Startuje nová vláda Bohuslava Sobotky. Co to bude za partu? Co od ní čekat? Nebo je lepší se ptát, co čeká ji? Bude jepičí, nebo vydrží celé čtyři roky? Nechá ji Miloš Zeman (a jeho pátá kolona v ČSSD) žít? Nechá ji Andrej Babiš žít? Netrhnou se nakonec lidovci, kteří jsou z úplně jiného těsta? Každopádně platí, že bychom potřebovali vládu, která „nepokrade" a „nesesmilní".
Stručně co od sobotkovců čekáme. Státní zakázky nepotečou ke kmotrům. Policii nebude kabinet bránit v práci a strany, byznysmeni a mafiáni nebudou policii zneužívat. Vláda se pokusí omezit počet ghett a bude (jak to začala vláda Nečasova) bránit rostoucímu anticikánismu a rasismu. Nepovede nás do náruče Rusů. Nebude nahrávat komunistům. Položí větší důraz na právo než na peníze. Podpoří skutečné, nepapírové vzdělání. Nespustí nesmyslné projekty, jako je rozšíření Temelínu. Atd.
Co sobotkovce ohrožuje, čemu budou muset nový premiér a jeho boys and girls čelit? Mají na papíru 111 poslanců. Spojení je to ale hodně protichůdné - socialisté plus miliardář plus katolíci. Tři těžko slučitelné živly.
Spojovat, tmelit je teoreticky může jeden předpokládaný megastřet: Hrad kontra vláda. Sobotka a jeho lidé viděli, co Miloš Zeman umí, jak komplikoval život Nečasově vládě. Ale s nečasovci Zeman bojoval jaksi setrvačně, byl to jen dozvuk přímé volby na Hrad. Kopal do knížete Schwarzenberga, občas do Kalouska. Jenomže teď to bude horší, má víc terčů a podstatně vyšší osobní motivaci.
Hradem hájený Andrej
Prezident se nepochybně zaměří na resort zahraničí (Lubomír Zaorálek). Tam už má válečnou taktiku nacvičenou. Zaorálkovi bude strkat svoje lidi na posty velvyslanců i jinam. Vypustí proti němu velmi schopného Hynka Kmoníčka. Zaorálek na tom bude hůř než Schwarzenberg.
Podporu od hlavy státu nemůže čekat ani dublovaný zrádce a geniální rychlostudent Milan Chovanec, ministr vnitra. Zeman měl už jako premiér eminentní zájem o klíčové posty v bezpečnostním aparátu. Nejen v tajných službách, ale také v policii (prezidium, speciální služby, NBÚ). Jen taková čerstvá třešnička na dortu: policie intenzivně vyšetřuje privatizaci černouhelných dolů OKD. Ta se odehrála v době, kdy byl Sobotka ministrem financí dvou premiérů po sobě. Stát podle vyšetřování prodělal 3,4 miliardy korun. O případu naposledy psala MF Dnes. Není vůbec nemožné, že Sobotka bude obviněn. Pro Zemana budou informace z policie a státních zastupitelství klíčové.
Zemana zajímá i průmysl, tuto oblast považuje za svoji doménu. Sem nastupuje Jan Mládek. Ten, který nemá bezpečnostní prověrku. Zeman si umí sehnat informace, ostatně má k dispozici i BIS, tajnou službu, kterou může jako nejvyšší ústavní činitel úkolovat. Dost možná Mládkovi nepomůže ani ochotné podlézání, jaké předvedl, když nedávno napochodoval na Hrad. Veřejnosti pak oznámil, že se mu od pana prezidenta dostalo „otcovských rad". Brrr.
Naopak Hradem hájeno bude ministerstvo financí, Andrej Babiš. Zeman je vůči miliardáři mimořádně vstřícný už delší dobu. Zjevně ho považuje za soupeře, který by se snadno mohl stát jeho blízkým spojencem. Proti Sobotkovi. Proti vzdorné, nezemanovské sociální demokracii. Proto Babiš nepotřebuje lustrační osvědčení, proto nejsou napadány jeho pochybné výroky o výběru daní a miliardách válejících se na účtech centrální banky. Babiš je hájený. Sobotka nikoli.
Aparátčíci a estébáci hlavu vzhůru!
Výbušniny najdeme také uvnitř nesourodé trojkoalice. Velmi nešťastný začátek předvedla ještě před jmenováním Sobotky premiérem. Nechala projít zákon o službě ve státní správě do Sněmovny, i když je považován za mizerně připravený. Spěch je vysoce účelový a souvisí s lustracemi, tedy mimo jiné s komunistickou tajnou policií. Služební zákon je pro budoucnost státní správy klíčový, má být promyšlený, přijatelný i pro opozici, ale to je najednou jedno, náhle se pod taktovkou Miloše Zemana strašně spěchá a údajně jde jen o to, aby Babiš nemusel mít lustrační osvědčení. (Těžko uvěřitelné.) Přístup zoufale nezodpovědný, pokřivený, antistátnický.
Typické zde je, že hned po jmenování vyrazí předseda ANO na Slovensko, kde se snaží u soudu dokázat, že nebyl agentem první správy StB. Ani to jsme tu ještě neměli.
Další virus v útrobách koalice: Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Sociální demokraté tuto instituci, jež má co nejrychleji zpřístupnit fakta o StB a jiných fázích totality, promyšleně rozbili. A hraje se o ni pořád dál, vybírá se ve vysokém utajení ředitel, současné nedůvěryhodné vedení chystá oklestění ústavu a vyhazovy nepohodlných zaměstnanců. Jenomže ve vládě sedí antikomunističtí lidovci, jejichž voličům rozhodně není jedno, jestli někdo práskal StB (třeba na ně nebo na jejich táty a mámy) nebo ne. Další zkažený zub Sobotkova kabinetu.
K tomu dvě aktuality. V pondělí se hejtmanem Plzeňského kraje stal Václav Šlajs. Vystřídal Milana Chovance. Šlajse zvolily hlasy ČSSD a KSČM. Tento oranžový hejtman vystudoval Vysokou politickou školu ÚV KSČ a dvacet let vojákoval. V uniformě předsedal útvarové organizaci KSČ. Typický produkt doby nesvobody. Nyní hejtman ve svobodné zemi. Komické. Děsivé. Zároveň ČSSD v Ostravě-Porubě zrušila členství bývalému disidentovi, signatáři Charty 77 Petru Kajnarovi. - Tohle všechno je samozřejmě šumafuk babišovcům, ale jak chce s takovou ČSSD vládnout KDU-ČSL? (Raději ani nerozpitvávejme snahu ČSSD, kterou tiše podporuje ANO, aby bylo zrevidováno vyrovnání s církvemi.)
Už ne vnitro, ale finance
Postojově, ideově mají ty tři strany strašně málo společného. Nahlas je spojuje, aby se nekradlo. Ale když pozorujete, jak se začíná bojovat o náměstky, tak zjevně kulhá i tato jakoby společná, krásná idea. Snaha Sobotky nacpat k Babišovi na finance svého člověka je nejen „tradiční", ale vyjadřuje taky vysokou míru nedůvěry vůči předsedovi ANO. Sobotka dobře cítí, že Babiše musí kontrolovat, že mu nemůže věřit, neboť de facto mají asi tolik společného jako poušť Gobi a severní točna. Nebo ano, jedno mají: touhu po moci.
Finance, jak víme, v sobě skrývají jednu neoficiální, ale velice mocnou tajnou službu - Finančně analytický útvar (FAÚ). Zlatý důl na informace o účtech a finančních tocích. Pokud tam zůstane dosavadní Kalouskův ředitel, pak to zřejmě znamená, že „přeběhl" k Andreji Babišovi.
Stále dál se bojuje o ministerstvo zemědělství. Sice si ho „vydržkoval", vyvzdoroval Pavel Bělobrádek, ale nakonec ho přepustil svému mladšímu kolegovi Mariánu Jurečkovi. Své lidi se do této oblasti snaží nacpat jak politici (Zeman, Babiš, Sobotka) tak podle posledních zpráv i kmotři a jejich kliky. Mimo jiné jde o miliardy z Lesů ČR.
Rozdíl sobotkovců oproti Nečasově vládě? Nečas pustil vnitro Věcem veřejným. Ty bývají srovnávány s ANO, obě jsou to firemní strany. Babiš zatím nedal (alespoň veřejně) najevo zájem o obsazení postu policejního prezidenta. Jeho doména leží jinde, v byznysu a ve financích. V tom je zásadní rozdíl. Bojovat by se tedy nemělo na vnitru (tam se bude spíš prát ČSSD sama se sebou), ale na financích.
Ne déle než jeden rok
Má Sobotkova vláda šanci vydržet čtyři roky? Největší problém budou tři věci. Vztah vláda - Zeman. Vztah Sobotka - Babiš. A stav uvnitř poslaneckého klubu ČSSD. Podle zpráv z Hradu prezident nepočítá, že by tu sobotkovci vydrželi déle než jeden rok. Zeman Sobotku nechtěl a nechce.
Druhým kruciálním momentem budou záměry Babiše. Přestane řídit Agrofert? Lidé, kteří ho znají, tvrdí, že ho to ani nenapadne, i když formálně ve vedení impéria skončil. Pokud by ale dál řídil Agrofert, nebo mu nahrával, Sobotku to zahubí. A nejen jeho, taky celou ČSSD. To opravdu není miliardářská partaj.
Taky uvnitř jeho strany čeká Sobotku nekončící boj. Má proti sobě hejtmany, má v klubu poslanců odbojnou skupinu, která jen čeká na chyby a zřejmě i na povely z Hradu. Pokud by měl Sobotka dokonce ještě kriminální problém, pak shoří jak papír. Zmizí. Výhled jeho vlády? Rok, rok a půl.
Pravdou ovšem je, že poslední dobou jaksi zesílil, odolal ataku Hradu, povalil na chvíli na záda Zemana. Možná mu posilování zachutnalo. Pak by mohl vydržet i déle.
Jeho kabinet je vládou protikladů, rozpíná se od Daniela Hermana, ministra zcela výjimečného, nečeského, jakých v porevolučních vládách najdeme jen málo (Motejl, Piťha atd.), přes Milana Chovance, tedy produkt minulého politického období, až po Andreje Babiše, miliardáře s temnou minulostí, české politické nóvum. A protiklady se rády přitahují. V každém případě je to vláda balancující na hraně břitvy.
