Loterijní miliony do ČOV? Fajn, ale co my, ptá se Sokol

Luděk Mádl Luděk Mádl
27. 2. 2013 15:30
Český olympijský výbor má dostat peníze z loterií, není ale střešní organizací sportu
Sázkové kanceláře vydělávají na sportu. Ten z toho chce také něco mít.
Sázkové kanceláře vydělávají na sportu. Ten z toho chce také něco mít. | Foto: Fortuna

Praha - Český sport hledá po ztrátě Sazky každou korunu. Zhruba 400 milionů korun by mu měla přihrát novela loterijního zákona, kterou ve středu projedná rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Sportovci sami ovšem připouštějí, že se zatím mezi sebou vůbec nedohodli, jak by si tuhle finanční injekci rozdělili.

Konstrukce novely počítá s tím, že by stát loterijním firmám snížil daňovou sazbu o 5 procent. Celá operace by se ovšem týkala jen loterií a kurzových sázek, nikoli hracích automatů a videoloterijních terminálů.

A následná dohoda by pak vedla k tomu, že loterijní firmy převedou objem peněz, které takto ušetří, na konto Českého olympijského výboru.

Potíž je v tom, že se uvnitř sportovního prostředí dosud nepodařilo realizovat vizi Jiřího Kejvala, předsedy ČOV, že se právě olympijský výbor stane střešní organizací českého sportu.

Další velké sportovní spolky, které deník Aktuálně.cz oslovil, proto vyjádřily obavu, zda by takto získané finanční prostředky mohly jednoho dne doputovat i k nim.

"Kdyby všechny věci zůstaly nastaveny tak, jak jsou nyní, nejsem přesvědčena, že bychom z těch peněz něco dostali," říká Hana Moučková, starostka České obce sokolské.

Podobnou nejistotu vyjádřil i Zdeněk Ertl, šéf Sdružení sportovních svazů, bývalého Svazarmu. "Ještě jsme se o té věci s panem Kejvalem nijak konkrétně nebavili, žádná dohoda učiněna nebyla. Každopádně bych byl nerad, kdybychom nedostali nic."

Stanovisko Jiřího Kejvala, předsedy ČOV? "Jsem ve své pozici proto, abych zajistil českému sportu ty nejlepší podmínky. Neumím si představit situaci, kdy by se dělily finanční prostředky a organizace jako Sokol by nedostala nic. Transparentnost při rozdělování peněz a jednota sportovního hnutí je základní předpoklad dalšího směřování ČOV."

Volby nedopadly, jak si Kejval maloval

Původní Kejvalova idea byla průzračně čistá: V nově uspořádané struktuře sportu v ČR bude Český olympijský výbor jeho střešní organizací, což se před úpravou stanov projeví tak, že se místopředsedy ČOV stanou šéfové největších sportovních spolků v zemi, tj. ČSTV, Sokola a Sdružení sportovních svazů.

Jenže zůstalo jen u ideje. 1. listopadu se mu vymkly volby nového vedení ČOV z rukou. Miroslav Jansta, předseda ČSTV se sice místopředsedou olympijského výboru stal, jenže Ertl ani Moučková na tyto pozice provoleni nebyli, Ertl se stal jen řadovým členem výkonného výboru.

"V ČOV funguje rozumné křídlo v čele s panem Kejvalem a pak ti druzí, kteří se k tomu zatím staví postaru. Pro nás jako Sokol je důležité, aby byl sport pro všechny uznán v celé té hierarchii jako rovnoprávná složka - a k tomu zatím nedošlo," říká Moučková.

Podobně je na tom Ertlem vedená organizace, která sdružuje nezanedbatelnou základnu 600 000 členů. "O případném výtěžku z příspěvku loterijních firem jsme se sice ještě interně nebavili, nicméně ten návrh, aby se ulevilo loterijním firmám na daních a pak se ty prostředky distribuovaly na ČOV, nijak bombardovat nebudeme. To by pak do sportu nemuselo doputovat vůbec nic, a to samozřejmě nechceme," vysvětluje Ertl.

Sport přišel o 2,5 miliardy korun

Poté, co stát zdanil loterijní a hazardní firmy, přišel český sport orientačně o 2,5 miliardy korun ročně. Ty předtím dostával od provozovatelů loterií v rámci jejich odvodů na veřejně prospěšnou činnost.

Značnou část daňového výtěžku stát nasměroval do obecních pokladen a bylo na jednotlivých municipalitách, jak z "loterijních" peněz přispějí na sport či na kulturu. "A funguje to ve stylu 'případ od případu'. Někde mají osvíceného starostu, který ví, že sport je zapotřebí, jinde se na to bohužel dívají jinak," konstatuje Ertl.

Teď se tedy hledá způsob, jak peníze z loterií a sázek nasměrovat zase přímo zpátky do sportu. Legislativně není možné, aby zákon nařídil odvod přímo do rozpočtu Českého olympijského výboru.

"Proto se dohodli všichni provozovatelé loterií a kurzových sázek, že každoročně bezúplatně poskytnou ČOV finanční prostředky ve výši 5 % ze základu odvodu z loterií a z kurzových sázek. To za předpokladu, že bude legislativně snížen stávající odvod ve výši 20 % z loterií a kurzových sázek na 15 %," argumentují předkladatelé, kterými jsou poslanci Pavel Svoboda (ODS) a Jan Smutný (TOP 09).

Stát by se vzdal minimálně 210 milionů korun

Podle důvodové zprávy sníží navrhovaná úprava příjmy státního rozpočtu o 210 milionů a rozpočty obcí o 90 milionů korun.

Základní idea novely má podporu i u ministerstva financí, které připravuje pozměňovací návrh, který řeší jeden z nejvíce kritizovaných bodů návrhu - tedy naprostou absenci sankcí v případě, že by některá z loterijních společností odvod odmítla.

"Celá tato novela je šitá na míru ČOV, který je tu legislativně protežován. S tím problém nemám - problém mám s tím, že je tu předložena nekvalitní novela, obsahující mnoho věcí v rozporu s legislativou. Kromě retroaktivity je to také třeba absolutní absence sankcí," upozornila na tento problém na plénu sněmovny Jana Černochová.

Že se na zmíněném pozměňovacím návrhu pracuje, avizoval již během rozpravy k prvnímu čtení tohoto návrhu i sám ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Ten v rozpravě odhadnul, že pokud by byl návrh takto realizován, mohl by na konto ČOV nasměrovat ročně celkem 400 milionů korun.

Jiří Kejval, předseda ČOV, věří, že novela bude přijata. "Máme šanci, že Česká republika nebude v podstatě jedinou zemí v Evropské unii, kde odvody z loterií nesměřují na sport. Pokud bude zákon schválen, peníze budou směřovat na mládež, a to napříč sporty, olympijskými i neolympijskými."

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 minutami

Propuštění horníci dostanou od státu měsíčně 5300 korun, někteří až na pět let

Státní příspěvek 5300 korun měsíčně po dobu tří měsíců až pěti let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka mají do budoucna získat také propuštění zaměstnanci Severočeských dolů (SD) ze skupiny ČEZ nebo Vršanské uhelné ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Počítá s tím návrh na úpravu nařízení vlády, který kabinet schválil. Na Twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). V současné době mají podle nařízení nárok na příspěvek propuštění zaměstnanci 12 firem, loni v listopadu byla přidána Sokolovská uhelná.

"Všichni horníci, kteří budou muset skončit v důsledku útlumu hornické činnosti mají ode dneška stejné podmínky. Na vládě jsme na návrh MPO rozšířili restrukturalizační příspěvek pro dotčené pracovníky, a to na všechny subjekty, které v budoucnu ukončí těžbu," uvedl ministr.

Návrh počítá s tím, že se počet těchto firem rozroste na 17. Kromě Severočeských dolů a Vršanské uhelné mají mít na příspěvek nárok také tři dceřiné společnosti SD: Prodeco, Revitrans a SD - Kolejová doprava. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v předkládací zprávě materiálu uvedlo, že důvodem předložení tohoto návrhu je přijmout řešení, které by do budoucna alespoň částečně umožnilo minimalizovat očekávané dopady vyplývající ze ztráty zaměstnání zaměstnanců těchto firem.

"V případě všech v návrhu uvedených subjektů bude v budoucích letech ohroženo zaměstnání více než 5200 zaměstnanců (současný stav) zabývajících se těžbou hnědého uhlí, respektive činnostmi s těžbou přímo souvisejícími, v regionu (Ústecký kraj), který má v současné době nejvyšší nezaměstnanost v České republice. Ta k 30. červnu 2021 dosáhla výše 5,58 procenta, zatímco celková nezaměstnanost v rámci celé ČR dosáhla výše 3,73 procenta," napsalo v podkladech pro vládu MPO.

Zdroj: ČTK
před 11 minutami

T-Mobile do konce listopadu vypne svou mobilní síť 3G

T-Mobile začne na začátku října na Moravě vypínat svou starší mobilní síť 3G. Kompletní ukončení jejího provozu naplánoval na konec listopadu. Uvolněné frekvence v pásmu 2100 MHz chce využít pro rozvoj sítě 5G. Oznámil to v tiskové zprávě. Většina uživatelů by vypnutí sítě neměla nijak pocítit.

Konkurenční Vodafone 3G vypnul na konci letošního března. O2 začala síť postupně vypínat ve třech krocích od konce května. Důvodem je rovněž využití frekvencí pro novější technologii 5G.

Ukončení provozu 3G se podle mluvčí Zuzany Svobodové dotkne méně než jednoho procenta zákazníků T-Mobilu, jelikož drtivá většina v současnosti používaných mobilních telefonů využívá pro datové přenosy technologii LTE a nově prodávané smartphony stále častěji podporují i sítě 5G. Nejstarší telefony bez připojení k mobilnímu internetu budou nadále pro hlasové hovory i SMS využívat síť GSM, která zůstává v plném provozu a její pokrytí je výrazně širší než pokrytí sítě 3G.

"Vypnutí sítě 3G naši zákazníci nijak negativně nepocítí, protože její roli již před dlouhou dobou převzala síť LTE (4G). Pro operátory je ale uvolnění pásma 2100 MHz velmi důležité pro další rozvoj nejmodernější vysokorychlostní sítě 5G,“ uvedl manažer INS a Fix produktového managementu Zdeněk Bumbálek.

Postup, jak ověřit, zda je zákazník na vypnutí sítě 3G připraven, lze nalézt na stránce http://www.t-mobile.cz/3g. Soukromé i firemní zákazníky, které může ukončení provozu sítě 3G ovlivnit, T-Mobile informoval prostřednictvím SMS nebo e-mailu.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Vláda nakoupí od Izraele protiletadlový komplet za 14 miliard

Česko pořídí formou mezivládní dohody od izraelského kabinetu čtyři baterie protiletadlového raketového kompletu za 13,7 miliardy korun. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) v pondělí s podrobnostmi záměru seznámil vládu, sdělil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Ministerstvo obrany tak nyní může podepsat smlouvu. Protiletadlový komplet SPYDER do Česka dodá izraelská firma Rafael.

Nákup minulé pondělí schválilo kolegium ministerstva obrany, a to včetně vyčíslení dvacetiletého životního cyklu. Obrana předpokládá, že za používání čtyř baterií během dvou desetiletí zaplatí 23,5 miliardy korun. V částce jsou zahrnuty platy vojáků, palivo, provozní výdaje české armády i náklady na servis, které by neměly podle připravované smlouvy přesáhnout 7,5 miliardy korun s DPH.

"Vážím si ochoty izraelské vlády sdílet s námi nejmodernější obranný systém, který posune naši armádu vstříc schopnostem pro 21. století. Konečně se tak zbavíme závislosti na sovětských KUBech ze 70. let, které neodpovídají současným požadavkům na ochranu vzdušného prostoru," uvedl Metnar.

Obrana původně počítala na základě průzkumu trhu z roku 2016, že za protiletadlový komplet zaplatí asi deset miliard korun, izraelský výrobce nakonec požadoval 15,7 miliardy korun. "Prvotní indikativní izraelskou nabídku se nám během vyjednávání podařilo snížit o dvě miliardy korun. Je naopak jasné, že muselo dojít k navýšení oproti předpokládané hodnotě vycházející z průzkumů trhu v roce 2016," uvedl Lubor Koudelka, náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Zaměstnanci České pošty budou tři dny stávkovat, sníží pracovní tempo

Chystaná třídenní stávka dvou menších odborových organizací na České poště bude mít formu snižování tempa práce na jednotlivých pracovištích. Stávky za zlepšení pracovních podmínek na poště se má zúčastnit 9000 pracovníků, tedy třetina zaměstnanců podniku. Stávka se uskuteční, protože jednání o zřízení odborné pracovní skupiny s generálním ředitelem Romanem Knapem zatím ztroskotala. Odborové organizace SOS-21 a NOS ČP to dnes uvedly ve společné tiskové zprávě.

"Stávka na dny 29. září až 1. října bude mít formu pasivní rezistence (snižování tempa práce), se striktním dodržováním technologických postupů vydaných zaměstnavatelem a se striktním dodržováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) na všech pracovištích České pošty. Během této třídenní stávky budou všichni účastníci stávky zaznamenávat veškeré pochybení v oblasti BOZP a zhoršující se pracovní podmínky zaměstnanců," uvedl předseda odborů NOS Flip Janovský.

Vytvoření pracovní skupiny, která by řešila přetěžování zaměstnanců a nevyhovující pracovní podmínky na poštách, slíbil Knap po jednání s odboráři na začátku září. Vytvořená pracovní skupina je ale podle odborů nefunkční a nehodlá konstruktivně řešit problémy zaměstnanců. V polovině září navíc vedení podniku vydalo prohlášení, podle kterého Česká pošta beze zbytku respektuje zákoník práce a pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zaměstnanci nejsou v žádném případě přetěžováni. Odboráři poté zřídili vlastní pracovní skupinu bez účasti managementu.

Veškeré výstupy a konkrétní zjištění v oblasti dodržování BOZP mají pošťáci zasílat odborovým organizacím a ty je postoupí orgánům státní správy, jejichž hlavním úkolem je kontrola dodržování povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy