Praha - Kormorán, postrach českých rybářů, který odlovil a zranil od roku 2001 ryby v hodnotě bezmála 300 milionů korun, není od dubna na seznamu zvláště chráněných živočichů.
O přeřazení do jiné kategorie rozhodlo na konci roku ministerstvo životního prostředí.
Pro chovatele ryb to znamená, že přestanou od státu dostávat ročně desítky milionů korun za škody, které hejna kormoránů způsobí v rybnících, ale i řekách.
"Považujeme to za nepromyšlený krok, který nic nevyřeší," okomentoval Chalupovo rozhodnutí Zdeněk Vermouzek, ředitel renomované České společnosti ornitologické.
Kormoráni totiž budou škody způsobovat dál, jen je stát nebude proplácet. Teoreticky sice chovatelé ryb budou moct žádat o odškodnění myslivce, respektive uživatele honitby (jako třeba za škody v polích způsobené divočáky), ale to zatím úřady nedořešily.
Škody od kormoránů
- 2001: 1,8 mil.
- 2002: 3,4 mil.
- 2003: 9,3 mil.
- 2004: 16 mil.
- 2005: 21,3 mil.
- 2006: 23,6 mil.
- 2007: 26,5 mil.
- 2008: 36 mil.
- 2009: 38,3 mil.
- 2010: 40,1 mil.
- 2011: 40,7 mil.
- 2012: 37,1 mil.
(Zdroj: MŽP, MF)
Chránit kormorána už není třeba
Chalupa zdůvodnil svůj krok tím, že početní stavy kormorána v Evropě jsou vysoké, takže současná ochrana je nadbytečná. Evropská legislativa navíc zvýšenou ochranu kormorána nevyžaduje.
Kormorán ovšem nepřestane být zcela chráněn, dostane se na úroveň ostatního, bežného ptactva. "Ale nebude už na seznamu těch nejvíce ohrožených druhů, u kterých hrozí vyhynutí," konstatoval Chalupa.
Zařazení kormorána velkého mezi zvláště chráněné druhy živočichů odráželo podle ministerstva životního prostředí situaci na přelomu 80. a 90. let, kdy se na našem území vyskytoval pouze při jarním a podzimním tahu a nehnízdil zde téměř žádný pár.
Fatální škody v rybnících
V současnosti hnízdí v Česku asi 300 párů, při jarním a podzimním tahu se však počty výrazně rozrostou a dalších osm až deset tisíc ptáků z jiných částí kontinentu tady zimuje.
"To už je číslo, které má fatální vliv nejenom na stav ryb a populace v našich řekách i rybnících, ale také na stromy, které jsou i kvůli trusu ničeny, poškozovány. Klasickým příkladem v této věci je problém, který dnes řešíme třeba v Lednicko-valtickém areálu," řekl ministr Chalupa.
Škodám, které tento velký pták způsobí, by se podle ministerstva životního prostředí mělo předcházet lovem a plašením.
Odstřel není řešením
Podle ornitologa Zdeňka Vermouzka to ale nepomůže. "Jen to povede k tomu, že se kormorán poletí nažrat k sousedovi," řekl Aktuálně.cz Vermouzek, podle něhož teď naopak mohou ještě vzniknout zmatky při povolování odstřelu.
Vermouzek předpokládá, že i nadále bude v Česku zimovat až 13 tisíc ptáků, na čemž nic nezmění ani to, že se jich ročně odstřelí na čtyři tisíce.
Ornitologická společnost připomněla sedmiletý výzkum neregulovaného intenzivního lovu v Bavorsku, kde ročně odstřelili okolo šesti tisíc zimujících kormoránů. Vliv na početnost ptactva byl prakticky nulový. Kormoráni se pouze rozdělili do menších skupin.
Problémem při lovu je také to, že nažraný kormorán při takovém vyrušení okamžitě potravu vyvrhne, aby se mu lépe odletělo na jiné místo, kde znovu požírá jiné ryby.
Nezvýší kormorán cenu ryb?
Ornitolog Kamil Čihák z České společnosti ornitologické uvedl, že české řeky jsou zejména kvůli protipovodňovým opatřením v tak nevhodném stavu, že se ryby nemají před kormorány kam ukrýt.
Ochrana v rybnících je podle Čiháka takřka nemožná. Musí se tedy především snížit jejich počty na severu Evropy, odkud do Česka přilétají. V Dánsku se už o to pokoušejí.
Rozpačitý z vyškrtnutí kormorána ze seznamu zvláště chráněných živočichů je i Zdeněk Eisert z Rybářství Třeboň. "Škody budou pořád," řekl Aktuálně.cz.
Jak bude společnost pro kormoránům postupovat od jara, zatím Eisert neuvedl. Nezdraží například kvůli tomu chované ryby? "Na cenu budeme šahat až jako poslední možnost," odpověděl Eisert.
