Praha - Václav Klaus a Vladimír Mečiar nebyli v budově bývalého Federálního shromáždění dlouhých 25 let. V pondělí navečer se tam vrátili kvůli události, která dodnes vyvolává polemiky i emoce - kvůli rozdělení Československa. Na něm se dohodli v roce 1992 jako tehdejší předsedové české a slovenské vlády.
Oba expolitici přišli do budovy Federálního shromáždění společně, když si podávali ruku, Klaus žertoval. "Pan Mečiar má takovou sílu, že je riskantní mu podávat ruku," prohlásil, když se zdravili. Klaus zároveň neskrýval radost nad tím, že Mečiar za ním do Prahy přijel. "Prozradil mi, že nebyl v Praze 19 let. Považuji za unikátní a potřebné, že se nám ho podařilo do Prahy dovézt," podotkl Klaus, který si následně pochvaloval, jak klidně se oba státy rozešly.
"Od té doby jsem necítil na Slovensku jakékoliv nepřátelství vůči naší zemi nebo mně osobně," prohlásil Klaus v následném vystoupení před zaplněným hledištěm. "Nic se rozdělením státu nezhoršilo, ale naopak zlepšilo. Naše rozdělení bylo výjimečně přátelské a pečlivě organizované rozhodnutí," uvedl a děkoval Mečiarovi za přístup k vyjednávání. "Bez něho by to nemohlo dopadnout tak dobře, jak dopadlo," řekl závěrem.
Obdobně hodnotil jednání a rozdělení i Mečiar, který ve svém vystupování vysvětloval, jak viděl historii Československa od jeho vzniku až po zánik. Podle něj byl Klaus jediným politik, s kterým se dalo v roce 1992 jednat a který dodržel vše, co slíbil. Děkoval také Čechům za to, co všechno pro Slováky udělali, a to zejména po vzniku Československa. "Při jednání jsme hledali vzájemnou úctu a jsem velmi rád, že jsme ji našli," podotkl Mečiar.
Jakou byste dal otázku v referendu? ptal se Klaus
V následující diskusi, kdy neměli lidé v publiku možnost pokládat otázky, zazněl od moderátora dotaz na to, proč nebylo o rozdělení referendum. Podle Klause bylo referendum naprosto zbytečné, protože by dopadlo podle očekávání. Slováci by byli pro rozdělení, zatímco Češi ne.
"Já si nedovedu představit, jak by zněla otázka v referendu," uvedl Klaus. Na Slovensku by podle něj mohla znít otázka, jestli si lidé přejí, aby skončil společný stát. "V českých zemích ale neměla tato otázka smysl. Zmínka o referendu je snaha vracet se k dávno vyřešeným věcem. Nebylo co se na české straně zeptat," odmítal Klaus delší polemiku. Podle obou diskutujících byl zásadní výsledek voleb a ten jasně ukázal, že Slováci chtějí samostatnost.
Že se oba národy rozejdou, bylo patrné už po červnových volbách v roce 1992. Na Slovensku tehdy drtivě zvítězilo Mečiarovo Hnutí za demokratické Slovensko, zatímco strany, které prosazovaly zůstat ve společném státě s Čechy, propadly. Naopak v Čechách a na Moravě jasně zvítězila Klausova ODS, takže když se Mečiar a Klaus 19. června 1992 sešli, shodli se na tom, že každý má o budoucnosti Československa jinou představu. Slováci navíc o měsíc později přijali Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky.
"V této historické chvíli deklarujeme přirozené právo slovenského národa na sebeurčení tak, jak to zakotvují i všechny mezinárodní dohody a smlouvy o právu národů na sebeurčení," stálo mimo jiné v deklaraci. Následovala další jednání mezi Klausem a Mečiarem, která vyvrcholila 26. srpna ve vile Tugendhat podpisem smlouvy o rozdělení.
Klausovi i Mečiarovi uškodila amnestie
Setkání Klause a Mečiara v Praze bylo unikátní, byť se potkali jako dva politici na penzi, kteří už nemají žádnou stranickou nebo státní funkci. Pětasedmdesátiletý Mečiar se většinou zdržuje doma, šestasedmdesátiletý Klaus se stále hodně zajímá o veřejné dění a často přednáší v Česku i zahraničí. I když už oba mají spíše soukromý program, debaty o tom, jak svým zemím prospěli či uškodili, nadále v České republice a na Slovensku pokračují.
O Mečiarovi se mluví nejvíce v souvislosti s letošními snahami slovenského parlamentu zrušit jeho amnestii, kterou dal příslušníkům tajné policie. Ti byli podezřelí z toho, že v roce 1995 unesli do Rakouska syna tehdejšího prezidenta Michala Kováče. Shodou náhod byl v té době prezident Kováč největším kritikem Mečiara - premiéra.
Klaus rovněž jako prezident vyhlásil značně rozporuplnou amnestii, ovšem největší kritika k němu směřuje za to, jak silně podporuje německou pravicovou stranu Alternativa pro Německo, na niž oceňuje ostrou kritiku Evropské unie.
Rozpad Československa stále lidi rozděluje
Rozdělení Československa dodnes vyvolává polemiky a emoce. Podle prosincového průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Inštitútu pre verejné otázky Bratislava hodnotí rozdělení pozitivně dvě pětiny Čechů a Slováků.
Na rozdělení společného státu se letos v květnu ptala agentura Median v průzkumu veřejného mínění pro Český rozhlas. Přes tisíc respondentů odpovídalo na dotaz, jestli bylo rozdělení správné. Třináct procent odpovědělo, že rozhodně správné, 31 spíše správné, 26 rozhodně nesprávné a 24 procent spíše nesprávné. Zbývající 6 procent odpovědělo, že neví nebo je to nezajímá. Podle průzkumu se reakce hodně lišily v závislosti na věku, lidé nad 45 let považují vesměs rozdělení za nesprávné.
