Ochranu přírody považují za dostatečnou, vyhlášení národního parku nesplňuje podle nich zákonné náležitosti. Varují i před omezením práv nejen místních obyvatel, třeba ohledně přístupu do krajiny. Podle Hladíka však jiní starostové vidí v záměru nové možnosti a výzvy.
Ve středu také zopakoval, že na území plánovaného parku neleží žádná obec, pouze lesy a louky. Zamýšlený národní park má podle Hladíka zabírat 105 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje zhruba 17 procent současné chráněné krajinné oblasti. Křivoklátsko je jedním z nejrozsáhlejších komplexů lesů ve středních Čechách.
Chráněnou krajinnou oblastí je Křivoklátsko od roku 1978. Nový status by umožnil zpřísnit regulace a posílit péči o přírodu. Národní park by zahrnoval nejcennější jádrové oblasti CHKO, čímž by omezil některé činnosti, například těžbu dřeva. Iniciativa Otevřené Křivoklátsko upozorňuje na to, že současná CHKO vznikla především činností lesníků a původních je jen několik procent porostů.
Legislativa definuje národní parky jako rozsáhlá území s převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů. Nyní ještě pokračují soudy kvůli námitkám obcí, které se záměrem nesouhlasí.
Návrh čelí kritice zejména místních obyvatel, obcí a některých podnikatelů. Vyhlášení národního parku umožní zpřísnění a omezení možností vstupu do krajiny, vyčleněné cesty bude určovat takzvané opatření obecné povahy. Zároveň existují obavy z toho, že vyhlášení národního parku kvůli přísnějším pravidlům bude mít vliv na turistický ruch a podnikání v regionu.
Řada starostů dlouhodobě upozorňuje na to, že už nyní je turistická návštěvnost regionu na hranici únosnosti. Proti záměru je i svazek 28 obcí z regionu, což představuje přibližně 15 tisíc obyvatel. Petici proti národnímu parku podepsalo přes 11 300 lidí. Naopak ekologické organizace, jako je například Hnutí Duha, návrh vítají.
V Česku nyní existují čtyři národní parky - Národní park Šumava, Národní park Podyjí, Národní park České Švýcarsko a Krkonošský národní park. Pokrývají 1,5 procenta rozlohy území státu.
Novela zákona o ochraně přírody a krajiny zavádí také změny v ochraně dřevin a druhové ochraně, kterou nově pojímá jako ochranu biotopů, nikoli jednotlivých druhů.
Vláda také svým nařízením vymezila novou ptačí oblast v západní části Krušných hor, chce tam posílit ochranu tetřívka obecného a sýce rousného. Ptačí oblasti vznikají na základě evropského práva a společně s evropsky významnými lokalitami tvoří soustavu Natura 2000. V Česku jsou ptačích oblastí čtyři desítky, zaujímají plochu zhruba devět procent rozlohy České republiky.
