Ombudsman Otakar Motejl ve své výroční zprávě uvedl, že přístup k cizincům a jednání s nimi na úřadovnách cizinecké policie je vážným problémem.
Situaci na služebnách především v Praze označují žadatelé o pobyt v Česku za nedůstojnou a diskriminující. Podle veřejného ochránce práv by vše mohlo vyřešit zřízení speciálního imigračního úřadu.
Výrazně upravit situaci může podle Motejla pouze změna celého systému a přesun celé problematiky pod civilní správu.
"V této souvislosti ochránce navrhuje přesun cizinecké agendy pod civilní složku ministerstva vnitra a zřízení imigračního (a naturalizačního) úřadu," uvádí ombudsman ve své výroční zprávě (kompletní text zprávy za rok 2005 - najdete ZDE).
Ministerstvo vnitra ale zatím o podobném řešení neuvažuje. "Takový návrh zatím neznáme," uvedla mluvčí ministerstva Radka Kovářová.
Úřady, největší problém
Cizinci, kterých je v Česku legálně přes dvě stě sedmdesát tisíc, si na jednání úřadů často stěžují.
Podle průzkumu Ligy lidských práv označilo přes čtyřicet procent oslovených cizinců za svůj největší problém v Česku právě administrativu spojenou s pobytem. Čtvrtina za největší problém označila získávání informací o svých povinnostech a právech.
Na byrokracii a nesnadný přístup k potřebným informacím si stěžují také zahraniční investoři
Otakar Motejl na problémy upozorňoval už ve výročních zprávách v předchozích letech. Vadila mu nízká úroveň jednání s lidmi na úřadovnách cizinecké policie, traumatizující zkušenosti cizinců, naprosto nedostatečné poskytování informací a arogantní jednání policistů.
Minulý rok ombudsman dokončil šetření na nejčastěji kritizované služebně v Olšanské ulici v Praze, kde je evidováno na sedmdesát pět tisíc cizinců. Situaci tam označil za ponižující, nedůstojnou a do budoucna neúnosnou.
To vše podle Motejla staví cizineckou policii do pozice jednoho z nejhorších úřadů v Česku. Ombudsman proto vyzval policii, aby své služby výrazně zlepšila.
Stížnosti i odjinud
Za nedůstojné a diskriminující označil podmínky také předseda Evropských demokratů Jan Kasl, který vyřizoval povolení pro pozvání svého nastávajícího zetě pocházejícího ze Senegalu. Kvůli situaci na služebně dokonce napsal otevřený dopis ministrovi vnitra Františku Bublanovi.
Pro zlepšení stavu se už dříve vyslovil také předseda Akademie věd ČR Václav Pačes. "Často je pro zahraniční kolegy až ponižující jednání na cizinecké policii," uvedl Pačes v Lidových novinách, když mluvil o příchodu vědců z východní Evropy do Česka.
Podle výroční zprávy veřejného ochránce práv se už situace na služebnách mírně zlepšila. Policisté prodloužili úřední hodiny, část agendy se už přesunula do jiných prostor a byla zřízena informační linka. Podle Motejla se ale stále nepodařilo odbourat zbytečnou byrokracii.
Další zlepšení situace si vedení cizinecké a pohraniční policie slibuje od přestěhování do nové budovy, kdy by měli být žadatelé z řad cizinců odbavování podobně jako v bankách nebo na poštách.
Zlepšení komunikace
Motejl ale uvádí, že některé problémy je možné odstranit bez stěhování, a to, v jaké budově cizinecká policie sídlí, na ně nemá vliv.
Jde například o označování kanceláří v cizích jazycích, zlepšení komunikace policistů s cizinci nebo překlady aktuálních znění zákonů do cizích jazyků.
Český systém jednání s cizinci kritizují i organizace pracující s uprchlíky. Také by přivítaly převod aspoň částí rozhodovacích pravomocí mimo působnost policie. Poukazují v této souvislosti na zkušenosti ze zahraničí.
Německo například zřídilo speciální imigrační úřad, který je od policie oddělen. Zabývá se ale především odhalováním trestných činů.
