Praha - Téma boje proti daňovým únikům získalo s aférou známou jako Panama Papers v Evropě novou dynamiku. Jedním z lidí, kteří mají za úkol vymyslet, jak zabránit tomu, aby z EU mizely miliardy do daňových rájů, je česká eurokomisařka Věra Jourová. Se svým týmem dává dohromady podklady pro zpřísnění zákonů proti praní špinavých peněz - změny by měly zkomplikovat život nejen těm, kteří ukrývají výdělky před finančními kontrolory, ale také lidem, kteří pomáhají shánět peníze teroristům.
“Zejména bychom se měli zaměřit na zlepšení přístupu do registrů konečných vlastníků, urychlení propojení těchto národních registrů nebo na registraci požadavků pro zakládání svěřenských fondů,” řekla Jourová v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Jde o to, že nejpozději od roku 2018 budou v každé členské zemi fungovat databáze, v nichž půjde dohledat, komu patří která firma, případně fond. Jenže přístup do nich budou mít většinou jen policisté či úředníci, nikoli veřejnost. A to chce Jourová změnit.
“Ve světle současných diskusí jak kolem financování terorismu, tak o Panama Papers je každému jasné, že je zapotřebí dalších opatření,” dodala někdejší česká ministryně pro místní rozvoj. Právě kvůli aféře Panama Papers jsou momentálně evropští politici ochotní rejstříky ještě víc rozšířit a otevřít, ačkoli v minulosti k tomu měli výhrady. Jak upozornily Financial Times, například Londýn se bránil většímu odkrývání svěřenských fondů, jejichž anonymita je v Británii tradicí a tamní bohatí lidé je často využívají pro vypořádání dědictví v rodině.
Věra Jourová také vysvětlila, že to, nač se v rámci chystaných úprav směrnice proti praní špinavých peněz zaměří, nejsou jen daňové úniky: “Z úhlu financování terorismu se díváme především na pět aspektů. Jde o přijetí seznamu vysoce rizikových třetích zemí, zlepšení fungování finančních zpravodajských jednotek, detekci podezřelých transakcí ve virtuální měně a jejich ohlašování, zpřísnění pravidel pro uživatele anonymních předplacených platebních karet a zlepšení rychlého přístupu finančních zpravodajských jednotek k informacím o totožnosti majitelů bankovních a platebních účtů.”
První návrh změn by chtěla Evropská komise, jíž je Jourová členkou od listopadu 2014, představit letos v červnu.
