Praha - Česká města se rozpadají na bohaté a chudé části, přičemž propast mezi jedněmi a druhými se významně prohlubuje. Nejnovější důkaz z reálného života přinesl konflikt, který propukl v Českých Budějovicích.

Srovnání českobudějovického sídliště Máj a ostatních částí jihočeské metropole ukazuje, že násilný konflikt postihl nejchudší část města, kde lidé nemají perspektivu bez ohledu na to, jestli patří k romské menšině, nebo většinové populaci.

Propast mezi chudými a bohatými obvody se přitom prohlubuje ve všech českých městech. Proto je pouze otázkou času, kdy konflikty nastanou také jinde.

Rostoucí sociální rozdíly v českých metropolích ukazuje podrobná analýza volebního chování v posledních sedmi letech.

Rozbělesy, nebo Hradčany

Dlouhou Ústeckou ulici lemují domy s omlácenou a zaprášenou fasádou. Hned za jejich dvorky začíná průmyslová zóna. Po ulici, která spojuje padesátitisícový Děčín s krajskou metropolí Ústím, se přes den valí nepřetržité proudy osobních i nákladních automobilů.

Náklaďáky míří především do hliníkárny na pravé straně výpadovky a do výrobny tlakových nádob, která rámuje levou stranu hlavní a prakticky jediné ulice ve čtvrti Děčín V - Rozbělesy.

Jedinou výstavní budovou Rozběles je fara, která patří k pozdně baroknímu kostelu sv. Václava. Dnes slouží jako přijímací budova hliníkárny. Vedlejší kostel má relativně slušnou střechu, byl však odsvěcen a uvnitř ho zdobí jen opadaná omítka spolu se zapomenutým lešením.

Těžko se dá v České republice najít větší kontrast proti pražským Hradčanům a Malé Straně se vzorně opravenými renesančními a barokními paláci, ve kterých sídlí všechny důležité státní instituce, velvyslanectví světových velmocí, pětihvězdičkové hotely a příslušníci horních deseti tisíc. Přísné předpisy zamezily snadný vjezd automobilů a petřínské parky zvou k dlouhým letním procházkám.

Naděje proti obavám

Na pražských Hradčanech získal pravicový prezidentský kandidát Karel Schwarzenberg největší podíl hlasů v celé zemi, hlasovalo pro něho plných 67 procent zapsaných voličů, dvacet procent volit nepřišlo a na levicového Miloše Zemana zbylo jen 13 procent.

V děčínských Rozbělesích dostal Schwarzenberg necelých 6 procent a jen dvakrát lépe dopadl konkurenční Zeman. Více než čtyři pětiny lidí volby nezajímaly.

Hlasování na Hradčanech a v Rozbělesích prezidentské volby nerozhodlo. V obou městských čtvrtích žije pár set obyvatel a přitom jich ubývá. Na hradčanský byt běžný člověk nevydělá, v průmyslovém ghettu Rozbělesy zůstávají pouze ti, kdo se nemohou odstěhovat, a ti navíc nechodí volit.

Nejbohatší a jedna z nejchudších čtvrtí Česka ale ilustrují hlavní rozpor, který dělí tuzemskou politiku řadu let a který se dále prohlubuje. Pravici budou tak v příštích volbách do sněmovny volit bohatší lidé, kteří buď bydlí, anebo stále věří, že někdy budou bydlet ve výstavních čtvrtích, jako jsou Hradčany. Levici dají přednost rodiny, které se obávají pádu do prostředí, které se podobá průmyslovému ghettu Rozbělesy.

Výsledky voleb z posledních let přitom ukazují, že se sociální rozdíly mezi nimi stále víc prohlubují.

Rozdělená města

Na rozdělování společnosti upozornila vládní studie „Strategie regionálního rozvoje 2014-2020", podle níž se regiony ekonomicky vzdalují, především se prohlubují rozdíly mezi velkými městy a venkovem.

Vládní studie už nepostihuje dělicí čáru, která mezi bohatými a chudými probíhá napříč jednotlivými velkými městy. Ve dvaceti metropolích Česka přitom žije třetina veškeré populace a jejich spokojenost či frustrace volby obvykle rozhoduje.

Například v roce 2006 se většina měst postavila za pravicovou ODS, a premiérem se tedy stal Mirek Topolánek. Letošní prezidentské volby však proti sobě postavily bohatší a chudší čtvrti. Rozdělená města už nezajistila Schwarzenbergovi dostatečnou podporu.

Konec pražské jednoty

Praha volila ještě ve sněmovních volbách 2006 jednotně. ODS tehdy získala v hlavním městě 48 procent hlasů a tomu odpovídaly i výsledky jednotlivých obvodů. V tradičních čtvrtích uvnitř města získala Topolánkova strana od 45 procent (Michle) do 52 procent (Braník, Střešovice), v satelitech na okraji získal Topolánek v průměru o deset procent víc.

Výjimkou z uvedeného pravidla bylo pouze šest panelových sídlišť (Bohnice, Ďáblice, Střížkov, Letňany, Lehovec, Kamýk), kde ODS poklesla ke 40 procentům. Všechna ostatní sídliště hlasovala k nerozeznání od městského centra. Třeba panelový Černý Most s výsledkem 48,8 procenta předstihl v podpoře ODS bohaté Vinohrady nebo Dejvice.

Letos se obraz výrazně změnil. Pravicovému Schwarzenbergovi dalo přednost 66 procent Pražanů, kteří se dostavili k volbám. Vnitřní čtvrti byly v podpoře pravice s výjimkami nad pražským průměrem, Schwarzenbergovi daly od 80 procent (Hradčany, Malá Strana, Josefov) do 62 procent (Michle, Hloubětín). Satelity na tom byly v průměru o něco hůře. Na sídlištích získal Zemanův sok jednoznačně podprůměrnou podporu od 53 do 65 procent.
Dejvice a Vinohrady tentokrát dopadly o 15, respektive o 13 procent lépe než Černý Most.

Olomoucké nůžky

V dalších pěti velkých městech, konkrétně v Plzni, Olomouci, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem a Děčíně, jejichž volební výsledky jsme prozkoumali podrobněji, proběhl podobný vývoj. Rozdíly mezi chudšími obvody hlasujícími pro levici a bohatými městskými částmi v nich ovšem na rozdíl od Prahy byly patrné už dříve.

Nejvíce se nůžky za posledních sedm let otevřely v Olomouci. V roce 2006 získala ODS v historickém centru 41 procent hlasů, o deset procent víc hlasů než na sídlišti Povel. Schwarzenberg měl letos v městském jádru 67 procent, o třicet procent víc než na Povelu.

Nejméně se bohaté a chudé čtvrti vzdálily v Plzni. V užším centru západočeské metropole získal Schwarzenberg 62 procent, o osmnáct procent víc než na odlehlém sídlišti Zadní Skvrňany. ODS měla před sedmi lety v plzeňském centru 47 procent, ve Skvrňanech o 12 procent méně.

"Dopady krize a její případné pokračování může regionální rozdíly dále zvyšovat," varují vládní odborníci v citované studii o regionálním rozvoji.

To potvrzuje i olomoucký politolog Pavel Šaradín: „Také další analýzy ukazují, že bohatší oblasti bohatnou rychleji a chudší více chudnou. Nůžky se tak opravdu rozevírají, což se, myslím, ukazuje i na podpoře politických stran v celostátních volbách. Společnost se více diferencuje sociálně a tomu odpovídá následně i politická podpora stranám," uvedl expert, který dlouhodobě sleduje regionální politiku.

Rvačka na pískovišti spustila konflikt na českobudějovickém sídlišti Máj. Další česká a moravská sídliště mají štěstí, že na nich ke stejné potyčce nedošlo.