Kolik bude projekt stát a kdo ho bude financovat, ale zatím není jasné. Vládní úředníky Babiš do jeho příprav nezapojil. "Úřad vlády se tímto nezabývá. Je to aktivita pouze pana premiéra," uvedla pro Aktuálně.cz náměstkyně pro lidská práva Martina Štěpánková.
Premiér v České televizi zmínil, že by peníze rád vybral od dárců prostřednictvím speciální nadace. V areálu o rozloze 20 tisíc metrů čtverečních má být pro děti k dispozici škola, školka, bydlení či sportoviště.
"Spolupráce by měla fungovat na bázi našeho Červeného kříže a syrského Červeného půlměsíce," uvedl Babiš s tím, že nejprve by areál měl sloužit padesátce dětí, postupně by se rozšířil. O provoz by se starali Syřané a první rok by ho zaplatila česká strana.
Pozemek je první krok
"Projekt je zatím do jisté míry ve fázi představ. Jediné, co je konkrétní, je, že syrská strana vytipovala tři pozemky, z nichž už byl jeden vybrán pro potřeby výstavby areálu," vysvětlil prezident Českého červeného kříže Marek Jukl. Pozemek se podle něj nachází západně od Damašku a je napojen na energetické sítě. "Je samozřejmě vybrán i s ohledem na bezpečnost," dodal Jukl pro Aktuálně.cz.
Z jakého zdroje bude vesnice financována a kdy by se mohla otevřít, Jukl neví. "Vytipování pozemku je jenom první krok. To je, jako když si vyberete pozemek na rodinný domek. Kdy se nastěhujete, a jestli vůbec, je samozřejmě otázka," podotkl.
Podle Jukla vzešel nápad postavit dětskou vesničku od Syřanů. "Se Syrským červeným půlměsícem jsme v těsném kontaktu. Pravidelně od nich chceme vědět, na co by se mohla zaměřovat další pomoc," vysvětlil Jukl s tím, že výstavba areálu je však nad finanční možnosti ČČK.
"Když ještě pan premiér vlastnil Agrofert, pomáhala nám jeho nadace financovat syrskou pomoc. Zmínili jsme i tento nápad a evidentně ho zaujal," řekl Jukl. Babiš vložil holding Agrofert do svěřenského fondu.
Plány na výstavbu podle Jukla urychlilo osobní setkání Babiše s prezidentem Syrského červeného půlměsíce. "Včera jednal osobně s prezidentem Syrského červeného půlměsíce. Vždycky je dobré si promluvit s tím, koho se to týká nejvíc a kdo by to měl následně provozovat," dodal.
Kontroverzní spolupráce, míní Šojdrová
Na problém dětských sirotků upozornila loni na podzim europoslankyně Šojdrová, která navrhla přivézt jich padesát do Česka. Babiš však nápad označil za nesmyslný s tím, že dětem je třeba pomáhat přímo v Sýrii. Šojdrová ale upozorňuje, že řada dětí už zemi opustila, v řeckých uprchlických táborech jich jsou skoro čtyři tisíce. A těm tento projekt nepomůže.
"Projekt premiéra je jeho soukromá záležitost, protože ho neposvětila česká vláda. Navíc projekt ve spolupráci se syrským režimem je přece jen trochu kontroverzní věc," uvedla k Babišovu záměru postavit dětské centrum v Sýrii.
Na kontroverzi upozornila i ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD). "Panu ministrovi jsem minulý týden zaslala dopis týkající se vztahů EU-Sýrie, ve kterém jsem ho upozornila na to, že není vhodné, aby ČR spolupracovala se syrským diktátorským režimem," uvedla Šojdrová pro Aktuálně.cz.
Hamáček: Řecko na naši výzvu neodpovídá
Europoslankyně proto vyzvala Babiše a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), aby se Česko raději dohodlo s řeckou vládou a přijalo menší skupiny syrských dětí z tamních uprchlických táborů. Hamáček už v listopadu poslal dopis řecké vládě, v němž mimo jiné žádal o potvrzení informace, že v táborech jsou sirotci mladší deseti let. Řecko však na dopis dosud nereagovalo. "Odpověď jsem ještě neurgoval, ale oslovím ambasádu, aby se na to zeptali," řekl Hamáček.
Válka v Sýrii začala v roce 2011 a podle OSN dosud připravila o život přes 300 tisíc lidí. Miliony Syřanů musely opustit své domovy.
