Rozhovor - Ve dnech, kdy se premiér Mirek Topolánek rozhoduje, koho ve vládě nechá a koho vymění, přišel do Strakovy akademie jasný vzkaz od romské komunity. Romové požádali o odvolání ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamily Stehlíkové.
Nelíbilo se jim, jakým způsobem se vložila do řešení vyhrocené situace na litvínovském sídlišti Janov. A tvrdí, že za dvacet měsíců eskalace problémů v Janově Stehlíková nic zásadního ke zlepšení situace neudělala.
"Od místních Romů jsem se dozvěděla, že jsou zklamaní a nepochopila jsem proč. Protože co jsme slíbili, to jsme splnili - ochranu osob a majetků, vyřešit Dělnickou stranu a nastínit směr dalších aktivit," brání se v obsáhlém rozhovoru pro Aktuálně.cz ministryně Stehlíková.
V rozhovoru, který s ní vedla novinářka Barbora Tachecí, nastiňuje svůj plán pro romskou komunitu. Obsahuje například odebrání dávek, pokud rodiče nebudou posílat své děti do škol. "Celé dávky odebrat nelze, ale dávky v hmotné nouzi ano," říká.
| Rozhovor s Džamilou Stehlíkovou jsme pro větší přehlednost rozdělili do několika kapitol: Zde hovoří o své nejisté budoucnosti ve vládě Zde vysvětluje, jak by probíhala adopce dětí homosexuálními páry V této části pak mluví o emancipaci a ženách v politice |
BT: Vy jste dnes v podstatě jediný vládní politik, který se veřejně zastává Romů. Což v podstatě souvisí s vaší funkcí šéfky Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Nikdy jste neměla chuť bouchnout do stolu a říci, že už se jich zastávat nebudete?
Domnívám se, že to dělají všichni zelení ministři. Kdybyste se jich zeptala, tak se Romů zastanou.
BT: A nikdy jste se ani neblížila k tomu, že by pohár vaší trpělivosti ve vztahu k Romům přetekl?
To je složité, ale nikdy to tak nebylo. Což je dáno mojí zkušeností z chomutovské radnice, kde se ta problematika řeší dlouhodobě. Navíc i bydlím v lokalitě, kde je mnoho sociálně slabých a Romů. A nakonec i jako lékař v Chomutově jsem řešila stovky problémů těchto rodin. Čili tu problematiku znám hodně zblízka. Takže kdybych chtěla utéct, utekla bych už dávno. Mám zcela opačné ambice. Myslím, že v rámci předsednictví dokážeme vybudovat i platformu pro celoevropský program integrace Romů.
BT: Máte stejné pochopení taky pro lidi, kteří žijí v sousedství problémových ghett a prostě toho už mají plné zuby?
Jsem jedna z nich a mám pochopení. Právě proto je třeba ten problém řešit. To není problém jen těch lidí, kteří tam žijí. Sociálně patologické jevy, které s tím souvisejí, postihují celá města. A vzhledem k tomu, co odčerpávají třeba sociální dávky ze státního rozpočtu, to de facto postihuje každého z nás.
"Nikdo nechce paralelní komunity"
BT: Je správný pocit, že žádná vláda romskou problematiku systematicky zatím opravdu neřešila?
Máte pravdu.
Ve zkratce:
Džamila Stehlíková
- Rodačka z kazašské Almaty vystudovala lékařství na univerzitě v Moskvě. Její specializací je psychiatrie.
- V roce 1988 se vdala do Československa, lékařskou praxi si otevřela v Chomutově.
- Šestačtyřicetiletá Stehlíková má dvě děti - dceru Kamilu a syna Alana.
- Do politiky začala promlouvat v roce 1998, kdy se stala členkou chomutovského zastupitelstva, posléze seděla tři roky v městské radě. To už jako příslušnice Strany zelených, do níž vstoupila v roce 2000. Je předsedkyní Ústecké krajské organizace Strany zelených, je členkou předsednictva SZ.
- Od ledna 2007 je ministryní, ve vládě má na starosti menšiny, neziskové orgnaizace a zdravotně postižené.
Další rozhovory Barbory Tachecí
BT: Kdy ji začne řešit tato vláda?
Připravujeme v rámci pilotního projektu agentury celoplošné řešení. Když porovnáte situaci našich Romů nejen třeba s Maďarskem nebo Slovenskem, ale i se západoevropskými státy, tak zjistíte, že na tom nejsme hůř. Tento problém prostě zatím nevyřešil jediný stát Evropské unie. Což je dobrý důvod k tomu mít celoevropskou strategii.
BT: Co by bylo hlavním směrem oné celoevropské strategie řešení romské problematiky?
Integrace je tím směrem. Protože nikdo nechce mít paralelní kultury, paralelní komunity, ghetta.
BT: Vy říkáte, že nikdo nechce mít paralelní světy, ale to není pravda. Vždyť Romové chtějí mít například vlastní kulturu.
Jak kde. Možná třeba na Slovensku v těch osadách, ale plán slovenské i české vlády je, aby nebyli Romové vyčleňováni a hlavně izolováni.
Díky komunistům svoji tradiční kulturu ztratili. Není to tak, že je chceme asimilovat a kulturu, jazyk a identitu jim vzít. Ten jazyk už bohužel do značné míry ztratili a k romské identitě se většina Romů už nehlásí. My chceme, aby svoji kulturu rozvíjeli, ale zároveň, aby byli vzdělaní, aby měli zaměstnání, aby z nich byli právníci, doktoři, inženýři a aby se živili prací.
"Co Romové chtějí? Zeptejte se jich"
BT: To je bezpochyby bohulibý a krásný záměr, ale jak může vyjít, jestliže sami Romové nebudou většinově chtít to samé?
To je klíčová otázka, jestli to Romové chtějí.
BT: A víme to?
Myslím si, že nic jiného jim nezbývá. Protože nikdo nechce žít v chudobě na okraji společnosti. Když mluvíte s Romy v ghettech, nejsou tam spokojeni. Zeptejte se jich. Každý by chtěl žít v bezpečí, v čistotě, každý by chtěl mít příjem.
BT: Jasně, oni jenom chtějí, ale nic pro to většinově nedělají. V tom je jádro pudla. Vždyť ty příležitosti tady byly a jsou...
Vidím tu šanci u mladé generace. Zatím ta mladá generace přebírá životní styl starších, tedy zůstat doma na dávkách a maximálně využívat sociální systém. Ta starší generace bohužel často ani nepodporuje vzdělávání svých dětí. A to se musí zlomit.
BT: A jak to zlomíte?
Motivačními prostředky plus prostředky kontrolními. Na jedné straně by měla být podporována rodina, která své děti vzdělává, kterákoliv rodina.
Žádná škola, žádné dávky
BT: Další sociální dávky za to, že posílám děti do školy?
Ne ne. Už dnes je povinnost posílat děti do školy. Přesto jsou absence romských dětí obrovské. Řešit se to musí tím, že sociální dávky, které už dostávají, musí být vázané na plnění rodičovských povinností.
BT: Jinými slovy - nebudou dostávat sociální dávky, když nebudou posílat děti do školy? Tak to začnou krást.
Nezačnou. Oni začnou chodit do školy. Minulá legislativa neumožňovala omluvit dítě zpětně třeba na půl roku bez lékaře a dávky třeba hmotné nouze byly vázané na to, že dítě řádně navštěvuje školu a když to zanedbá nad určitý počet dnů, musí mít potvrzení lékaře. Teď se ten zákon změnil tak, že tato povinnost tam není. Je tedy zapotřebí tam tuto povinnost vrátit do původní podoby a ten zákon už připraven je.
BT: Opakuji tedy dotaz: Po schválení tohoto zákona nebudou dostávat sociální dávky, když nebudou posílat děti do školy?
Celé dávky odebrat nelze, ale dávky v hmotné nouzi ano.
BT: Co dál?
Další věc: nemůžeme podporovat to, aby dítě, jakmile vychodí třeba střední školu, rodiče ho pošlou na úřad práce a rodina na tom je okamžitě finančně lépe - už nejsou náklady na studium, pobírá podporu v nezaměstnanosti a ještě může pracovat načerno. A toto chceme taky zlomit.
BT: A vy jste vážně taková optimistka, že si myslíte, že tento začarovaný kruh se vám podaří rozetnout?
Nejde o mě, to je úkol pro celou vládu. Nemáme jinou cestu a je to na generace. Když se to bude prohlubovat, bude přibývat chudinských čtvrtí a víc a víc na to bude platit stát.
BT: Nejsem si jista, že v těchto intencích uvažuje romská komunita.
Podívejte se, to je jedno, jak uvažuje. Podstatné je, jak nastavit ty mechanismy ekonomické motivace a ekonomických sankcí, aby to začalo fungovat. Protože každý člověk se chce mít lépe. A když byly zákony nastaveny tím korumpujícím způsobem, že nejvýhodnější bylo zůstat doma, tak prostě doma zůstávali. Všichni jsme ekonomické bytosti a žijeme podle ekonomických stimulů.
O Litvínově
BT: Kolikrát jste byla v Janově od 17. listopadu, kdy tam neonacisté uspořádali nájezd na litvínovské Romy?
Dvakrát.
BT: A co nového jste se dozvěděla?
Přesná čísla o sociálně patologických jevech. Od místních Romů jsem se dozvěděla, že jsou zklamaní a nepochopila jsem proč. Protože co jsme slíbili, to jsme splnili - ochranu osob a majetků, vyřešit Dělnickou stranu a nastínit směr dalších aktivit. A ten směr je tady: chceme zařadit Litvínov do agentury jako 13. lokalitu. V kontaktu s vedením města jsem stále. Už 45 lidí je nově zaměstnáno a věřím, že budeme mít i finance na růst počtu sociálních pracovníků.
BT: V prosinci má proběhnout další podobný útok - víte o něm?
Takové informace máme, ale je to především v gesci Ministerstva vnitra, aby situaci monitorovalo.
"S Čunkem jsme se v mnohém shodli"
BT: Máte vytypované další lokality, kde by Romové mohli být předmětem neonacistických útoků? Jaká jsou nejrizikovější místa?
Může to být kdekoliv, když vezmete v úvahu, že máme skoro 400 vyloučených lokalit. Do taktiky extrémistických skupin nevidím.
BT: Váš kolega ve vládě ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek je znám svým ojedinělým postojem vůči romské otázce. Už jste mu za tu dobu, co ho znáte, v tomto ohledu porozuměla?
My dva s panem vicepremiérem asi romskou otázku na vládě otevíráme nejčastěji. A v celé řadě bodů jsme se shodli.
BT: Znamená to, že Čunkův materiál, který dělil Romy do tří skupin podle sociální přizpůsobivosti, berete za svůj?
Ano, tento materiál je součástí celkové koncepce. K tomu patří ještě Liškův materiál o vzdělání, Nečasův o sociálních dávkách a zaměstnanosti a Langrův o prevenci kriminality. Každý přispívá do společné koncepce. Vláda ji bude schvalovat jako celek.
BT: Vy jste o Čunkovi před rokem řekla: "On inklinuje k tomu, že se jinak vyjadřuje na veřejnosti a zcela jinak v soukromí, zcela jinak s novináři a zcela jinak s voliči. To je z hlediska mého vnímání politické kultury a morálky politika zcela nepřijatelné." Váš názor na něho trvá?
To ani nevím, že jsem to řekla. Ale ano, dělaly mi velké problémy jeho výroky, které vyznívaly vůči romské menšině velmi agresivně. Ale už se to podle mého názoru zlepšilo.
| Rozhovor s Džamilou Stehlíkovou jsme pro větší přehlednost rozdělili do několika kapitol: Zde hovoří o své nejisté budoucnosti ve vládě Zde vysvětluje, jak by probíhala adopce dětí homosexuálními páry V této části pak mluví o emancipaci a ženách v politice |
