* Zaměstnanci dnes platí na důchody 28 procent své hrubé mzdy * Přechod k soukromým fondům se nazývá opt-out a když se k němu občan rozhodne, bude šest procent soukromníkům platit povinně, stejně jako 24 procent státu. * Po reformě budou tedy člověk moci posílat 4 procenta některému soukromému fondu. Další dvě procent však budou muset dát navíc.
Praha - Také Češi budou smět spořit na důchod u soukromých fondů. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas však pod vlivem finanční krize sepsal mimořádně opatrný návrh.
"Nejbližším vzorem je pro nás systém, který zavedla švédská sociální demokracie," oznámil.
Třetí krok reformy
První konkrétní návrh na druhý pilíř penzijního spoření vznikl po patnácti letech neúspěšných debat. Nečas ho chce zavést jako třetí etapu své penzijní reformy.
Ještě do konce volebního období zpřísní parametry pro státní důchody, potom posílí podporu nepovinného připojištění u soukromých fondů. Nakonec chce otevřít možnost, aby lidé u soukromých fondů ukládali část z pojistného, které odvádějí povinně podle zákona.
To však bude možné až po příštích volbách do sněmovny.
4+2 procenta
Nečas novinářům připomněl, že zaměstnanci dnes platí na důchody 28 procent své hrubé mzdy. Po reformě budou moci posílat 4 procenta některému soukromému fondu. Další dvě procenta však budou muset dát navíc.
Přechod k soukromým fondům se nazývá opt-out a když se k němu občan rozhodne, bude šest procent soukromníkům platit povinně, stejně jako 24 procent státu.
"Vstup do druhého pilíře bude dobrovolný. Přitom nebudeme vládní politikou nikoho nutit, aby se k opt-outu rozhodl," zdůraznil Nečas a upozornil, že pro každého nemusí být opt-out výhodný.
To platí především pro starší zaměstnance s podprůměrným platem.
Pokud tedy bude občan posílat část svého pojistného soukromým fondům, bude zároveň platit o dvě procenta vyšší odvody. "Nebude místo na morální hazard a lidé budou opravdu přemýšlet, jestli se jim tento krok vyplatí," řekl Nečas.
- Text pokračuje pod grafikou
Náklady 30 miliard ročně
Nečasova opatrnost je vidět i z toho, že ze státního penzijního pilíře ubere jen čtyři procenta hrubé mzdy. Například Dzurindova slovenská vláda umožnila vyvést do soukromých fondů devět procent.
Podle ministra se o výši svých důchodů nemusejí bát ani ti, kteří zůstanou odkázáni na státní systém. "S reformou bych nesouhlasil, kdyby se do státního systému nevrátila z jiných zdrojů stejná částka, které odtud odejde opt-outem některých pojištěnců," slíbil.
Ročně tak podle něho stát doplatí 30 až 40 miliard korun. Tím se sice zvýší mandatorní výdaje rozpočtu, plán však už posvětil ministr financí Miroslav Kalousek.
Proti krizi zabezpečeno
Soukromé fondy mají před státním systémem výhodu, že mohou peníze svých klientů investovat do finančních produktů s vyšším ziskem, vedle státních obligací také na akciových trzích. Tím ovšem roste riziko ztrát, jaké fondy zaznamenaly v řádu desítek procent během současné finanční krize.
Nečas však tvrdí, že peníze klientů II. penzijního pilíře budou dostatečně chráněny. "První ochranou už je princip dobrovolnosti," připomněl. Vedle toho chce zavést pravidlo, že v období pět či deset let před důchodem budou smět fondy investovat peníze svého klienta jen do bezpečných státních aktiv.
Začne platit pravidlo, že po případném krachu fondu se peníze klientů nestanou součástí konkursní podstaty. Fondy rovněž budou smět počítat zisk jen z výnosů svých operací.
Ministr připomněl, že ani současná krize nezpochybňuje dlouhodobé výnosy na akciových trzích. Ukázal to na příkladu pražské burzy. Hodnota jejího hlavního indexu PX-50 klesla za poslední rok z 1900 na 800 bodů, tedy na úroveň roku 2004. Dva roky předtím však byla na 400 bodech. "A na důchody se spoří 30 až 40 let," dodal Nečas.
Anonymní klient
Ministři chtějí chránit občany před agresivní reklamou fondů. Tím zároveň omezí náklady penzijních společností.
Pokud se Čech rozhodne k opt-outu, obrátí se na správu sociálního zabezpečení, která jeho peníze pošle vybranému penzijnímu fondu. Úředníci fondu však nebudou znát jména lidí, jejichž peníze prostřednictvím sociální správy dostanou.
Při nástupu do důchodu občan opět prostřednictvím správy předá ušetřené peníze vybrané životní pojišťovně, která mu bude vyplácet soukromou penzi vedle státního důchodu a vedle případného výnosu z připojištění. "Důchod z více zdrojů bude více bezpečný. Rozumná hospodyně také nedává všechna vejce do jedné ošatky," vysvětlil Nečas smysl celé operace.
Záchrana pro fondy
Opozice dosud plány na vznik II. pilíře a předání části pojistného soukromým fondům rezolutně odmítá. Nečas věří, že je přesvědčí. Své návrhy opozičním poslancům odešle do konce roku, až je schválí vláda.
Svým tažením za soukromými penzemi může Nečas zabránit v odchodu penzijních fondů, které dnes v Česku nabízejí připojištění. Protože smějí investovat jen do státních aktiv a většině svých klientů musí zabezpečit přinejmenším nulový výnos i po započtení inflace, zaznamenaly v minulých letech minimální zisk či dokonce ztráty.
Druhý krok reformy umožní fondům peníze z připojištění odvážněji investovat, byť se souhlasem klientů. Zavedení II. pilíře jim pak otevře novou perspektivu. "Pokud se něco na trhu s pojištěním nezmění, penzijní fondy to u nás zabalí," potvrdil potíže soukromníků ministr Nečas.
