Západ a Východ dělila železná opona, na Pražském hradě úřadoval prezident Gustáv Husák a do nástupu reformního komunisty Michaila Gorbačova do čela Sovětského svazu zbývaly ještě čtyři měsíce. 30. října 1984 vyrazil třiatřicetiletý František Faktor ke státní hranici, rozhodl se utéct do Rakouska. Podle pokynů komunistického vedení ale zakročila Pohraniční stráž.
Faktor sice překonal ostnaté dráty a další nástrahy, pohraničníci ho však pronásledovali až na rakouské území. Dohnali ho a střelbou ze samopalů těžce poranili. Krvácejícího nechali ležet na místě, kde později zemřel. Byl jednou z posledních československých obětí rozděleného světa, ve kterém se sovětským blokem soupeřil Západ vedený USA.
Za Faktorovo úmrtí, smrt dvou Němců a zranění dalších čtyř, kteří se snažili z komunistické NDR přes Československo dostat na Západ, se bude zodpovídat právě Vajnar. Od roku 1981 byl členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa, v letech 1983 až 1988 sloužil jako ministr vnitra, pod nějž spadala Pohraniční stráž. Jejímu násilí přihlížel.
Přihlížel násilí a zneužil tísně
"V úmyslu způsobit jinému závažnou újmu nesplnil povinnost vyplývající ze své pravomoci a spáchal takový čin na jiném pro jeho politické přesvědčení a zneužívaje jeho tísně," popsala pro Aktuálně.cz podstatu případu Ivana Tichá, vedoucí trestního úseku Obvodního soudu pro Prahu 1, kde v úterý proces začne.
Letos třiadevadesátiletého Vajnara obžalovala státní zástupkyně Katarína Kandová ze zneužití pravomoci úřední osoby. Vychází z toho, že coby ministr vnitra měl právo vydávat rozkazy Pohraniční stráži. Včetně toho, zda proti prchajícím použít zbraně.
Podle obžaloby měl navíc Vajnar dbát na dodržování Mezinárodního paktu o občanských a politických právech platného od března 1976. K němu se přihlásilo i Československo. Jeden z jeho článků praví, že "každý může svobodně opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní". Jenže Vajnar na to nedbal. Naopak. Jednotky vnitra střežily hranici až do pádu režimu v listopadu 1989.
Jak zjistilo Aktuálně.cz, bývalého ministra nehodlá žalobkyně Kandová poslat do vězení. Žádá mírnější trest. "Je navrhován trest odnětí svobody dvou let s podmíněným odkladem na zkušební dobu tří let a peněžitý trest ve výši sto tisíc korun," potvrdila Aktuálně.cz místopředsedkyně soudu Tichá.
Zásah Ústavního soudu
"Jde o první případ, který bude projednávat soud. Ostatní kauzy skončily smrtí obviněných, Milouše Jakeše a Lubomíra Štrougala, nebo jsou zastaveny kvůli demenci či bludům," jmenoval bývalé vysoce postavené komunistické funkcionáře advokát Lubomír Müller, který zastupuje pozůstalé obětí.
Původně se schylovalo k tomu, že se soudu vyhne i Vajnar. Dohledové Městské státní zastupitelství v Praze jeho stíhání v květnu 2021 pravomocně zastavilo. Důvodem byla exministrova mentální kondice, kvůli níž podle znalců není schopen chápat smysl trestního řízení. Advokát Müller však tento závěr zvrátil stížností k Ústavnímu soudu.
Oběti na československých hranicích
Zneužití pravomoci úřední osoby se měl komunistický politik Vratislav Vajnar dopustit podle obžaloby od 20. června 1983 do 11. října 1988, kdy byl ministrem vnitra tehdejšího Československa. Žaloba mu přičítá šest incidentů.
- 30. 10. 1984 smrt Františka Faktora (* 1951)
- 8. 8. 1986 smrt Hartmuta Tautze (* 1968)
- 18. 9. 1986 smrt Johanna Dicka (* 1927)
- 12. 10. 1986 zranění Wolfganga Güntera Hofmanna (* 1953)
- 23. 8. 1988 bezprostřední ohrožení života Uweho Lenzendofa (* 1966)
- 23. 10. 1988 zranění Ullricha a Kerstin Traurweinových (* 1963 a 1966)
Zmíněný znalecký posudek na Vajnara, stejně jako na Štrougala, zpracovali společnými silami experti, kteří byli členy KSČ. Za totalitního režimu měli prověrku umožňující přístup k přísně tajným dokumentům. Jeden z nich byl dokonce příslušníkem Československé lidové armády u protivzdušné obrany.
"O jejich nestrannosti lze mít v objektivní rovině pochybnost. Posudek byl přitom klíčový pro závěr o nepřípustnosti trestního stíhání, a tudíž pro jeho zastavení," zní klíčový závěr senátu soudce Davida Ludvíka, jenž vyšetřování v prosinci 2021 obnovil.
Přijde Vajnar k soudu?
Na počátku stíhání bývalých komunistických funkcionářů kvůli násilí na hranicích stála Platforma evropské paměti a svědomí, která komunistické zločiny zkoumala. Po důkladném studiu archivních materiálů podala trestní oznámení, jež začal pod dozorem žalobců rozkrývat Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.
"Šlo nám o to, aby dnešní moc výrokem soudu prohlásila, že se jednalo o bezpráví. Že to byl zločin už v době, kdy byl spáchán. V první řadě je důležité, aby justice vynesla výrok o vině. Co se potom s těmi lidmi stane, je druhotné," vysvětlila už dříve Aktuálně.cz svou motivaci dlouholetá ředitelka platformy Neela Winkelmannová.
Je otázkou, zda si Vajnar vyslechne svou obžalobu osobně. A zda absolvuje celé hlavní líčení, které je kromě úterý zatím naplánované ještě na 24. května. "Tuto informaci vám, bohužel, nemohu poskytnout. Mohlo by to ovlivnit průběh řízení," prohlásila soudkyně Tichá.
