Díky KSČM získala vláda hnutí ANO a ČSSD při svém vzniku důvěru. Komunisté ji však v dubnu stáhli. Odvolali dohodu o toleranci s hnutím ANO. Důvody byly návrat 10 miliard korun do rozpočtu ministerstva obrany, nepředložení nového plánu na vznik státní komerční banky a neuskutečnění spojení Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR a Vojenské zdravotní pojišťovny v jeden státní pojišťovací ústav.
"Nemáme zatím ani schválené sloučené pojišťovny, nemáme banku v rukou státu," řekl počátkem dubna předseda KSČM Vojtěch Filip necelé dva týdny předtím, než komunisté odepřeli svou přízeň hnutí ANO. Šéf komunistů se podle svých slov v únoru s předsedou vlády dohodl, že zmíněné pojišťovny splynou v jednu. K tomu však nedošlo.
Přestože komunisté i kvůli tomu toleranci kabinetu stáhli, vláda téma úplně neopustila. Nechala zpracovat analýzu, zda by spojení obou pojišťoven bylo možné. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra a Vojenská zdravotní pojišťovna jsou dva klíčové resortní pojišťovací ústavy. První čítá 1,3 milionu klientů, druhá jich registruje necelých 700 tisíc.
Druhá největší pojišťovna po VZP
Jejich splynutím by vznikla druhá největší zdravotní pojišťovna v zemi. Větší už by byla jen Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) s necelými šesti miliony klientů. Vznik státní zdravotní pojišťovny slibovala KSČM ve svém programu do posledních sněmovních voleb. Už VZP se přitom do určité míry zodpovídá státu.
"Připravili jsme v této věci právní analýzu. Z té jednoznačně vyplynulo, že podobný krok by nebyl možný bez změny znění některých zákonů," sdělil Aktuálně.cz mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Aktuálně.cz má analýzu k dispozici. Podílelo se na ní i ministerstvo zdravotnictví. Splynutí obou pojišťoven podle expertizy není v duchu stávající legislativy možné.
Ke spojení obou podniků by se musely naplnit tři podmínky. Za prvé by Vojenská zdravotní pojišťovna půl roku nesměla plnit závazky vůči svým klientům a poskytovatelům. "Muselo by se jednat o kontinuální časový úsek šesti měsíců. Vojenská zdravotní pojišťovna se v takovém stavu nenachází a své závazky plní," upozorňuje expertiza, že první podmínka padá.
Druhou je rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, že Vojenská zdravotní pojišťovna nezvládá své úkoly. Kvůli výše uvedenému takový verdikt resort vydat nemůže. Poslední podmínkou stávající legislativy představuje to, že by na spojení s resortní pojišťovnou vnitra musela kývnut správní rada vojenské pojišťovny. Resort obrany přitom na radu nemá přímý vliv.
Spojování by zasáhlo vojáky
Případné spojování pojišťoven by významně zasáhlo i vojáky. Zákon jim ukládá, že musí být pojištěni právě u Vojenské zdravotní pojišťovny. Její fungování pod střechou společného pojišťovacího domu s resortem vnitra by šlo přímo proti uvedené povinnosti příslušníků armády.
"Muselo by dojít ke změně Zákona o oborových pojišťovnách a rovněž ke změně Zákona o zdravotním pojištění ve vztahu k vojákům v činné službě. Tato změna by měla rovněž vliv na změnu Zákona o vojácích z povolání," uzavírá analýza s tím, že ke sloučení pojišťoven "v současné podobě právní úpravy nelze přistoupit".
Průměrná doba změny zákona, spočívající ve standardním legislativním kole vláda, sněmovna a prezident, je půl roku. Je tedy vysoce nepravděpodobné, že by se vše stihlo do říjnových voleb. Komunisté však nechtějí od plánu na spojení pojišťoven ustoupit. "Stále na tom trváme a legislativní řešení máme," napsal Aktuálně.cz bez dalších podrobností šéf komunistů Filip.
Je otázka, zda KSČM s tímto požadavkem vůči vládě před čtvrtečním hlasováním o vyslovení nedůvěry operuje. Každopádně před hlasováním ladí postup. "Ve středu výkonný výbor strany vyhodnotí situaci, poslanecký klub se tím bude zabývat ve čtvrtek ráno. Tam padne definitivní rozhodnutí," řekl k postoji komunistů jejich místopředseda Stanislav Grospič.
