Dopoledne v zaplněném divadle zahájila audionahrávka, na které Munzar recitoval báseň Františka Novotného Až bude moje duše bez těla, kterou zhudebnil Jiří Pavlica. Moravský muzikant později se svojí skupinou Hradišťan zahrál píseň Kamínek na dlani.
"Umělecká autorita, záhy uznávaný a oblíbený partner starších kolegů a kolegyň, později vzor pro mladší a nejmladší - nejen hereckým uměním, ovládajícím brilantně plastickým gestem i mluvou velký prostor ´kamenného divadla´," zavzpomínal ve smuteční řeči ředitel Národního divadla Jan Burian. V minulosti připustil, že se s Munzarem kvůli situaci v Národním divadle často dohadoval. Z ND Munzar odešel společně s manželkou Janou Hlaváčovou v roce 1990, když se jejich představy o poslání a směřování divadla rozešly s představami nového vedení první scény. Ředitelem ND byl v té době Ivo Žídek.
"Strašně nerad sedl do dopravního letadla, které by řídil alternativní pilot"
K publiku Munzar promluvil z archivních nahrávek. Přítomné rozesmál záznam, v němž příznivec tradičního divadla Munzar hovořil o tom, že by "strašně nerad sedl do dopravního letadla, které by řídil alternativní pilot".
V čestné stáži se u katafalku střídali Munzarovi herečtí kolegové, například Alois Švehlík, Jaroslav Satoranský, Tomáš Töpfer, Zlata Adamovská, Petr Kostka a Jana Preissová. Munzar byl vášnivým letcem a čestným členem Aeroklubu Letňany. Mezi hosty se proto objevilo také šest pilotů včetně dvojnásobného mistra světa v letecké akrobacii Petra Jirmuse. Nad střechou Národního divadla před obřadem přeletěla dvě letadla typu L-200 Morava. Munzarův vztah k motorismu připomněla videoprojekce, na které Munzar hovořil o svém koníčku s prezidentem Herecké asociace Ondřejem Kepkou. Mezi smutečními hosty byl také bývalý ministr kultury Daniel Herman i současný Antonín Staněk (ČSSD).
V emotivních projevech na svého kolegu na jevišti ND, zaplněném květinami, zavzpomínali Iva Janžurová, Taťána Medvecká a Ivan Trojan. Medvecká hovořila o Munzarově "nezpochybnitelné autoritě a opravdovosti", Janžurová připomněla, že si vždy "hodiny povyprávěli" a Trojan vyprávěl o zážitku ze zkoušky Munzara v roli Merkucia v legendární inscenaci Romea a Julie, která "pohnula jeho srdcem".
Munzar hrál také v desítkách televizních filmů a seriálů a výrazně se uplatnil v rozhlase a dabingu. Patřil k nemnoha českým umělcům, kteří nepodepsali takzvanou Antichartu, odsuzující prohlášení Charty 77. Roku 2011 obdržel cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství.
