Praha - Snad každý barman nebo vyhazovač viděl z nočního klubu odcházet opilou ženu obklopenou muži, se kterými nepřišla. Nebo byl svědkem pokusu o seznámení, který přerostl v obtěžování. Personál zhruba pěti pražských podniků se od ledna začne učit, jak v takových situacích reagovat.
Do pilotního evropského projektu prevence sexuálního násilí v barech a klubech se kromě Česka zapojila i Velká Británie, Portugalsko a Španělsko. Postupy vymýšlejí zahraniční partneři. Čeští odborníci je upraví tak, aby zapadly do tuzemského prostředí. V lednu začnou personál školit. Celkem by se tréninku mělo účastnit 60 zaměstnanců. Časem by se projekt mohl rozšířit i do dalších měst.
"Metodika by měla být natolik pružná a kvalitní, aby nebyla pro hosty ani personál 'prudivá'. Nemá to být kontrola nebo výslech. Nejde o to, kazit lidem zábavu, ale zajistit bezpečné prostředí," vysvětluje hlavní trenér a odborník na závislosti Adam Kulhánek z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty UK, která českou část projektu organizuje.
Do barů a nočních klubů míří lidé především za zábavou, někteří se chtějí seznámit. Hranice mezi flirtováním a obtěžováním může být tenká. Obzvlášť v prostředí, kde se pije alkohol.
Podle Kulhánka ale personál může situaci ověřit pár nevtíravými otázkami: "Stačí, když se barman nebo obsluha šatny ženy zeptají: Znáte ty lidi? Máte odvoz domů, nepotřebujete zavolat taxi? Máte nabitý telefon, chcete si od nás zavolat?"
Podle Kulhánka je snahou školení personálu odbourat předsudky, které někteří zaměstnanci klubů mohou mít. "Třeba ve smyslu: má minisukni, tak si o to říká. Je potřeba personál vzdělat také v tom, že když je člověk opilý natolik, že nemůže ani chodit, těžko může dát souhlas k intimnímu styku," vysvětluje adiktolog.
Odborníci z adiktologické kliniky budou nejprve školit trenéry z neziskových organizací, ti pak předají své znalosti přímo personálu. "Budeme se snažit motivovat majitele klubů, například udílením statusu Bezpečný klub," podotkl Kulhánek.
"Britské podniky noční zábavy mohou dostat licenci k podnikání také díky tomu, že se zabývají problematikou prevence sexuálního násilí. My bohužel tento licenční systém nemáme," uvedla odborná asistentka z adiktologické kliniky Hana Fidesová.
Večírky v jižní Evropě probíhají jinak než v Česku nebo Británii. Projekt tak bude sloužit i k tomu, aby odhalil, jaké strategie fungují v různých zemích. "Bude se vyhodnocovat, co se v jakém prostředí osvědčilo," doplnil Kulhánek.
Británie už je v tomto směru dál než jiné evropské země. Personál aktivněji vyhledává lidi, kteří takzvaně přebrali, a nabízí jim vodu nebo pomoc. "Tamní kluby například zavádějí relaxační zóny, kde je nižší teplota, více světla, nehraje tam hlasitá hudba," popisuje Kulhánek.
Britští odborníci se na projektu podílejí především jako poradci. Spolupracují na metodice a její efekt budou vyhodnocovat. Neplánují ve své zemi školit personál klubů, aby v případě potřeby zakročil. "Náš noční život už dnes poměrně významně upravuje zákon. Systém zákroků máme už nyní, provádí je ale policie," upřesnila Charlotte Bigland z Univerzity Johna Moorese v Liverpoolu.
Jednou z českých neziskovek, jež se na projektu se podílejí, je ProFem, která pomáhá obětem domácího a sexuálního násilí. Podle právničky z ProFem Veroniky Ježkové se vliv alkoholu a drog na páchání sexuálního násilí podceňuje. "Řada sexuálních útoků je podložena alkoholickým opojením. Myslím, že je potřeba tuto scénu trochu podchytit," uvedla Ježková.
Podle tři roky starého průzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva zažila každá desátá obyvatelka Evropské unie od svých 15 let nějakou formu sexuálního násilí, každá dvacátá byla znásilněna.
Na sexuální obtěžování upozornila kampaň #MeToo, kterou odstartoval skandál hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina. Evropský projekt ale s kampaní nesouvisí, vznikat začal ještě předtím.
