Někdejší soudce ústeckého krajského soudu Jiří Berka vydal 23. srpna 2002 usnesení, jímž schválil smlouvu o prodeji technologické a strojírenské firmy ZKL Klášterec nad Ohří. Firma kvůli špatné ekonomické kondici upadla do konkurzu. Byl to jeden z mála případů později odsouzených aktérů, kdy byla insolvence na místě. Společnost následně prodal Daniel Thonat.
Na konci září téhož roku si konkurzní správce vybral z účtu zkrachovalé společnosti pět milionů korun jako zálohu na odměnu za to, že se mu povedlo její majetek zpeněžit. V dalším průběhu konkurzu se však ukázalo, že smlouva o prodeji je neplatná. Společnost se navíc dokázala postavit na nohy a své závazky vyrovnat.
Firma proto podala na Thonata žalobu, kterou se domáhala svých pěti milionů korun. Bývalý konkurzní správce u soudu první a druhé instance prohrál. Proti pravomocnému verdiktu odvolacího soudu však podal dovolání. A jak zjistilo Aktuálně.cz, Nejvyšší soud Thonatův podnět zamítl. Odůvodnění verdiktu vypracoval minulý týden.
Obohacení na úkor firmy
"Dovolatel (Thonat) se nejprve obohacoval na účet konkurzní podstaty žalobce a poté, co konkurzní soud zrušil konkurz na majetek žalobce po splnění nuceného vyrovnání, šlo o bezdůvodné obohacení na úkor žalobce samotného," zní klíčová část rozsudku, jejž vynesl senát Nejvyššího soudu vedený soudkyní Helenou Myškovou.
Společnost ZKL Klášterec nad Ohří původně dlužila přes 170 milionů korun. Po vyhlášení konkurzu a prodeji firmy však v průběhu dalšího soudního řízení došlo k dvojímu obratu. Nejvyšší soud nejprve uvedl, že Daniel Thonat se společností naložil v rozporu se zákonem. Nedodržel třeba zásadu, že v konkurzu není možné prodat firmu včetně jejích závazků.
Krajský soud v Ústí nad Labem pak zrušil samotný konkurz. Firmě schválil takzvané nucené vyrovnání, v němž se ZKL Klášterec nad Ohří dohodla s věřiteli na částečném zahlazení svých dluhů. V tu chvíli se vrátila do standardního fungování. Thonat však měl jejích pět milionů stále u sebe, firma je proto začala vymáhat zpět.
4 914 320 korun
Odvolací Vrchní soud v Praze v listopadu 2019 pravomocně rozhodl, že Thonat musí peníze vrátit. Právník se v dovolání následně snažil Nejvyšší soud několika argumenty přesvědčit, že je v právu. Především podle něj firma podala žalobu pozdě, proto se k ní vůbec nemělo přihlížet.
"Jelikož žalobce podal žalobu v této věci v době, kdy trvaly účinky (…) zrušení konkurzu na jeho majetek, je odtud zjevné, že ke dni podání žaloby ještě neuplynula ani subjektivní, ani objektivní promlčení doba," zdůraznila však soudkyně Myšková. Odmítla také Thonatovo tvrzení, že neměl možnost se v průběhu sporu s firmou seznámit se všemi důkazy.
"Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů."
Výsledná částka, která nakonec společnosti ZKL Klášterec nad Ohří náleží, je 4 914 320 korun. Rozdíl představuje Thonatova oprávněná odměna za úkony při správě konkurzní podstaty předtím, než firmu nezákonně prodal. Zda firmě peníze vyplatil už po pravomocném rozsudku Vrchního soudu, nebo zda k tomu přikročí až nyní po zamítnutí dovolání, není jasné.
"S rozsudkem jsem se neseznámil. Nejsem si vědom, že by něco od Nejvyššího soudu přišlo. Navíc předtím, než bych poskytl nějaké vyjádření, v rámci advokátní mlčenlivosti bych to musel probrat s klientem a získat k tomu jeho souhlas," sdělil Aktuálně.cz Thonatův advokát Daniel Bartoš. Nicméně v době předchozího verdiktu vrchního soudu byl Thonat ve vězení.
Odseděl si tři roky a pět měsíců
Bývalý konkurzní správce Daniel Thonat dostal pět let za porušení povinnosti při správě cizího majetku a poškozování věřitele ve prospěch zločinného spolčení. Podle pravomocného rozsudku, jenž obstál před Nejvyšším i Ústavním soudem, ho vytvořilo devět lidí, klíčový byl vzhledem ke svému postavení někdejší ústecký soudce Jiří Berka.
Skupina od října 2001 do roku 2004 s přesně rozdělenou hierarchií a přidělenými úkoly vyvedla z deseti firem, které soudce Berka poslal do konkurzu, 264 milionů korun. Pravomocné tresty v extrémně dlouhém procesu padly po 15 letech stíhání. Soudce Berka dostal sedm let.
Daniel Thonat byl jediným, kdo se k deliktům přiznal. A jak zjistilo Aktuálně.cz, už je také na svobodě. Obvodní soud pro Prahu 6 ho podmíněně propustil loni 15. září. Došlo k tomu přitom až napodruhé. První rozhodnutí obvodního soudu o propuštění zrušil loni v lednu Městský soud v Praze. Thonat si však úspěšně stěžoval u Ústavního soudu.
"Lze přisvědčit obvodnímu soudu, který na rozdíl od městského soudu vyšel ze zjištění, že stěžovatel škodu splácí, byť na ní doposud uhradil zcela mizivou částku, a uvěřil stěžovateli, že ji bude lépe hradit poté, co bude z výkonu trestu podmíněně propuštěn," uvedl ústavní soudce Jiří Zemánek ve verdiktu, jenž Thonatovi pomohl na svobodu. Odseděl si tři roky a pět měsíců.
