Poslanci zamítli požadavky na dřívější zákaz skládkování. Hospodářský výbor chtěl rok 2028, pirátský poslanec František Elfmark rok 2027 a předsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová původně plánovaný termín, tedy rok 2024.
"Kompromisní rok je rozhodně 2027 nebo 2028. Rok 2030 rozhodně není ambiciózní," řekl Elfmark při červencovém zahájení schvalování předlohy, které tedy Sněmovna nedokončila. Podle Petra Dolínka (ČSSD) by byl špičkový před deseti lety, ministerstvo pro životní prostředí podle něho ztratilo ambici. "My tady promrháváme obrovskou šanci," uvedl.
Naopak podle Ivana Adamce (ODS) by se mělo "pospíchat pomalu". "Skládky chceme zavřít, spalovny nepostavíme a recyklovat to neumíme. A další věc je to, co s tím odpadem budeme nakonec dělat," podotkl.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) řekl, že se k zákonu vyjadřovaly stovky lidí z různých zájmových skupin. "Není možné všechny zájmy vyřešit a všechny potěšit, protože mnohé ty zájmy jsou zcela antagonistické. Jsou skupiny, které by rády ukončily skládkování v roce 3227, jsou skupiny, které by to rády udělaly zítra odpoledne, a mezi tím je nějaká realita," zdůraznil ministr.
Konec skládkování v Česku se přiblížil! Sněmovna schválila novelu zákona o odpadech, který směřuje k efektivnější recyklaci a ukončení skládkování. Pokud zákon schválí Senát a prezident, bude se zvyšovat cena za tunu odpadu na skládce z nynějších 500 korun až na 1850 v roce 2030.
— Richard Brabec (@RibraRichard) September 18, 2020
Nově budou motivace pro obce, které dostatečně třídí
Předloha má zavést motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálního odpadu. Sněmovna v této souvislosti přijala pozměňovací návrh Jana Schillera (ANO), který umožní ukládat část odpadu na skládku za nynějších 500 korun za tunu.
Příští rok by to bylo 200 kilogramů na obyvatele, váha by se postupně snižovala na 120 kilogramů v roce 2029. Až nad tuto hmotnost by poplatek činil příští rok 800 korun za tunu odpadu, každoročně by rostl na 1850 korun za tunu v roce 2029. Úprava podle Schillera zmírňuje dopady růstu poplatku za ukládání odpadů na obce a nepřímo na jejich obyvatele a motivuje je k výraznému zlepšení třídění.
Zákon nově navrhuje, aby obce nabízely občanům i jiné způsoby třídění, například systém zvaný PAYT. Svoz by se účtoval podle množství odpadu, podle jeho hmotnosti nebo objemu, nebo v jejich kombinaci.
Z dalších poslaneckých úprav získalo podporu zařazení buničiny mezi recyklovatelné materiály vedle papíru a lepenky. Sněmovna naopak odmítla zavedení poplatků za spalování odpadu nebo omezení dovozu odpadu do spaloven ze zahraničí. Sněmovna ale ve vládní předloze upravila proces odvádění poplatku za skládkování. Poplatek má dál vybírat a odvádět provozovatel skládky.
S novým odpadovým zákonem by se mohla zvýšit maximální hranice poplatku, který vybírají za odpad obce od svých obyvatel. Nyní může činit až 1000 korun ročně, nově by mohl dosáhnout 1200 korun.
Ekologické organizace kritizují schválený pozměňovací návrh, který podle nich zpětně odpouští poplatky za ten odpad, jenž provozovatelé skládek v minulosti označili jako jejich materiálové zabezpečení a poplatky za něj nezaplatili.