Koláč Valachů chce značku z Bruselu

Martina Macková
30. 9. 2008 12:35
Výrobcům frgálů se nelíbí nekalá konkurence i z Česka

Praha/Brusel - Do Bruselu míří nová česká žádost na ochranu zeměpisného označení. Získat ji chce Valašský frgál.

"Je to první česká žádost po čtyřech letech. Máme Evropě stále co nabídnout," míní europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL), který se za české žádosti v Bruselu zasazuje.

Valašský frgál by se měl podle něj stát následovníkem šestnácti českých výrobků, které již razítko evropské kvality získaly.

Kouzlo bublinek

Proč je právě frgál tak výjimečný?

Podle Jany Kasalové, zástupkyně Sdružení výrobců Valašských frgálů, je to dáno postupem výroby těsta (těsto se vymíchává až do bublinek a nesmí se lepit), rozvalováním těsta do kruhového tvaru, které se dělá jednoručním válečkem původem opět z Valašska.

Originalita frgálů je podle jejich zastánců také v použití typických náplní, zejména sušených hrušek, a také v tom, že se vždy použije pouze jeden druh náplně.

Historie roku 1826

První písemné záznamy o recepturách Valašských frgálů jsou z roku 1826, ale vlastní tradice výroby sahá ještě hlouběji do minulosti.

"Specifičnost výroby a délka tradice jsou těmi znaky, které budou hrát při posuzování žádosti rozhodující roli. Abychom uspěli, bude nutné prokázat, že kvalita Valašského frgálu je neodmyslitelně spjata s územím Valašska. Jako velké plus vidím to, že odrůda hrušek používaných pro výrobu frgálu má valašský původ a je vázána na specifické přírodní podmínky Valašska," míní Březina.

Zkázu kopiím, velí Březina

Březina v úsilí o získání evropské ochrany spatřuje příležitost, jak napomoci propagaci Valašského frgálu, posílit jeho pozici na trhu s pečivem a zabránit výrobě nejrůznějších napodobenin. Známka z Bruselu by mohla pomoci například i proti výrobcům z jiných částí republiky.

"Koláče, které se tváří jako Valašské frgály, se vyrábí například v Brně, Opavě nebo Praze. To tradiční výrobce poškozuje a je to nekalá konkurence, kterou by získání evropské ochrany zeměpisného označení mohlo a mělo vymýtit", dodal Březina.

Brusel, konkrétně Evropská komise, musí nejprve rozhodnout o přípustnosti žádosti. Pak běží půlroční lhůta, ve které se mohou podávat námitky. Poté se rozhodne.

 

Právě se děje

Další zprávy