Praha - Možná byste čekali popeláře, kopáče, nebo metaře, ale skutečnost je jiná. Mezi profesemi, které Češi podle hodnověrných údajů státních úřadů nechtějí dělat, jsou kováři, hlídači nebo - a to je možná překvapivé - vůbec nejodmítanější prací jsou obchodní zástupci.

Právě obchodní zástupci, pojišťovací makléři a další, kteří nabízejí lidem finanční služby, patří k profesím, do nichž podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí prakticky nejsou schopny úřady najít nějakého zájemce.

Mezi obchodními zástupci se v posledním srpnovém týdnu nabízelo 2230 volných míst. Marně. Následují pracovníci v oblasti ostrahy a ochrany (1605 míst), po nich pak kováři a nástrojáři (1482 pozic).

Celý žebříček si můžete prohlédnout zde

Co vadí uchazečům nejvíce?

Ačkoliv podle "top desítky" nejžádanějších profesí chybí firmám převážně řemeslníci, na prvních místech jsou pozice ve službách.

Z ankety mezi čtenáři Aktuálně.cz vyplývá, že řada z nich nepovažuje za "nejhorší práci", kterou by nechtěli dělat, manuální činnost, ale právě zprostředkovatelské profese všeho druhu.

"Já bych nešel prodávat hrnce na předváděčky," říká Pavel Pokorný. Podobný názor má i David Mynář. "Nechtěl bych být podomním prodejcem, prodejcem na předváděčkách a agentem OVB," uvádí. "Co bych nechtěl dělat ani krátkodobě? Podomní prodej, prodávat paušály na ulici, pyramidy typu Partners nebo Amway," komentuje Ota Šimeček.

Někteří to nezvládnou

Podle Magdalény Kotýnkové z Vysoké školy ekonomické může uchazeče odrazovat i to, že zaměstnavatel sice nabídne přes úřad volné místo, následně ale vyžaduje práci na živnostenský list. Že zpravidla nejde o klasický zaměstnanecký poměr, ale samostatnou podnikatelskou činnost potvrzuje Ivan Špirakus z prezidia Asociace českých pojišťovacích makléřů.

Sám ale vidí problém i ve schopnostech uchazečů. "Je to docela náročná profese, která vyžaduje zvládnutí značného objemu odborných znalostí. A to i průběžně, protože pojišťovny stále přináší různé novinky a mění se i zákony, které s pojištěním souvisí," vysvětluje.

Kromě toho musí mít podle něj zájemce obchodního ducha - najít klienty, vysvětlit jim výhody produktů a uspět v dravé konkurenci.

"Obecně zájem o práci v pojišťovnictví je - mimo jiné se jedná o obor, kde jsou dlouhodobě nejvyšší průměrné platy - mnoho lidí však nezvládne náročnost a posléze odchází jinam. Proto je neustálá poptávka po zaměstnancích," shrnuje Špirakus.

Na fyzickou práci často chybí kvalifikace

K manuálním zaměstnáním, která by čtenáři Aktuálně.cz podle naší ankety nechtěli dělat, patří například práce v třídírně papíru nebo v lisovně plastových kufrů.

Podle oficiálních statistik chybí v Česku po kovářích nejvíce slévači, svářeči, řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají, řemeslníci v hlavní stavební výrobě a montážní dělníci.

"O kvalifikované lidi byla vždy nouze," potvrzuje sekretář Kovářského společenstva Tomáš Blažíček. „Pro mladé lidi a jejich rodiče není učňovské školství dostatečně prestižní. Navíc poválečná generace fachmanů nyní odchází do důchodu a jejich nedostatek bude během několika let ještě palčivější," dodává Jiří Halbrštát z pracovní agentury Manpower.

Místa na pracovních úřadech přitom nezůstávají volná jen kvůli tomu, že je Češi nechtějí dělat. Často na to jednoduše nejsou vybaveni.

"Všichni studují, ale začínají chybět řemeslníci, technici, obráběči, frézaři. Takže pozor na závěry typu: Češi nechtějí pracovat jako obráběči. Dost možná by chtěli, ale nemají na to kvalifikaci," komentuje Pavel Kaczor, který se na Vysoké škole ekonomické věnuje trhům práce.

S tím souhlasí i Ota Šimeček. "Například jít kopat výkopy je pro mě OK, ale moje výkonnost by byla tak mizerná, že bych se na této pozici neudržel," říká.

Ani politika, ani jatka

Pak jsou ale obory, ve kterých Češi z různých důvodů zkrátka pracovat nechtějí. Sem patří ostraha věznice. "Řekněme, že se s tím filozoficky neztotožňuju," vysvětluje Michal Kadlec.

Řada oslovených lidí vůbec klade více než na fyzickou náročnost důraz na etickou stránku práce. Třeba Jakub Kočí by nechtěl pracovat v supermarketu. Nevadí mu ovšem činnost na "klasických" pozicích, jako je sklad nebo pokladna - o těch si myslí, že jsou "tak nějak standardně špatné". "Nechtěl bych ale pracovat ani na řídící pozici nebo třeba v marketingu," říká s tím, že by nepřekousl "neúctu k zákazníkům".

"Co bych ale nikdy nevzala, je práce, která se protiví mému přesvědčení, to znamená v politice, ve farmaceutickém průmyslu nebo na jatkách," dodává Zuzana Sluková.

Přetlak v humanitních oborech

Jak Magdaléna Kotýnková zdůrazňuje, čísla z úřadu práce nejsou vše - protože řada zaměstnavatelů místo nich využívá pracovní agentury, případně sociální sítě.

Pokud se podíváme na žebříček deseti nejhůře obsazovaných pozic v Česku za rok 2012 od společnosti Manpower, vyjde ale podobný výsledek.

Podle generální ředitelky Manpower pro Českou a Slovenskou republiku Jaroslavy Rezlerové je pro firmy v době úspor stále náročnější najít pracovníky, kteří by měli dostatečné předpoklady. "Nedostatek lidí s technickým vzděláním od učňovského po vysokoškolské již mnoho let roste," uvádí. Podobný problém podle ní začíná mít i školství nebo zdravotnictví.

"Myslím, že ekonomika by potřebovala více kvalifikovaných pracovníků právě v oblasti informačních technologií a technických profesí, které se uplatní například i v oblasti energetiky," dodává Dagmar Brožová, která přednáší na pražské Vysoké škole ekonomické.

Díky vysokému počtu studentů humanitních oborů je podle ní na trhu práce naopak přetlak v oborech filosofie, historie, sociologie, překladatelství, ale také třeba psychologie. "Tyto profese se nacházejí na opačném konci pomyslného žebříčku jako nejméně žádané," říká.

"Možná by bylo dobré, kdyby podobné žebříčky více sledovali mladí lidé, kteří stojí před volbou studijního nebo učebního oboru," dodává Pavel Kaczor. 

Jakou práci byste nechtěli dlouhodobě dělat vy a z jakého důvodu? Vzali byste místa, která na českých úřadech práce přebývají? Podělte se s námi o svoji zkušenost na [email protected].