Praha - Návštěva uzbeckého prezidenta Islama Karimova v Praze se nakonec odkládá. Prezident měl v Česku pobývat 20. a 21. února, důvodem k odkladu jsou podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka komplikace s náplní programu plánované návštěvy.
„Vzhledem k tomu, že se návštěva měla konat v době jarních prázdnin, nebylo možné uskutečnit ani plánovaný oběd s předsedou vlády České republiky ani zajistit přítomnost členů vlády pro podpis připravených smluvních dokumentů. Ze šesti ministrů se postupně omluvilo pět," uvedl v prohlášení Ovčáček.
V daném termínu podle něho navíc nebudou k dispozici primátor Prahy Tomáš Hudeček ani jeho náměstci.
O odložení setkání požádala ve čtvrtek uzbecká strana. Země měly při této příležitosti podepsat řadu bilaterálních dohod týkajících se vízové a ekonomické spolupráce.
Díky těmto dohodám následně plánují Česká republika a Uzbekistán uzavřít obchodní kontrakty v hodnotě patnáct až šestnáct miliard korun.
Šéf hradní diplomacie Hynek Kmoníček uzbeckému vysílání rozhlasové stanice Rádio Svoboda řekl, že návštěva nebyla zrušena, nýbrž odložena. Žádné nové datum nicméně nebylo dojednáno.
"Pro uzbeckou stranu to bylo příliš mnoho změn, které bylo zapotřebí vysvětlovat," konstatoval Kmoníček s odkazem na fakt, že ze setkání s uzbeckým prezidentem se omluvil premiér Bohuslav Sobotka a šest z pěti ministrů.
Sobotka se ze setkání omluvil kvůli plánované cestě do Bruselu a dalšímu programu, který má naplánovaný s ministrem zdravotnictví. Premiéra měl zastoupit vicepremiér Pavel Bělobrádek.
Představitel represivního režimu
Proti návštěvě Islama Karimova v pondělí vystoupila organizace Člověk v tísni, která vyzvala prezidenta Zemana, aby jeho pozvání zrušil.
Podle ní je Karimov představitelem represivního režimu, který zneužíval občany k otrocké práci. Zeman se ohradil, že Karimova pozval do Prahy jeho předchůdce Václav Klaus a vzhledem k diplomatické zdvořilosti přebírá tyto závazky.
Dodal, že Spojené státy prezidenta považují za spojence proti mezinárodnímu terorismu. S tím ale nesouhlasí Člověk v tísni.
"V roce 2011 se s ním (Karimovem) mnozí vysocí představitelé EU odmítli setkat, mezi nimi i předseda Evropské rady Herman Van Rompuy nebo vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová," uvedla organizace a požádala Zemana, aby prezidenta alespoň konfrontoval s tématem porušování lidských práv v Uzbekistánu.
Andrew Stroehlein z organizace Human Rights Watch americké rozhlasové stanici řekl, že odklad Karimovovy návštěvy v Praze je dobrá zpráva. "Karimov se nebude moci chlubit fotografiemi se západními státníky. Lidem doma se obvykle pokouší ukázat, že je respektovanou osobností a že je s ním zacházeno jako s celebritou. Takové televizní záběry tentokrát mít nebude, což je skvělá věc," konstatoval Stroehlein.
Putinův host na olympiádě v Soči
Karimov absolvoval několik státnických besed v minulých dnech, kdy se v ruském Soči jako host prezidenta Vladimira Putina zúčastnil zahájení zimních olympijských her.
Podle uzbecké agentury UzA jednal s tureckým premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem a turkmenským prezidentem Gurbangulim Berdymuhamedovem. O případném setkání Karimova s hostitelem her Putinem se ruská ani uzbecká média nezmínila.
Uzbecký prezident se setkával se západními státníky počátkem 90. let, později takové kontakty ustaly. V roce 1993 v Londýně jednal s tehdejším britským premiérem Johnem Majorem, o rok později besedoval v Takškentu s prezidentem Francie Françoisem Mitterrandem. V červnu 1996 přijal v Bílém domě Karimova prezident USA Bill Clinton.
Uzbecká státní média o odkladu Karimovovy návštěvy v Praze neinformovala.
