Stále se vracejí otázky: co dělají centrální složky policie? Co protimafiánský útvar ÚOOZ? Byl zásah na Úřadu vlády před pěti měsíci, zatčení Jany Nagyové (dnes Nečasové), pravé ruky a milenky tehdejšího premiéra Petra Nečase, a dalších lidí jen humbuk? Omyl? Nebo předem připravený puč proti pravicově orientované vládě?
Veliké zklamání v Česku se zčásti rodí z obrovské naivity: padne bolševický režim a všecko bude hned lepší, my budeme lepší, 40 let totality se na nás nijak nepodepsalo. Zklamání ale souvisí také s vědomím, že mnoho svinstev za posledních dvacet let nebylo potrestáno. Roste hněv. Politologové a filozofové mluví o „moralistním populismu", o nereálných požadavcích na politiky: lidé po nich chtějí, aby byli svatí, lepší než všichni ostatní, ale to je samozřejmě utopie, nesmysl.
Problém je, že mnohé víme (nikoli tak, jak musí vědět soud, ale tak, že jsme si jisti - ten či onen je mafián, kmotr), jenomže policie po léta jako by neexistovala. To do hloubky zpochybňuje stát. Když je zpochybněn stát, nikdo nevěří nikomu. Policie udělá razii proti úplatným, klientelistickým politikům a kmotrům (o to v podstatě před pěti měsíci šlo), ale je snadné ten zákrok ihned zpochybnit. Morální populismus se dá využít i opačně: přece nikdo nevěří, že by byla policie čistá! Ha ha ha.
Policie není čistá
Policie není ani „čistá", ani „svatá". Příklady jako nedávno zatčený hlavní analytik protikorupční policie Jan Petržílek to krutě dosvědčují. Ale to zároveň neznamená, že každý policajt dělá pro druhou stranu.
MF Dnes minulý týden přinesla rozhovor s ředitelem ÚOOZ Robertem Šlachtou. Ani on není svatý. (Dokonce mezi anděly jistě nepatří ani olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan.) Ale po dlouhé době je vysoký policejní důstojník ochoten jít veřejně s kůží na trh a natvrdo popsat „amorální kýč", ve kterém se pohybuje.
Šlachta teď nabídl krutý obraz politicko-mafiánské reality. Důvěryhodné na tom je, že střílí i do vlastních řad. Navíc potvrzuje to, co říkal Jan Kubice v době, kdy sám řídil ÚOOZ. Často si v soukromých rozhovorech stěžoval na to, jak státní zástupci (kupříkladu na severu Čech, ale i v Brně a dalších místech) úmyslně blokují práci jeho lidí.
Na otázku, co vlastně jeho lidé zjistili, Šlachta MF Dnes odvětil: „... odhalili jsme nebezpečný klientelistický systém založený na propojení řady aktérů. Se znalostí celé kauzy říkám naprosto otevřeně, že všechny větve kauzy - zneužití rozvědky, trafiky a kmotři - spolu souvisí. A to přes některé osoby a informace ve spise. Nebojím se říct, že klientelistický systém sahal tak hluboko do společnosti, že nás to udivovalo."
A rozvinul to dál: „Lidé byli dosazováni na určité funkce, aby tam poté plnili úkoly. A pozor, nemuselo jít o korupci. Oni byli vděční za místo." Kde všude? „... bylo to nejen o financích, ale o všech odvětvích. Bylo to o tom, jestli budu mít člověka na postu, v němž dokáže rozhodnout o tom, kdo dostane veřejnou zakázku. Ale také o tom, abych věděl, zda se na mě policie nebude ptát."
Počítali jsme, že nás zlikvidují
Šlachta mluví o tom, jak se v letech 2008-2009 ÚOOZ snažil shánět informace o zločinech a nabízel je státním zástupcům a soudcům. Neúspěšně. „Nedařilo se nám dostat do úkonů, tedy třeba odposlechů či domovních prohlídek. Teď vím, že někteří lidé prostě nechtěli, abychom na vážných kauzách pracovali. Nemám problém to veřejně říci." Přesně totéž o pár let dřív popisoval Jan Kubice.
Když tyto věci veřejně říká ředitel ÚOOZ Šlachta, když „nemá problém to říct", je to něco jiného, než když tak mluví novinář (se všemi svými zdroji z politiky, průmyslu a justice) nebo opoziční politik. Šlachta vychází ze spisu, který se „Nagygate" týká. Nejsou to dohady, ale výsledek sebraných policejních informací.
Ano, od této jistoty je ještě daleko k soudnímu přelíčení, mnoho věcí se nepodaří prokázat, leč obrázek je to zjevně reálný. Policajti museli před vlastním vedením a některými státními zástupci část věcí tajit: „Kauzy, které jsme dělali, mnohdy připomínaly partyzánskou válku." Šlachta jasně říká, že tito „brzdiči", lidé, kteří jim bránili v práci, ze svých míst neodešli. Změnilo se jen nejvyšší vedení státních zastupitelství, o moc víc ne.
Vyšetřovaná kauza (spíš kauzy) je nesmírně rozsáhlá. To jsme odhadovali už před pěti měsíci, teď to víme. Její zpracování trvá déle, než se čekalo. Navíc ale platí další nepříjemný fakt: z policie se vynášelo (Petržílek, ale bohužel zřejmě nejen on). Někteří lidé byli předem varováni a mohli si doma či ve firmě „uklidit".
Šlachta mluví i o tom, že se obával likvidace: „My všichni jsme počítali s tím, že už tady v září nebudeme, že se na nás sesypou a zlikvidují nás. Ale díky vedení policie jsme ten tlak ustáli. Je pravda, že nic z toho, co děláme, by nebylo možné, kdybychom neměli oporu v náměstkovi policejního prezidenta Václavu Kučerovi a v policejním prezidentovi Martinu Červíčkovi." Zřejmě by klidně mohl dodat, že měl oporu i v Janu Kubicem, který policii přestal dusit jako jeho předchůdci, nechal ji pracovat. Mluvilo se o intervencích Petra Nečase, ale nikdy o snaze Kubice něco policii zakazovat, manipulovat ji.
I Šlachta hraje svoje hry
Šlachta chválí náměstka Kučeru a prezidenta Červíčka. Tady je slabé místo šéfa ÚOOZ, tady vidíme, že není svatý. O Kučerovi není známo nic divného. Je to prostě policejní boss. Horší je to s Červíčkem. Je známo, jak mu vadilo, že útvar zvláštních činností, kde jsou kupříkladu odposlechy, řídí jiný člověk, než kterého on prosazoval. (Přitom Červíčkův kůň byl a je mimořádně podezřelý policajt vyšetřovaný Generální inspekcí bezpečnostních sborů.) Podle informací z policie se Červíčkovo jméno objevuje v dosti nešťastných souvislostech i v „Nagygate". Dokonce se mluví o tom, že mu musel vrchní žalobce Ištvan osobně domluvit...
Tohle všechno jistě Šlachta dobře, přesně ví. Ale i on hraje svoji hru - nechce jít proti všem, potřebuje aspoň nahoře v policii podporu.
Dozvídáme se, jak se věci mají. Není to pěkné. Ti, kteří varují před morálním populismem, budou tvrdit, jak už mi napsal jeden ódeesák, že „Šlachta vede svatou válku". Možná ano. U nás totiž vést svatou válku v policii znamená prostě jen dělat svou práci. Nic víc. S tím se léta nepočítalo, že by speciální složky policie dělaly svou práci. Že by ji dělali státní zástupci (jako Ivo Ištvan). Ale dobré je, že Robert Šlachta popsal, v čem se brodí. Že to zveřejnil. To je velký posun dopředu.
