Praha - Miliardové IT zakázky, jen v letošním roce přes miliardu nedočerpaných dotací či stamilionový nákup nového sídla Úřadu práce na Letné na straně jedné.

Na straně druhé "omezené možnosti státního rozpočtu", které se mimo jiné projevují stále se snižující podporou poskytovatelů sociálních služeb formou dotací ministerstva práce a sociálních věcí.

A jelikož lze v následujících letech podle ministerstva očekávat další snižování provozních dotací pro poskytovatele sociálních služeb, přichází Koníčkův úřad s nepříliš sociálně citlivým krokem - zvýšením současné maximální výše úhrad pro jejich klienty.

Týkat by se to přitom mělo celého spektra služeb, od ubytování v domovech důchodců až po praní prádla v azylových domech či pomoc s velkým nákupem. Počítá s tím novela vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí.

Její účelnost je ale sporná a ukazuje, jaké priority má kabinet, který najde miliardu pro navýšení armádního rozpočtu, ale už není podobně velkorysý v sociální péči.

Ministerstvo tento svůj krok obhajuje prostým zvyšováním nákladů, ať už z důvodů inflace, zvyšování spotřebitelských cen nebo sazby DPH. Navrhované opatření by mělo podle něj umožnit poskytovatelům sociálních služeb sjednávání individuálních úhrad za poskytované služby tak, aby lépe odpovídaly skutečně vynaloženým nákladům.

Pro mnohé, kteří těchto služeb využívají, to může znamenat navýšení finančního zatížení sociální péče v řádech stokorun měsíčně. Například za ubytování v domově pro seniory by mohlo být nově jeho obyvatelům účtováno o desetikorunu denně více (namísto současných 200 korun za den tedy 210 korun), podobného zvýšení se dočká i limit pro cenu celodenního stravování (tj. ze 160 na 170 korun).

Otázkou je, do jaké míry povedou tato opatření k omezení dostupnosti minimálně u části zmiňovaných služeb.

"Pokud se to týká služeb, kam lidé dochází, tak tam je vždycky otázka, zda když by se ceny moc zvýšily, tak zda by klienti těchto služeb dále využívali. Co se týče pobytových služeb, tak tam je to obtížnější, protože klienti jsou v takovém případě na této pomoci závislí a mnohdy nemají kam jít, takže tam by to pro ně mohlo být náročnější," říká Jana Kosařová z občanského sdružení Život 90.

Snížit úhrady? Možnost, nikoli povinnost

Ministerstvo však zůstává v klidu, minimálně si nepřipouští možnost zadlužování klientů těchto služeb. "K zadlužení uživatelů sociálních služeb by nemělo docházet - uživatel uzavírá s registrovaným poskytovatelem sociální služby smlouvu o poskytování sociální služby, ve které je uvedená výše úhrady. V případě, že by maximální výše úhrady překračovala finanční možnosti uživatele, posuzuje poskytovatel celkovou příjmovou situaci uživatele a má možnost přiměřeně úhradu snížit," míní Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva.

"I když jsou úhrady za poskytování služeb jedním ze zdrojů financování námi poskytované služby (které se během posledních dvou let spíše krátí), neuvažujeme o jejich případném zvýšení. Již teď máme většinu klientek, které mají velice omezené příjmy, jsou závislé na různých dávkách, například rodičovská a podobně," popisuje svou zkušenost Martina Hronová z centra pro týrané a osamělé ženy ROSA.

Nesmyslný krok ministerstva

Podle Hronové tvoří státní dotace a grant kraje přibližně 70 % rozpočtu, prostředky nejen na poskytování azylového ubytování, ale také často i na základní  potřeby klientek a jejich dětí (jako jsou potraviny, oblečení a podobně) musí centrum neustále hledat mezi dárci samo.

Pokud tedy vezmeme v potaz, že výše zmíněnou úpravu obhajuje Koníčkovo ministerstvo právě snahou pomoci poskytovatelům sociálních služeb, případ centra ROSA ukazuje, že v tomto ohledu nedává podobný krok příliš smysl, protože nové úpravy stejně mnozí poskytovatelé nebudou moci využít.

Zvýšily se důchody, tak porostou i výdaje

Jedním z argumentů ministerstva pro navýšení limitů je také navýšení příjmů uživatelů cestou valorizace důchodů v letech 2013 a 2014. "Procentní výměra vyplácených důchodů se v roce 2013 zvýšila o 0,9 % a základní výměra o 60 Kč (na 2330 Kč), v roce 2014 se procentní výměra zvýší o 0,4 % a základní výměra se zvýší o 10 Kč (na 2340 Kč)," citujeme z důvodové zprávy.

Samotná státní spoluúčast přitom, jak již bylo zmíněno, dlouhodobě klesá. Dotace na sociální služby činily ještě v roce 2008 8,2 miliardy, v roce 2009 pak 7,4 miliardy, o rok později 6,8 miliardy a předloni 6,2 miliardy korun. Loni sice dotace meziročně stouply, ale ani zdaleka nedosáhly úrovně roku 2010.

Podle ministerstva by mělo podobné navýšení limitů otevřít dveře finanční spoluúčasti rodinných příslušníků. Jak, to však ministerstvo nesděluje. Kosařová je však k takovému postupu skeptická.

"Sama za sebe si myslím, že zvyšování limitů není cestou k podpoře větší spoluúčasti ze strany rodiny, protože v domovech pro seniory často končí lidé, kteří mají třeba špatné vztahy s dětmi, nebo kdy ta rodina nějakým způsobem nefunguje, nebo kteří blízké lidi nemají. Obvykle, pokud rodina funguje a seniorovi přispívá, tak si ho většinou nechává v domácím prostředí a doplňuje to terénní péčí," říká.

Zaručené minimum

Jakousi pojistkou pro klienty poskytovatelů sociálních služeb zůstává pouze záruka minimálního zůstatku z příjmů klienta, který ve většině případů činí 15 %, respektive 25 % v případě klientů týdenních stacionářů.

"V domově pro seniory by měli mít zajištěnou veškerou péči, včetně jídla či volnočasových aktivit. Těch 15 % je sice malá částka, ale... je otázkou, zda je to za těchto podmínek dost, nebo málo," míní Kosařová.

"Nejvíce úpravami postiženou skupinou by byly osoby zcela závislé na sociálních službách, pobírající důchod a příspěvky na péči. Podmínka zachování 15, respektive 25 % příjmu po odečtení poplatků za ubytování a další sociální služby u této skupiny při poskytování služeb sociální péče není dostatečnou ochranou před chudobou," konstatuje Hronová.

Místo organizace se inspekce zaměří na lidi

Zmíněná vyhláška však kromě zmíněných limitů počítá ještě s úpravou činnosti inspekce sociálních služeb, kontrolující plnění zákonných povinností a standardů kvality. Po vzoru změn v České školní inspekci by se měli její pracovníci nově spíše než na procesní záležitosti zaměřit přímo na klienty těchto služeb a řešení jejich potřeb.

"Současné inspekce posuzují podle standardů procesy řízení organizace, vychází převážně z pracovních postupů a pravidel o praxi poskytovatele. Navrhované změny inspekcí se mají zaměřovat primárně na klienta, na zjištění řešení jeho nepříznivé sociální situace pomocí sociální služby," popisuje změnu Trefancová.

Inspekce tak podle ní lépe naplní svůj účel státní kontroly, která má za cíl chránit klienty tak, aby jim byla poskytována podpora "šitá na míru" a v důstojných podmínkách.

Všechny tyto změny, pokud nedojde k jejich výraznější proměně v rámci vypořádání připomínkového řízení, by měly vstoupit v platnost od prvního ledna 2014.