Komentář: Stát si zakrývá oči před romskými ghetty

Martin Fendrych Martin Fendrych
28. 11. 2013 17:40
Když s tím nová vláda nic neudělá, uspěje extremista typu Mariána Kotleby i u nás.
Mnoho romských dětí stále dál navštěvuje zvláštní školy. Zbytečně.
Mnoho romských dětí stále dál navštěvuje zvláštní školy. Zbytečně. | Foto: ČTK

Ve středu vláda jednomyslně přijala Zprávu o stavu romské menšiny v České republice za rok 2012. Martin Šimáček, který zastupuje ředitele Sekce pro lidská práva Úřadu vlády České republiky, veřejnosti oznámil nepříjemnou, ale očekávatelnou novinu: „Roste počet sociálně vyloučených lokalit i nezaměstnanost mladých Romů." Malí Romové mají obrovské problémy se školou, dospělí jen těžko seženou práci. Navíc „stoupá počet sociálně vyloučených lokalit zejména kvůli rostoucímu počtu ubytoven, které se zaměřují na ubytovávání chudých lidí".

Stát dělá pro Romy ve vyloučených oblastech málo, radikálové toho využívají.
Stát dělá pro Romy ve vyloučených oblastech málo, radikálové toho využívají. | Foto: Reuters

Zpráva je podrobná a často zdrcující. Romští kluci a holky pořád dál místo do normální školy zhusta chodí do „praktické školy". Dřív se takovým zařízením říkalo „zvláštní školy". Ombudsman a školní inspekce loni zjistili, že „32 procent romských žáků dochází v České republice na praktické školy určené pro děti s lehkým mozkovým postižením. Problematické je i předškolní vzdělání. Pouze 28 procent romských dětí totiž navštěvuje mateřské školy".

Co ta čísla znamenají pro českou societu? Romové dál budou mít velké těžkosti se zaměstnáváním, nepodaří se rychle snížit počet vyloučených lokalit, extremisté budou moci dál na tuto skupinu ukazovat jako na „riziko" a útočit na ni.

Z bytu do ubytovny

Nezaměstnanost ve vyloučených lokalitách (rozuměj v ghettech) činila 70 - 100 procent lidí, kteří tam živoří. Cituji Martina Šimáčka: „V roce 2012 bylo dle kvalifikovaných odhadů krajských pracovišť Úřadu práce ČR evidováno 47 854 romských uchazečů (v roce 2011 jich bylo 38 456). Alarmující je situace romské mládeže ve věku mezi 15 a 26 lety, která čelí 61procentní nezaměstnanosti. Navíc 77 procent z nich nemělo nikdy žádnou pracovní zkušenost."

A kolik je podle zprávy v Česku vyloučených území? To číslo je neskutečné: okolo 400! Trend: nejbídnější lokality se přemísťují z velkých měst do menších obcí - sociálně vyloučené romské rodiny chodí bydlet do ubytoven.

Pokud bude stoupat počet ghett, čeká nás někdo jako slovenský Marián Kotleba.
Pokud bude stoupat počet ghett, čeká nás někdo jako slovenský Marián Kotleba. | Foto: ČTK

Existují u nás stovky ostrovů, na nichž lidé nemají žádný výhled, nemají šanci sehnat práci. Ale nejen to. Pro ně je to už přirozený stav. Tátové a mámy tam nepracují, děti se to od nich učí, okoukávají ono vynucené nicnedělání a živoření. Tvrdit, jak to často činí většinová společnost, že „je to jejich chyba, mají se víc snažit", nebo tvrdit, že „oni ani dělat nechtějí", to jsou nesmysly.

Romové jsou často od začátku naprogramováni k neúspěchu, do ghetta, odkud se dá jen strašně těžko a prakticky výhradně S POMOCÍ uniknout. Dostat se odtud bez pomoci státu a nevládních institucí, to je hotový zázrak. Nikoli levitace nebo uzdravování zaříkáváním, ale uniknout z ghetta.

Romové bez práce přicházejí o bydlení, přesouvají se do ubytoven, na kterých zhusta brutálně vydělávají jejich provozovatelé. Tvrdě na ně dopadlo i šetření Nečasovy vlády, sociální reforma. Třeba „konec možnosti vykonávat veřejnou službu dobrovolně s odměnou a její přetransformování na povinný nástroj pro všechny nezaměstnané, což následně zrušil Ústavní soud."

Terče pro nácky

Výroční zpráva české civilní tajné služby BIS za rok 2012 upozorňuje, že pro extremisty sociálně vyloučení spoluobčané slouží jako výborný terč a tmelí je. Ve zprávě kupříkladu stojí: „Pravicoví extremisté i nadále často zneužívali problematiky sociálně nepřizpůsobivých skupin, zejména z romské komunity, a rostoucí sociální napětí v některých regionech. Ke své propagaci toto téma využívala hlavně Dělnická strana sociální spravedlnosti, ale i jiné subjekty, a to i neextremistického charakteru." - Pomalu si zvykáme na to, že neonacisté organizují demonstrace proti Romům. A že je na jich místní obyvatelé podporují. To společnost polarizuje, staví jakž takž úspěšné proti zjevně neúspěšným. Napětí značně vzrostlo.

Je snadné, levné a pohodlné se na sociálně vyloučené Romy dívat jako na „zneužívače dávek" a „rozené kriminálníky". Pravidelně slyšíme, že lidé navrhují, ať se jim žádné dávky nedávají, ať je policie pozavírá atd. Z čeho by bez práce a bez dávek žili, není tak úplně jasné. A je pravda, že policie do ghett nerada. Na druhou stranu i vnitro muselo šetřit. Vláda to po policii vyžaduje.

Ne že by stát spal. Funguje Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. Loni pracovala ve 24 městech, obcích a mikroregionech. Uskutečnila 37 projektů, které stály 487 milionů korun. Starala se o zhruba deset tisíc lidí. Romů u nás ale žije odhadem 200 tisíc a z toho dobrá polovina patří mezi sociálně vyloučené...

Vláda bohužel přesně neví, co se v regionech děje. Několik let neproběhl žádný plošný výzkum, který by mapoval situaci Romů. Důvod? Úsporná opatření, k nimž byly donuceny instituce státní správy. Výzkumy jsou drahé, navíc nepřinášejí dobré zprávy. Nedělat je, to připomíná dítě, které si zakryje obličej rukama a myslí si, že není vidět.

Zpráva o stavu romské menšiny díky absenci národních výzkumů vychází z šetření mezinárodních institucí nebo z lokálních studií. Ty pak dokládají vyšší počet ghett.

Kdy přijde český Kotleba

Zajímavá je částka, která šla loni na podporu Romů ze státního rozpočtu: 76,5 milionu korun. Méně než dříve. Přitom malér roste. Politika postavená na hlavu. Není pak divu, že roste počet sociálně vyloučených oblastí, že se zvyšuje napětí mezi těmito územími a „zbytkem světa". (Další miliony jdou z ministerstva školství na projekt Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním.) 

Malá poznámka. Senát tuto středu odmítl návrh Evropské komise, aby evropské státy zaváděly sociální kroky zaměřené přímo na Romy. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach (ČSSD) pravil: „Jakékoli dělení na etnikum, národnost, pohlaví vede pouze k jedinému řešení - a tím jsou koncentrační tábory." Pučista Škromach je vskutku osvícený myslitel. Když takto uvažuje vysoký ústavní činitel, navíc ze strany, která se prezentuje jako „sociálně citlivá", není divu, že věci nefungují. Není divu, že mnohé české obce nejsou ochotny a připraveny usilovat o romskou integraci.

Ze zprávy vidíme, že stát pro Romy dělá málo. Málo na to, aby počet ghett klesl. Málo na to, aby do pomocných škol chodilo méně Romů. Málo na to, aby Romové měli větší šanci pracovat. Funguje Agentura pro sociální začleňování. Dál víme, že při potírání extremismu (nikoli drobné kriminality) funguje policie. Bere tuto hrozbu spojenou se sociálně vyloučenými oblastmi vážně. I sousední Slováci upozorňují, že se česká policie zabývá nacionální Lidovou stranou Naše Slovensko Mariána Kotleby více než ta slovenská.

Pro zmírnění sociálního vyloučení, omezení sociálně vyloučených území, by stát měl dělat mnohem a mnohem víc. Uvidíme, jestli to Sobotka s Babišem a Bělobrádkem zvládnou. Jestli to pro ně bude velké téma, nebo jestli si před ním jako děti zakryjí obličeje rukama. Pokud neudělají nic, můžeme se těšit na vlastního Kotlebu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Havlíček: Vláda chce přispět na zvýšené ceny energií 800 000 domácností

Vláda chce pomocí takzvaných energetických šeků přispět na výdaje za zdražující se elektřinu zhruba 800 000 nízkopříjmových rodin. Zaplatit jim plánuje kolem poloviny částky za zvýšené náklady. Vyplácet by mohla začít již v listopadu, řekl dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). S nějakou formou podpory souhlasí i předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek či předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. Proti se naopak postavil předseda poslanců hnutí SPD Radim Fiala.

Krátkodobý plán na pomoc domácnostem potenciálně ohroženým energetickou chudobou bude podle Havlíčka hotový do několika týdnů. V říjnu by ho mohla schválit vláda, v listopadu by již stát mohl doručovat peníze lidem. Na počátku října se však v Česku uskuteční volby do Poslanecké sněmovny, po kterých se může složení kabinetu změnit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy