Analýza - Deník Aktuálně.cz zjistil, že stát nemá dost peněz na léčení starých nemohoucích lidí. V příštím roce bude financí ještě méně, což reálně ohrozí třetinu všech pacientů nemocnic, kteří už nepotřebují akutní péči, ale jsou přesunuti na tzv. "následná" lůžka.
Faktem je, že léčebny dlouhodobě nemocných dostávají méně peněz než ostatní zdravotnická zařízení - a potřebují víc.
Zřejmé je ale také to, že kvalita péče, kterou tyto instituce poskytují, je vrtkavá a mnohdy velmi špatná. Schází koncepce, standardy kvality a efektivita.
"V poslední době se setkávám s častými stížnostmi na kvalitu péče o seniory," říká Iva Holmerová, předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti. "Místo aktivního doléčení a rehabilitace často pacienty tlumí a imobilizují, neboť imobilní pacienti nepotřebují tolik péče a personálu."
Pouhé nalití peněz do systému lůžkových zařízeních, kde je už z principu problém s naplňováním práv pacientů, zásadní problém nevyřeší. Gró péče by se mělo přesunout do domácího prostředí.
Teorie vs. praxe
Nemocnice následné péče v Ryjicích je mezi odborníky považována za dobré zařízení. Na webových stránkách se pacienti mohou dočíst nejen o svých právech, ale také o tom, jak mají zaměstnanci s pacienty komunikovat.
O léčebnách na Aktuálně:
Fakta
V Česku je:
- 74 Léčeben dlouhodobě nemocných se 7.462 lůžky
- 27 Nemocnic následné péče s 2.408 lůžky
V roce 2006 poskytla tato zařízení péči 49.738 pacientům.
Zdroj: ÚZIS
"Aktivně chráníme důstojnost, bráníme ponižování, posilujeme jejich autonomii a možnost rozhodovat o sobě," uvádí se v jednom z bodů.
Praxe je však trochu jiná. Zatímco způsob péče posoudit během návštěvy nelze, základní atributy kvality je možné vypozorovat během pár hodin.
I pacienti v Ryjicích se setkávají se zacházením, které loni kritizoval veřejný ochránce práv po kontrole v pěti léčebnách dlouhodobě nemocných.
"Jsme si toho vědomi," říká ředitel zařízení a místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Jaroslav Müllner. "Snažíme se některé věci změnit, ale při nedostatku peněz je řada věcí nemožná."
Jsou ochotní, ale...
"Je to tu lepší než v nemocnici, kde mi způsobili proleženiny. Tady mají polohovací postele a jsou ochotní," pochvaluje si zpoza pojízdného křesla Elvíra Poláková (72). "Primář mi vysvětlil, co mi je, jsem tu spokojená."
Pohled příbuzných paní Polákové na situaci v léčebně je ale kritičtějsí. "Personál se snaží, ale my to vidíme s odstupem, lidé tu nemají žádné soukromí," říká sestra pacientky Věra Voženílková. "Nemají čas jezdit s pacienty ven, takže když jsme sestru nevzali my, zůstávala na pokoji."
Diskutabilní je podle nich také přístup k rehabilitaci, která by měla být v léčebně stěžejní. "Čekala bych, že bude mnohem intenzivnější," říká paní Voženílková. "Necvičí s ní, jen ji posadí na vozík, ať si jezdí po chodbě. Nabízela jsem se, že s ní budu cvičit sama, ale odmítli s tím, že bych jí mohla ublížit."
Paní Poláková je v léčebně pátý měsíc, příbuzní ji z vlastních peněz kupují pleny, podložky a speciální výživu. Týdně utratí zhruba 500 korun.
"Od nového roku budeme platit za pobyt v léčebně 1.800 měsíčně," vypočítává paní Voženílková. "Klidně bysme zaplatili i víc, jen kdybychom věděli, že ta péče bude efektivní a kvalitní."
Zvyknout si
Stejně jako většina pacientů žije i paní Poláková na pokoji s dalšími třemi pacientkami. Některé místnosti jsou v léčebně průchozí. Personál při příchodu neklepe.
Místo toalety tu většina lidí využívá mobilní wc, které stojí téměř u každé postele. Pacienti tak vykonávají potřebu na pokoji za přítomnosti spolubydlících, od kterých je nekryje ani zástěna.
"Ze začátku jsem se strašně styděla," říká pacientka Jaroslava Tůmová. "Dokonce tak, že jsem týden nešla na velkou a dostala z toho zácpu."
Ombudsman ve své zprávě z kontrol označil tuto praxi za nepřípustný zásah do lidské důstojnosti. Jako porušení zákona pak vyhodnotil automatické odebírání občanských průkazů pacientů.
K tomu dochází i v Ryjicích. Žádný pacient u sebe tento doklad nemá. Po příchodu je jim odebrán a uložen na sesterně.
V zajetí režimu
Pacienti se zároveň nemohou rozhodnout, kdy se budou koupat. Očista se provádí jednou týdně v přesně stanovený den podle pokojů.
Ven z budovy se dostanou pouze ti, kteří se mohou sami pohybovat. Ostatní mají šanci jen s příbuznými. Lidé, kteří jsou odkázáni na pomoc personálu a jsou upoutáni na lůžko, se mimo léčebnu nedostanou vůbec, mnohdy i několik let.
Pracovníci léčebny o těchto problémech vědí. "Nemáme na to dobrovolníky, a ani tu vlastně není vůle," říká na adresu vycházek vrchní sestra Romana Machová. "Do nastaveného režimu se prostě nevejde to, aby personál bral ležící pacienty ven nebo aby je koupal, kdy si řeknou."
Kontroverzní je také přístup personálu k inkontinentním pacientům. Vzhledem k vysokým cenám pomůcek se nemocnice rozhodla tyto lidi raději cévkovat, aby nemocnice ušetřila.
Proti přesvědčení
"Je to proti mému lékařskému přesvědčení," říká primář léčebny Jaroslav Müllner. "Ale nemáme peníze, musíme šetřit, je obtížné sehnat personál a změnit zažitou praxi."
Podle Müllnera jsou zásadním problémem finance a nedostatek kvalitních odborníků. Léčebny si už dlouho stěžují na to, že na péči o pacienty dostávají od pojišťoven mnohem méně než nemocnice.
Peníze pak nestačí na dostatek kvalifikovaného personálu, na léky, pomůcky. Léčebna v Ryjicích už ohlásila, že pokud se situace ani příští rok nezmění, omezí počet lůžek, aby nemusela dál omezovat kvalitu péče.
Zavřít oči
Podle České geriatrické a gerontologické společnosti je ale hlavní problém v tom, že v Česku není dlouhodobě řešena péče o seniory. Koncepce sice existuje, v praxi však naplňována není.
"Systém následné péče a služeb pro lidi, kteří potřebují dlouhodobě jak zdravotnické, tak sociální služby, je deformovaný," říká předsedkyně společnosti Iva Holmerová. "Je dlouhodobě podceňován jak finančně, tak odborně, což se promítá samozřejmě do kvality poskytovaných služeb."
Veřejností jsou léčebny stále považovány za jakési odkladiště. "Pro rodiny je výhodné tam příbuzného dát, protože za to nic neplatí," říká. "Proto jsou také ochotni zavírat oči nad nízkou kvalitou."
Česká geriatrická společnost proto zastává názor, že lůžková zařízení by měla být kvalitní, s odborným personálem, ale pouze pro lidi, pro které je tato péče nezbytná, a kteří již nemohou žít doma.
Pro většinu ostatních by mělo být rozvinuté spektrum sociálně zdravotních služeb poskytovaných v domácím prostředí.
"Lékaři sice mohou tuto službu předepsat už dnes," říká Holmerová. "Ale nejsou k tomu nijak motivováni, naopak, je pro ně výhodnější poslat pacienta do nemocnice, než za ním docházet domů."
Geriatrická společnost na neutěšený stav péče o seniory upozorňovala letos v létě ministerstvo zdravotnictví, předložila zároveň návrh koncepce. Ministerstvo však dosud na výzvu nereagovalo.
