Praha - Více policistů v ulicích a ve vyšetřovacích týmech, méně řídících pracovníků. Tak by měla ve stručnosti vypadat nová struktura policie podle policejního prezidenta Martina Červíčka.
Policistů v přímém výkonu služby bude příští rok o 600 víc než nyní. Finanční prostředky přitom budou stejné jako loni, tedy zhruba 14,3 miliardy korun. Počet řídících pracovníků klesne o 17 procent, na policejním prezidiu ubude 113 míst.
Policistů by mělo být celkem 38 996. Na policejním prezidiu bude 486 míst, v republikových útvarech 4191 míst a v krajích 34 319. Zhruba 600 policistů bude přesunuto k přímému výkonu služby místo práce na štábech a v řídících funkcích.
"Soustředili jsme se na posílení menších krajských ředitelství - Zlín, Vysočina, Pardubice," říká k tomu policejní prezident. Mírně navýšen bude i Plzeňský, Královéhradecký a Jihočeský kraj.
Poměr mezi řídícími a řízenými policisty bude podle něho jedna ku 12. Obzvláště tento poměr býval hojně kritizovaný bezpečnostními experty - policistů přibývalo, ale na ulici je téměř nešlo potkat.
"Nedošlo k žádnému nesmyslnému rušení důležitých policejních útvarů," zdůrazňuje Červíček a dodává: "Jsem přesvědčen, že v současné době se jedná o reálné nastavení policie."
Novou strukturu podle něho schválili i krajští policejní ředitelé.
Údaje, které zazněly na tiskové konferenci ministra vnitra Jana Kubiceho a policejního prezidenta Martina Červíčka, zpochybnil pro Českou televizi bezpečnostní expert z České pozice Zdeněk Ondráček:
"To, co nám tu bylo prezentováno, jsou jen místa tabulková, nikoliv reálná. Bohužel ze své praxe vím, že řídící pracovník se jen těžko vzdává svého řídícího místa a přechází do přímého výkonu služby. Většinou zůstává jeho náplň činnosti, stává se třeba koordinátorem, pouze nebere příplatek za řízení."
Přesčasy: Policie si plete mimořádnou situaci s běžnou službou
Dostalo se i na ožehavou kauzu přesčasů. Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) nařizovala policie svým lidem neoprávněně neplacené přesčasy.
Od roku 2007 mohou vedoucí nařídit příslušníkům bezpečnostních složek až 150 hodin neplacených přesčasů v případě "důležitého zájmu služby". Tím se ale podle soudu nerozumí například nedostatek lidí.
"Není to přelomový rozsudek, vnímáme to jako jeden konkrétní rozsudek," uvedl náměstek ministra vnitra Jaroslav Hruška.
Podobně se vyjádřil i policejní prezident Martin Červíček. I podle něj se týká jednoho konkrétního případu, který se navíc měl týkat odchodného, ale soud se vyjádřil i k práci přes čas.
"Rozsudek není o tom, že by byla práce přes čas u policie nelegální. Samozřejmě musí být stanoveny nějaké podmínky práce přesčas, ale to ustanovení v zákoně platí a policie je musí respektovat. Přesčasy mají být správně odměněny, ale nejsou něco protizákonného," zdůraznil.
To je sice pravda, jenže přesčasy jsou ze zákona povinné pouze v případě mimořádné bezpečnostní situace. Jenže podle šéfa odborářů z Unie bezpečnostních složek (UBS) Zdeňka Buřiče policie ve většině případů zneužívala pravidla o přesčasech k zajištění běžné služby.
Žalob budou přibývat desítky, možná stovky
A nejde o jediný případ. Soudy už nyní řeší už 50 žalob policistů kvůli přesčasům odslouženým zdarma. Odvolávají se na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z konce září, který posuzoval, kdy je možné neplacené přesčasy nařídit.
Počet soudních sporů se nyní zřejmě ještě zvýší, řekl v pondělí novinářům Buřič. Policisté v žalobách žádají proplacení odpracovaných hodin. Podle Buřiče může jít v jednotlivých případech včetně nákladů na soudní řízení až o sto tisíc korun.
Nezákonné přesčasy se prý celkem mohou týkat až 80 000 bezpečnostních pracovníků, mezi kterými jsou ti v současnosti aktivní a ti, kteří již ze sboru odešli. Nezaplacené přesčasy se totiž promítají do výpočtu výsluhy. "Pokud nezačnou funkcionáři respektovat rozhodnutí soudu, budeme pokračovat v soudních sporech," řekl Buřič. Odboráři podle něj chystají s nadřízenými další jednání hlavně o sjednocení pravidel při nařizování přesčasů. Tématem údajně může být i případné částečné finanční vyrovnání.
