Následky vichřice: pohledy z vrtulníku

1/15 Přehled fotografií
Před třemi dny v noci se Českem přehnala vichřice. Vítr zanechal v krajině desetitisíce, možná statisíce drobných i větších škod. Jejich sčítání pokračuje i dnes.
Nejhůře se vichřice podepsala na lesních porostech. Zasaženy byly všechny kraje. Jen ve státních lesích padlo podle předběžných odhadů pět miliónů kubíků dřeva, což je více než 70% celkové roční těžby Lesů České republiky. Pohled na přibližně pětihektarový polom v oblasti lesní správy Velhartice na Šumavě.
V neděli dopoledne se nový ministr zemědělství Petr Gandalovič vyrazil z paluby policejního vrtulníku přesvědčit, jaké škody nechala vichřice v Krušných horách, Českém lese a na Šumavě. Doprovázeli jej lidé z ministerstva a ředitel LČR František Koníček.
"Oskar Kilo Bravo Yankee Oskar," hlásí řídící věži Vladimír Panenka, pilot a ředitel Letecké služby PČR. Žádáme povolení ke startu a přeletu dráhy letiště Ruzyně. Vzduch je čistý, viditelnost skvělá, můžeme letět.
Les v Krušných horách toho už musel vydržet hodně. Vydržel i tuto vichřici. Současná kalamita není koncentrovaná do jednoho místa, její závažnost spočívá v rozsahu území, na kterém vichr lesy poškodil. Jinými slovy: není to apokalypsa.
Inženýr Josef Bálek z ministerstva zemědělství ale dobře věděl, kde polomy hledat. Les na úbočí pod hradem Kašperk bývá větrem poškozen často. Je na návětrné straně.
"V létě je rozhraní mezi teplým a studeným vzduchem velmi ostré, proto se letní vichřice soustředí na menší území. V zimě je oblast přechodu fronty mnohem rozsáhlejší a vítr tu a tam místně zesílí a udeří do lesa," vysvětluje Josef Bálek, proč jedny stromy padly a jiné na vedlejším svahu ne.
Listnaté stromy mají hlubší kořeny než jehličnaté. Také proto tyto větrolamy vichřici odolaly.
Ze vzduchu je dobře vidět nejen les, ale i lidské stavby. Také na nich se vítr podepsal. Vichřicí stržená střecha na nepoužívané budově někdejší strážní roty u hranic s Německem v oblasti Českého lesa.
Jako přeložený list papíru. Tak vypadá větrem utržená střecha na těchto halách u Hořovic.
Současný pohled na krajinu není příliš zimní. "Letos bylo suché léto a velmi dlouhý a teplý podzim, který vlastně ještě neskončil. To jsou mimořádně dobré podmínky pro kůrovce. Dřevo ležící na zemi pro něj bude na jaře atraktivní," upozorňuje Josef Bálek na to, že jedna lesní kalamita se může snadno změnit v jinou.
Sníh v současnosti leží jen na nejvyšších hřebenech Šumavy. V tomto týdnu by se však mělo ochladit a snad bude i sněžit. Pod tíhou sněhu a námrazy však mohou padat další stromy.
Větru nebyly ušetřeny ani lesy na hřebenech Brd. Zde ale způsobil jen drobné škody. Na snímku část vojenského prostoru Jince, jedna z lokalit, o níž se uvažuje pro výstavbu amerického protiraketového radaru. Dříve zde bývaly ruské rakety.
Petr Gandalovič se radí s Františkem Koníčkem, ředitelem Lesů České republiky. "Bál jsem se, že ten pohled dolů bude mnohem horší," řekl ministr po přistání.
Zužitkovat kalamitní dřevo je náročnější než standardní lesní těžba. Na snímku dřevozpracující závod ve Strážově.