Češi 2013: Tak, jak se pije, se nikdy předtím nepilo

Jan Lipold Jan Lipold
31. 12. 2013 11:01
Vedeme ve spotřebě alkoholu a politici v čele s prezidentem se tváří, že je to normální
Nic extrémního. (Miloš Zeman při televizním rozhovoru po zvolení prezidentem v lednu 2013.)
Nic extrémního. (Miloš Zeman při televizním rozhovoru po zvolení prezidentem v lednu 2013.) | Foto: Ludvík Hradilek

Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil - zaměstnanec Úřadu vlády - si nedávno s patrným zoufalstvím v hlase postěžoval, že politiky boj s alkoholem nezajímá. "V podstatě to nikoho netrápí, nikoho to nepálí."

Nemůžete se mu divit. Být u nás státním úředníkem zodpovědným za potírání konzumace alkoholických nápojů, to je, jako by proti náčelníkovi Ohnivá voda a jeho kmeni stál jediný mormonský misionář. A místo totemu měli indiáni flašku. Pořád plnou.

Šest skleniček vína a tři panáky tvrdého alkoholu denně, to prý není žádný "extrémní přísun". Možná tak v nějaké gubernii vysoko za polárním kruhem - jinde na světě by si to šéf zdravotnictví asi tvrdit netroufal. "Popíšu vám řadu jiných pacientů, kteří mají trojnásobek, čtyřnásobek," pravil o tom, co je "běžný provoz", ministr Martin Holcát v souvislosti se zdravotním stavem hlavy státu.

S démonem alkoholu se u nás už tradičně zápasí na suchý i mokrý způsob zároveň. Zatímco doktor Jaroslav Skála zakládal záchytku a v léčbě ordinoval tvrdý apolinářský režim, ministra zdravotnictví - v budově, od Apolináře co by kamenem dohodil - tou dobou dělal Josef Plojhar, známý svou spotřebou a výdrží, imponující prý i sovětským generálům. Oba muži byli na svých místech dlouhá léta.

„Pít je v pořádku"

Teď několikrát do roka přicházejí varovná čísla z průzkumů a statistik, především o náruživém pití nejmladší generace. Vobořil zdůrazňuje, že alkohol se stává hlavní"vstupní drogou", a tvrdí: "Všechny studie nám říkají, že tak, jak se pije, se nikdy předtím nepilo."

V žebříčku Světové zdravotnické organizace jsme v pití alkoholu na prvním místě. A v roce 2012 stoupla spotřeba na obyvatele o téměř čtyři procenta.

Když se novináři zeptali na alkohol prezidenta republiky, dostalo se jim bonmotu, že Hitler byl vegetarián, abstinent a nekuřák a na rozdíl od whiskou nasáknutého Churchilla prohrál druhou světovou válku.

Citujme ještě Miloše Zemana: „Pití alkoholu je naprosto v pořádku, zeptejte se lidí na moravském Slovácku, zeptejte se lidí na jižní Moravě a seznamte se s diplomatickým protokolem, který vám vždycky dá při jakékoli recepci nejdřív aperitiv a na konci digestiv. Důležité je se neopít, to znamená, pít je normální, samozřejmě v přiměřeném množství, ale opít se normální není."

Prezidentovo pití, které vzpomínali někteří pamětníci už před přímou volbou, nás prostřednictvím médií provázelo celý rok. Od prvních hodin po zvolení v televizi přes „virózu" a výroky, které připadaly patřičné a vtipné asi jen jemu samotnému. Jistě, chybí korunní důkaz, promile nebylo změřeno. Ale jsme slepí a hluší?

„Pít je v pořádku," říká hlava státu. Když to slyší národní protidrogový koordinátor, aby si snad šel dát panáka.

Padání pod stůl

Politici nevidí v alkoholu problém asi i proto, že se s ním při práci potkávají na každém kroku. Politika je pro konzumaci typické rizikové povolání - stres, nepravidelný režim, společenské příležitosti… a zodpovědnost za svěřenou funkci (doufejme). Například v Parlamentu se pije naprosto běžně.

Jak sílí mediální poptávka, především po živém vysílání a na internetu, rostou i požadavky na veřejná vystupování politiků. Musejí být k dispozici a ve střehu víc než dřív. Bez ohledu na to, v jaké kondici spočívají. A to je občas problém:

„Podnapilí ústavní činitelé se stávají běžnou součástí zpravodajství. V horších případech se přitom pokoušejí mluvit, tak jako Miroslav Kalousek," napsali jsme na jaře, kdy ministrovi financí ztěžkl jazyk v přímém přenosu.

Jenže nad tématem alkohol a politici jsme si zvykli mávat rukou. Asi nikdo nechce vypadat, že moralizuje a že je suchar. Tak nějak se bere jako normální, že „u nás se chlastá". Přitom v zaměstnání se rozhodně pije méně než dřív, tolerance k alkoholu na pracovišti klesá. Pro politiky máme - z ne úplně zřejmých důvodů - jiná měřítka.

To se dá dokonce podepřít průzkumem: Opilecká výtržnost se na žebříčku důvodů pro odstoupení umístila až na 11. místě, daleko za neoprávněným užíváním titulu či úmyslnou lží. A opilství politiků je jediným ze seznamu hříchů, který lidem vadí podstatně méně než před osmi lety, kdy CVVM s průzkumem začalo. V roce 2005 za opileckou výtržnost žádalo demisi 78 procent lidí, dnes jen 66 procent.

Že zákon, který měl zpřísnit prodej alkoholu, kvůli pádu vlády a předčasným volbám „spadl pod stůl", je v Česku roku 2013 víc než jen jazykovou hříčkou.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Skokani budou mít po MS jen tři závody, vítězem SP je Granerud

Norský skokan na lyžích Halvor Egner Granerud se stal s předstihem celkovým vítězem Světového poháru. Mezinárodní lyžařská federace FIS dnes oznámila, že po mistrovství světa se uskuteční jen tři individuální závody v Planici, v nichž už Graneruda nemůže nikdo předstihnout.

Kvůli pandemii koronaviru byly zrušeny čtyři březnové závody SP v Norsku. FIS nakonec nenašla náhradní hostitele, pouze přidala ještě jeden závod k závěrečným dvěma v Planici. Finále seriálu se uskuteční na mamutím můstku ve Slovinsku od 25. do 28. března.

před 1 hodinou

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
Další zprávy