"Zvýšení adresnosti dávek a zohlednění toho, jakým způsobem rodina například zabezpečuje docházku dětí do školy, beze sporu bude mít vliv na způsob života rodin," odpověděla Džamila Stehlíková na otázku čtenáře, který se ptal, zda by snížení dávek pomohlo k tomu, aby romská komunita začala více pracovat.

Podle ní je třeba vyplacení dávek podmínit splněním celé řady povinností.

Právě problematiku Romů má ministryně bez portfeje Džamila Stehlíková ve vládě Mirka Topolánka na starosti. Zodpovídá za národnostní menšiny, neziskové organizace a zdravotně postižené.

Jak přesně chce vláda větší adresnost dávek zajistit, ministryně neuvedla. Podle ní se na novém systému v současnosti pracuje na ministerstvu práce a sociálních věcí.

Stehlíková v odpovědi na další čtenářský dotaz velmi ostře kritizovala způsob, jakým se vypořádal s problémy s Romy starosta Vsetína a vicepremiér Jiří Čunek.

"Postup vsetínského starosty Čunka byl vůči rodinám vystěhovaným mimo Vsetín asociální," řekla doslova Stehlíková.

"Sociální necitlivost vsetínské radnice se projevila v tom, že rodiny, které byly znevýhodněny, segregovala do cizího prostředí bez potřebných sociálních služeb, kde se prohloubí jejich sociální vyloučení," vysvětlila, co jí na postupu Čunka vadilo.

Foto: Ludvík Hradilek

Ministerská funkce v Topolánkově vládě je pro Stehlíkovou prvním angažmá v centrální politice.

Čtyřiačtyřicetiletá lékařka a vysokoškolská pedagožka Džamila Stehlíková byla dosud známá především na Chomutovsku, a to jako dlouholetá členka zastupitelstva města a kandidátka na senátorku.

V letošních říjnových volbách do horní parlamentní komory, v nichž hájila barvy Strany zelených, však neuspěla. Vypadla už v prvním kole se ziskem necelých čtyř procent hlasů.

Stehlíková je členkou Strany zelených a v současnosti vykonává funkci místopředsedkyně pro styk s veřejností.

Odpovězeno: 22. 01. | 12:01Autor: Pam

Otázka: Pane novináři - hrozně hloupá otázka. Snížit dávky, přimět k práci. Při příjmu dávek předložit potvrzení, kolik hodin odpracoval třeba na veřejně prospěšných pracích. Jinak už jméno autora láká k přesmyčce... o-))

Džamila Stehlíková: Dobrá otázka. Plošně štědré dávky, bez přihlédnutí ke konkrétní situaci rodiny obecně snižují motivaci k práci, proto nová vláda bude prosazovat větší adresnost sociálních dávek.

Odpovězeno: 22. 01. | 12:04Autor: Keny

Otázka: Dobry den, chtel bych se zeptat zdali by pomohlo snizeni socialnich davek a mnohych dalsich k existencnimu minimu, aby i romska komunita zacala pracovat. Nebo jestli by spise zacali krast(nekteri jeste vic)

A jestli je jejich neochota pracovat dana povahou, nebo prilis vysokymi davkami? Dekuji

Džamila Stehlíková: Nebudeme se bavit o povaze, protože každý má jinou. Je to velmi individuální. Zvýšení adresnosti dávek a zohlednění toho, jakým způsobem rodina například zabezpečuje docházku dětí do školy, beze sporu bude mít vliv na způsob života rodin.

Odpovězeno: 22. 01. | 12:09Autor: sladoled

Otázka: Po 89 jsme se zachovali k cikánům stejně jako původní establishment. Jen jsme je přejmenovali na romy. Kdyby se začalo s výchovou cikáňat od 3 let ve spec. stacionářích, tak aby se srovnala jejich zaostalost v kreslení mluvení hygieně/účast bych vázal na přídavky/mohla tu být dnes generace VŠ romů.

Džamila Stehlíková: Začlenění dětí z romských rodin do dětských kolektivů ještě v předškolním věku bude beze sporu mít pozitivní vliv na socializaci těchto dětí. I k tomu lze využít ekonomických mechanismů, například nesnižovat příslušnou sociální dávku v případě, že rodina dá své dítě do mateřské školky. Žádné "speciální stacionáře" neexistují a znamenaly by segregaci, tedy izolaci dětí z určitých komunit ze společnosti, což by zdárné socializaci vůbec neprospělo, spíše naopak. Tato metoda sociálního inženýrství by navíc zruinovala státní rozpočet a je nemyslitelná.

Odpovězeno: 22. 01. | 12:11Autor: duchodce

Otázka: je mi 65let a stále musím pracovat abych mohl platit náklady na bydlení ve svém domku potkávám značné množstí mladých zdravých romu kteří se jen flákajía přitom mají životní uroven min.srovnatelnou

Džamila Stehlíková: Bohužel je v současné situaci riziko, že nám vyroste generace mladých lidí, kteří neviděli své rodiče pracovat a chybí jim relevantní sociální vzorce. Proto systém sociální pomoci a regulace trhu práce mají být nastaveny tak, aby se pracovat vyplatilo, aby existoval výraznější rozdíl mezi příjmem ze sociálních dávek a z pracovní činnosti.

Odpovězeno: 22. 01. | 12:12Autor: kubrt

Otázka: drzim vam palce.at se vam dari.

Džamila Stehlíková: Dekuji za podporu.

Odpovězeno: 22. 01. | 12:16Autor: Ladislav

Otázka: Máte nějakou praktickou zkušenost s lidmi jimž cikanští sousedé udělali ze života peklo na zemi a co pro tyto lidi můžete udělat a nebo poradit?

Džamila Stehlíková: Děkuji za otázku. Budu trochu osobní, od roku 1988 bydlím v panelovém domě na chomutovském sídlišti a znám to, na co se ptáte z osobních zkušeností. Doposud jsem se z tohoto sídliště neodstěhovala a ani to neplánuji.
Problém s bezohlednými sousedy lze řešit především na radnici, protože neexistuje univerzální recept. V mnoha městech vznikají i speciální mediační a poradenské agentury, které zprostředkovávají řešení podobných sousedských problémů, a pokud vím, často úspěšně.

Odpovězeno: 22. 01. | 12:22Autor: jan

Otázka: nepovažujete různé pomoci a zvýhodňování romské menšiny za destruktivní, práva a povinnosti platí bez omezení, zodpovědnost za sebe musí vyvstat z osoby dotyčné, ne z uřadu, nebo ne ?

Džamila Stehlíková: Máte pravdu v tom, že každý občan má stejná práva a povinnosti vůči společnosti, a pokud překročí meze zákona, musí za to zodpovídat. Zvýhodňování určitých komunit, o kterém píšete, neznamená, že by se plnění povinnosti nevztahovalo na všechny, ale pouze to, že jsou mezi námi lidé, kteří neumí plnit tyto povinnosti tak, jako ostatní. Společnost by měla takovým lidem pomoci, aby byli schopni je plnit. V opačném případě hrozí další propad a nárůst počtu jedinců a rodin, kteří nejsou schopni plnit své povinnosti, či dokonce se o sebe postarat.

Odpovězeno: 22. 01. | 12:27Autor: Patriot

Otázka: Myslíte si že lze vytvořit smysluplný program integrace romů do většinové společnosti, nebo preferujete jednodušší rozhazování našich peněz k ucpávání hladových úst nepraqcujících z důvodů zachování kultury ...

Džamila Stehlíková: Právě vytváříme komplexní a smysluplný program integrace Romů a předcházení sociálnímu vyloučení, který bude realizovat speciální agentura. Práce bude zahájena v několika vybraných lokalitách tak, že po dvou, třech letech budeme schopni nabídnout praktickou pomoc i v dalších místech. Pasivní přijímání materiální pomoci bohužel není motivující pro změnu takto nastaveného životního stylu a v podstatě prohlubuje závislost na státu. Cílem agentury je sociálně vyloučené komunity aktivizovat a předat jim zodpovědnost za své osudy do vlastních rukou.

Odpovězeno: 22. 01. | 12:31Autor: kaktus

Otázka: Paní ministryně,máte vizi,jak naše Romské spoluobčany zapojit do pracovního procesu?Absolvovala jsem rekvalifikaci na šičku, šest žen bylo Romského původu, čtyři Češky.Všechny češky nastoupily po rekvalifikaci do zaměstnání, Romka ani jedna.Myslíte,že je to ojedinělá zkušenost,nebo všeobecný jev?

Džamila Stehlíková: Děkuji za Vaši zkušenost. Domnívám se, že k tomu, aby se člověk z prostředí převážně nezaměstnaných rodinných příslušníků zapojil do pracovního prostředí, je zapotřebí ho jednak finančně motivovat, jednak pomoci tak, jak to proběhlo ve Vašem případě, myslím tím rekvalifikaci. Těžko říci, proč Vaše kolegyně nenastoupily do práce, ale mohlo by to být i tím, že jejich nástupní plat nebyl o hodně vyšší, než sociální dávky, které pobírají. Také se mohlo stát, že zaměstnavatel dal přednost jiným uchazečkám.

Odpovězeno: 22. 01. | 12:32Autor: Patrik Dohnal

Otázka: Paní ministrině, dvě rodiny jedna romská, druhá neromská. Obě mají dluhy, neplatí nájem! Co s nimi?

Děkuji!

Džamila Stehlíková: Myslím si, že by obě rodiny měly ty dluhy zaplatit.

Odpovězeno: 22. 01. | 12:36Autor: Miri

Otázka: Dobrý den paní ministryně.Jak zařídíte vyplácení dávek adresně a jen potřebným.Nemyslíte že by nezaměstnaní měli nastoupit na okliz třeba kalamity,odpracovat část hodin a pak dostat dávku,Sekání trávy čištění cest ap.Prostě něco za něco ne jen státe dej...Děkuji za odpověď.M.Ch.

Džamila Stehlíková: Veřejně prospěšné práce se osvědčily v mnoha městech, a další radnice by si z nich mohly vzít příklad.
V současné době se na systému zajištění větší adresnosti dávek pracuje, především na ministerstvu práce a sociálních věcí. Je to součástí sociální reformy.

Odpovězeno: 22. 01. | 12:40Autor: maria

Otázka: Budete -a jak spolupracovat s Jirim Cunkem?

Džamila Stehlíková: Ministerstvo pro místní rozvoj je pro nás klíčovým partnerem v otázkách realizace řady programů z prostředků EU. Pochopitelně budeme mít i další společná témata, například principy financování obcí a jejich přístupu k evropským fondům, spolupráce se samosprávami a celými regiony, ale také v oblasti sociální politiky.

Odpovězeno: 22. 01. | 12:44Autor: Helča

Otázka: Myslíte si, že Chomutov řeší problematiku s romskou menšinou dobře? Jak se díváte na to, že je lifruje na Dukelskou, kterou rozebírají a berou tak chuť žít tu slušným lidem, kteří by si v této lokalitě možná rádi opravili domy.

Džamila Stehlíková: Právě touto problematikou se zabýváme ve výboru pro národnostní menšiny při chomutovském zastupitelstvu, jehož jsem předsedou. Řešení vidíme v terénní sociální práci s jednotlivými rodinami, které jsou ohroženy sociálním vyloučením.
Značná část romských rodin bydlí na Dukelské a na Kadaňské dlouhodobě, bylo by lepší, kdyby žili rovnoměrně ve městě.

Odpovězeno: 22. 01. | 12:45Autor: diego

Otázka: Dobrý den, jak budete hájit zájmy menšiny milovníků Marihuany?

Džamila Stehlíková: Milovníky marihuany ochrání dekriminalizace.

Odpovězeno: 22. 01. | 12:47Autor: Miroslav Kolman

Otázka: Četl jsem si některé příspěvky a s většinou musím souhlasit. Jen bych neochotu pracovat nevztahoval jen na Romy. Je totiž i spousta tzv. "bílých" Romů, kteří se práci vyhýbají. Myslím, že vyplácení dávek podle odpracovaných hodin na veřejně prospěšných pracích je velice dobrý nápad.

Džamila Stehlíková: Ano, plošné a příliš štědré sociální dávky mohou demotivovat k práci kohokoliv, bez ohledu na příslušnost k určité komunitě.

Odpovězeno: 22. 01. | 12:52Autor: LaRosse

Otázka: Nestydíte se jako vysokoškolsky vzdělaná se znalostmi přírodních zákonů (nebo se už fyzika na medicíně neučí?) být ve straně, která v oblasti energetiky zná jen demagogii?

Džamila Stehlíková: Díky za dotaz, ale právě Strana Zelených se vyznačuje ucelenou a propracovanou energetickou koncepcí na základě nejmodernějších poznatků o zdrojích energie a má ve svých řadách mnoho odborníků na energetiku.

Odpovězeno: 22. 01. | 12:59Autor: Skeptik

Otázka: Vážená paní ministrině,být bez portfeje to je jako být k ničemu.
Menšiny,neziskovky a postižené má na starosti M. práce a sociálních věcí,pokud se nemýlím?
Několik zmocněnců pro národnostní menšiny jsme už měli (Bratinka, Uhl),a situace Romů se moc nezměnila. Není problém také na ne jejich straně?

Džamila Stehlíková: Máme na starosti ochranu lidských práv všech obyvatel této republiky nikoliv jen vámi vyjmenovaných skupin. Prakticky každý z nás se může dostat do situace, kdy je diskriminován kvůli věku či pohlaví, může být diskriminován i jako zaměstnanec (např. situace prodavaček v potravinových řetězcích). Příprava antidiskriminačního zákona vytvoří jakýsi lidskoprvání deštník pro všechny a hlavně vymahatelnost práva v této oblasti.
S MPSV úzce spolupracujeme, například v gesci tohoto ministerstva jsou rovné příležitosti mužů a žen.
Ministr bez portfeje je pro tuto oblast výhrou, protože lidská práva mají svého advokáta ve vládě, člena vlády, který je tuto problematiku ve vládě schopen obhájit.

Odpovězeno: 22. 01. | 13:04Autor: Václav Hála

Otázka: Proč jste - myslím SZ - nepodmínili svou účast ve vládě uspořádáním referenda o umístění americké raketové (radarové) základny v ČR?
Václav Hála
šéfredaktor portálu sustainable.cz

Džamila Stehlíková: Je politicky nemoudré podmiňovat účast ve vládě jakýmkoliv radikálnějším požadavkem, aniž by proběhla politická diskuse na toto téma, byly známy další okolnosti nabídky a hlavně proběhla jednání na úrovni mezinárodních orgánu. Bylo by to tak trochu politické vydírání, které by ohrozilo vytvoření vlády po skoro osmi měsících nejistoty.

Odpovězeno: 22. 01. | 13:10Autor: honza

Otázka: Dobry den, budete predkladat antidiskriminacni zakon v jeho puvodni podobe nebo bude podroben verejne diskusi a bude predlozen novy navrh? A v jakem casovem horizontu ma byt navrh predlozen?

Džamila Stehlíková: Poté, co antidiskriminační zákon neprošel Senátem, je zapotřebí znovu diskutovat na bázi původní předlohy, a to jak ve veřejném prostoru, tak i s politickými partnery napříč politickým spektrem. Původní návrh považujeme za velmi kvalitní, ale jsme otevření diskusi.
Pokud bude politická shoda, jsme připraveni obhajovat tento zákon v co nejkratší době, navíc ČR hrozí sankce ze strany EU. Tento zákon měl být schválen již při vstupu do EU

Odpovězeno: 22. 01. | 13:26Autor: Veruska

Otázka: Přeji krásný dobrý den.Já bych se chtěla zeptat na Váš názor. Myslíte si, že pan Čunek udělal skutečně tak špatnou věc.Vždyť když někdo z majoritní společnosti neplatí nájem je také odstěhován kamkoliv.Je to spíše tím , že tato etnická menšina je velice nepřizpůsobivá. To je ale jejich problém.

Džamila Stehlíková: Ano, myslím si, že postup tehdejšího vsetínského starosty Čunka byl vůči rodinám vystěhovaným mimo Vsetín, asociální. Pro zbytek společnosti je vznik a růst ghett také problémem, neboť ve vyloučených lokalitách vzkvétají lichva, kriminalita, prostituce - ohrožuje to celou společnost, neboť jsme všichni na jedné lodi.
Možná to nevíte, ale řada vystěhovaných nájemníků pavlačového domu ve Vsetíně neměla dluhy na nájemném, vypršely jim ale nájemní smlouvy. Největším problémem pro nás je osud několika velmi početných rodin, které byly vystěhovány na území jiného kraje, na Jesenicko.
Některé děti s postižením ztratily možnost navštěvovat příslušnou speciální školu, neboť rodiče nejsou schopni je každý den vozit z vesnice do vzdáleného města. Rodiny musí splácet nemovitosti, do které byly nastěhovány, a odpovídající smlouvy jsou velmi tvrdé. Například při nezaplacení jedné splátky mohou o nemovitost přijít a termín splátky je dest dnů před termínem výplaty sociálních dávek.
Sociální necitlivost vsetínské radnice se projevilo v tom, že rodiny, které byly znevýhodněny segregovala do cizího prostředí bez potřebných sociálních služeb, kde se prohloubí jejich sociální vyloučení. Naštěstí v olomouckém kraji se těmto rodinám dostalo podpory a kvalitní sociální práce.

Odpovězeno: 22. 01. | 13:34Autor: Melinda

Otázka: Budete řešit základní problém psychiatrických léčeben,kdy s duševně nemocnými lidmi jsou zavřeni nebezpeční psychopati,kteří ty ostatní pacienty terorizují? Nebezpeční psychopati patří snad do zvláštních zařízení podobných věznicím,ne? Mám pocit,že se mezi těmito dvěmi kategoriemi nerozlišuje.

Džamila Stehlíková: Pokud myslíte tím "psychopaty", kteří spáchali nějaký trestný čin a jsou pro okolí nebezpeční, patří beze sporu do detenčního zařízení. Doufám, že se to konečně vyřeší.
Naopak ve světě převládá tendence reformovat psychiatrii tak, aby ubývalo omezujících prostředků (například klecová lůžka, kurty) a byla respektována lidská práva a důstojnost pacientů. V tomto směru máme co dohánět.

Odpovězeno: 22. 01. | 13:41Autor: milla

Otázka: můžete mi prosím vysvětlit rozdíl mezi plošnými a adresnými dávkami. Pojem adresné mi nic neříká. děkuji

Džamila Stehlíková: Plošná dávka je vyplácena na základě určitého nároku či kategorie, do které člověk patří, poud splní určitá kritéria, bez ohledu na to, jestli tuto dávku opravdu potřebuje. "Pastelkovné" dostane rodina každého prvňáčka ve stejné výši, bez ohledu na finanční situaci rodiny. Naopak adresná dávka by měla být vyplácena pouze v případě, kdy člověk nejen splňuje určitá kritéria potřebnosti, ale navíc plní řadu povinností (např školní docházka dětí).

Odpovězeno: 22. 01. | 13:46Autor: MF

Otázka: Dobrý den,
Již čtvrtým rokem pracuji z neziskovém sektoru. Po letošním začátku roku opět, jako každý rok, přemýšlím o odchodu. Proč? Roční grantové přidělování peněz je tanec na tenkém ledě. Mohu počítat do budoucna s nějakou změnou? Děkuji

Džamila Stehlíková: Vaše problémy s financováním projektů chápu. Východiskem nemůže být současné řešení několika grantů najednou, což řada neziskovek vidí, jako způsob finančního přežití. Řešením by mělo být zálohové nebo alespoň průběžné financování projektů, zejména v období 2007-13, kdy budeme čerpat peníze z evropských stukturálních fondů. Jednou z hlavních priorit jsou právě investiční projekty, na které neziskovky nedosáhnou, neboť nemají kapitál a nemohou brát úvěry s nízkým úrokem. Budeme vyjednávat s jednotlivými resorty lepší podmínky pro financování neziskových organizací.

Odpovězeno: 22. 01. | 13:56Autor: martin

Otázka: A co diskriminace 4% procentních lidí,mluví se pořád jen o romské menšině...

Džamila Stehlíková: Společenské postavení osob s odlišnou sexuální orientací se od Listopadu podstatně zlepšilo. Vyvrcholením dlouhodobého úsilí gay a lesbického hnutí v Česku a odrazem existence politické vůle bylo přijetí zákona o registrovaném partnerství.
Nicméně i zde existuje mnoho problémů, například skrytá diskriminace gayů, leseb a transsexuálů při přijetí do zaměstnání. Někteří zaměstnavatelé se obávají, že například transsexuál na pracovišti oblečen dle svého cítění může "odrazovat" zákazníky. Dalším problémem je stále velmi malý počet otevřených gayů a leseb v uměleckém a hlavně politickém životě.
V Evropě je situace jiná: rakouská a evropská poslankyně za zelené, spolupředsedkyně evropských zelených Ulrike Lunacek je významnou aktivistkou hnutí za práva gayů, leseb, bisexuálů a transsexuálů.
Plánujeme v létě uspořádat výstavu dějin gay a lesbického hnutí v Česku a u této příležitosti pozvat na návštěvu do Prahy představitele této komunity z Evropy.

Odpovězeno: 22. 01. | 14:04Autor: [email protected]

Otázka: Dobrý den, mám pouze dva jednoduchá dotazy.
1) Z jakého filosofického hlediska pohlížíte na ochranu menšin realizovanou státem.
2) Domníváte se, že stávající evropský standard ochrany lidských práv je dostatečným standardem pro ochranu menšin nebo prosazujete jeho extenzi?

Džamila Stehlíková: ad1 Demokratická a liberální vláda musí umožnit koexistenci komunit s rozdílnou hodnotovou orientací a rozdílným životním stylem tak, aby mohly společně řešit problémy na základech, které všichni považují za spravedlivé. Toto zabezpečení státem musí být legislativní a institucionální.
ad2 Stávající evropský standard ochrany lidských práv je pro nás cílem, ke kterému se snažíme přibližovat ovšem s ohledem na vlastní historické zázemí a aktuální podmínky.
Extenze standardů je v budoucnu nevyhnutelná, problémem však budou kolize jednotlivých lidských práv, které musí vyřešit každý národní stát.

Odpovězeno: 22. 01. | 14:10Autor: Pavel z Chomutova

Otázka: Dobrý den, paní Stehlíková, když dovolíte odbočím od tématu. Po jmenování na minister.post budete nadále vykonávat funkci předsedkyně Výboru pro národnostní menšiny v chomutovském zastupitelstvu? Jak to zkloubíte, zejména časově, není na jednoho moc?

Džamila Stehlíková: Děkuji za starost, ale nebudu odcházet od rozdělané práce v Chomutově.
Děkuji všem za podnětné dotazy a podporu. A pro ty z vás, kdo se zajímá o konkrétní problémy, nebo podněty, můžete mě ještě kontaktovat na emialové adrese [email protected]