Litvínov - Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek se rozhodl pomoci Litvínovu vyřešit vypjatou situaci posledních dní. Přímo jej o to požádalo několik romských organizací.
Na jejich přání proto neplánovaně vyrazil přímo do města, kde se na místní radnici sešel se starostou Milanem Šťovíčkem. Společně téměř dvě hodiny diskutovali o tom, jak zvrátit stávající stav.
V pondělí se sídliště Janov, kde žije převážně romská komunita, stalo dějištěm největších nepokojů za posledních osm let. Sjelo se sem asi šest set příznivců extremistické Dělnické strany, která demonstraci svolala.
Město situaci nezvládne, na řadě je vláda
Podle jejího předsedy Tomáše Vandase chtěli poukázat na to, že město údajně neřeší problémy s nepřizpůsobivými spoluobčany. U místních občanů se setkali s pozitivní odezvou.
Čunek a Šťovíček se shodli na tom, že samo město už situaci nezvládne. Na řadu tak má přijít vláda. Vicepremiér nevyloučil ani řešení, které coby starosta před lety sám aplikoval ve Vsetíně: Nepřizpůsobivé občany ze sídliště vystěhovat.
"Tváří v tvář této situaci všichni vidí, že i řešení, které není zcela dokonalé, je lepší než diskuse o lidských právech, která trvá už desítky let," řekl Čunek s tím, že pro ty, kteří se nebudou chtít integrovat, bude třeba najít jiné prostory.
Zároveň se netajil pochopením pro místní občany, kteří v Janově žijí. "Ta situace je dnes taková, že ti občané, kteří tam mají byty a sousedí s tímto problémovým územím, jsou již tolik let terorizováni těmi, kteří se nechtějí přizpůsobit běžnému životu, že zcela přirozeně inklinují k těm, kteří volí radikální řešení," vysvětlil.
Zároveň se zapřísáhl, že nebude nikoho nabádat k tomu, aby se choval slušně. Extremismus však jednoznačně odsoudil.
Miliony pro Litvínov
Jen zajištění bezpečnosti při pondělním pochodu radikálů přišlo město na několik milionů. "Kdybychom takovéto prostředky, které jsme ztratili za jeden den, věnovali Litvínovu dříve a v nějakých dávkách, tak by krize nenastala," uvedl Čunek s tím, že podobné nebezpečí hrozí i na jiných místech, a proto je nutné plošné řešení.
Jedním z návrhů je integrovaný plán rozvoje měst. V jeho rámci by jedno město mohlo získat až 150 milionů na opravu domů a prostranství, které by tak zvýšily úroveň dosavadních čtvrtí s větší koncentrací sociálně slabších obyvatel.
Pomoc Litvínovu v prvé řadě vidí v práci terénních pracovníků, kteří by se po projednání vládou měli do města rozjet a zjistit, jaká je ve městě skutečně situace.
S prosbou o pomoc se na vládu obrátil přímo starosta Litvínova. "Řešení se nevyhýbáme, ale přerůstá v naše možnosti," uvedl.
Po jednání se starostou města se Čunek vydal do samotného Janova. Zde za doprovodu městské policie pouze nahlédl do jednoho ze zamřížovaných bytů, který tak má být chráněn před vykradením. Prý jich jsou desítky.
Poté musel neplánovaně čelit otázkám předsedkyně Sdružení janovských Romů Jitky Kokyové, která okolo domu náhodně procházela. "O tom, že pan Čunek přijede, nám nikdo neřekl," uvedla.
Žena například ministrovi sdělila svůj včerejší zážitek, kdy ji napadl řidič autobusu jen proto, že na ulici poskytovala rozhovor. Na to Jiří Čunek reagoval: "Máte odpovědět: ´Nejenom jako občanka tohoto sídliště a tohoto státu, ale taky jako předsedkyně sdružení udělám všechno proto, aby se všichni na tomto sídlišti chovali slušně.´ A vy nebudete mít důvod mi nadávat."
Ústecký kraj čelí problémům s ghetty dlouhodobě. Je jich tu nejvíce z celé republiky a také největší podíl obyvatel, 27 procent, označuje romská ghetta za dominantní problém kraje.
V kraji je velké množství levných bytů a stěhují se sem velké skupiny Romů. V současnosti zde žije 31 procent Romů z Česka, tedy mezi jedna až dvaadvaceti tisíci, nejvíce z celé země.
