Zákon původně připravený ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem školství upravuje práci s lidskými embryi pří výzkumu a obsahuje i pasáž o asistované reprodukci. Ve znění, v jakém ho schválila sněmovna, ho označila za špatný nejen odborná i široká veřejnost, ale i právnické fakulty a ministerstvo spravedlnosti.
Vinu za špatné znění nesou především poslanci, kteří zákon bez výtek k asistované reprodukci schválili. Po hlasování se mnozí přiznali, že ani nevěděli, pro co zvedli ruku. Pasáž do zákona připravilo ministerstvo zdravotnictví narychlo a proto ho nestihla odborná veřejnost opřipomínkovat.
Infobox
Zákon o výzkumu na embryích obsahuje i pasáž o asistované reprodukci. Proč?
Příběhy neplodných párů a co by pro ně zákon znamenal
Lékaři provádí metody asistované reprodukce již bezmála třicet let. V současné době není nijak uzákoněna. Lékaři se zatím řídí metodickým předpisem ministerstva zdravotnictví z roku 1982. O zákon stojí i oni sami, ovšem říkají, že raději žádný zákon než špatný.
"Původně jsme navíc mysleli, že bude schálen zákon o zdravotní péči a soustředili jsme se na něj," uvedl již dříve Karel Řežábek, člen Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti. Tento zákon však ministr Rath vrátil do výborů a jeho projednávání tak zatím zastavil.
Kooperace ministerstev se vyplatila
Úřad ministra zdravotnictví Davida Ratha ve spolupráci s ministerstvy školství, spravedlnosti, právnickými fakultami a odborníky na asistovanou reprodukci spornou pasáž upravil. "Kompletní pozměňovací návrh, ve kterém by snad už neměl být žádný problém, předložíme jako stanovisko zdravotnického výboru příští týden na plénu," uvedla pro server Aktuálně.cz předsedkyně výboru Alena Palečková.
Spokojení jsou i lékaři. "Všechno, co tam nějak vadilo, se teď vyčeřilo," říká Milan Mrázek z centra asistované reprodukce Iscare, který se účastnil některých jednání.
Podle dřívějších vyjádření oslovených senátorů bude na plénu schválen návrh, se kterým předstoupí právě zdravotnický výbor. Poté zákon poputuje zpátky do sněmovny. Ta už může pouze schválit zákon ve znění, jak ho předložil Senát, a nebo schválit znění původní.
"Jsme rádi, že zákon se blíží schválení teď. Za rok by mohla být jiná politická situace a například lidovečtí poslanci by do zákona mohli naházet nějaká omezení a byli bychom zase na začátku," dodává Mrázek.
Děti můžete mít kdy chcete
Nejproblematičtější byl v zákoně paragraf, který v zásadě zakazoval, aby lidé starší 40 let darovali své zárodečné buňky pro asistovanou reprodukci svému partnerovi. Zákon je totiž považoval za dárce i partnery. Co to znamená? Čtěte ZDE.
Nově senátoři navrhují, aby věkové omezení bylo jen u anonymních dárců. Pro ženy 35 a pro muže 40 let. "Tam jsou ta kritéria potřebná, u dárců se dělají i genetické testy," říká Mrázek. Lékaři totiž za buňky od dárce "ručí" a ty musí být perfektní.
To, že zákon pojmy dárce a partner smíchal, mimo jiné znamenalo, že genetické testy by se musely dělat i těm pacientům, u kterých by to nebylo bezpodmínečně nutné. "To by několikanásobně zvýšilo cenu za léčbu neplodnosti," uvedl již dříve jeden z doktorů.
Pacientům podstupujícím léčbu neplodnosti se zase nelíbilo, že nevyužitá lidská embrya jim zákon přikazoval buď nechat zničit nebo dát k vědeckým účelům. I to nyní zákon povoluje, ovšem darovat embrya půjde pouze anonymně.
Senátoři zatím nezavrhují ani možnost, že celou pasáž o asistované reprodukci ze zákona vypustí a nechají ji do zákona o zdravotní péči. "Tam také správně patří," říká Alena Palečková.
Senátoři se před jednáním úplně neshodovali
Na očividném zásahu do práv občanů - tedy omezení, kdy smí mít děti - se jako na špatném shodli všichni oslovení senátoři. "Zákon nemůže lidem říkat, kdy už spolu nesmí souložit a mít děti. I když je to 'přes' zkumavku," uvedl například člen zdravotnického výboru Tomáš Julínek (ODS).
Další problematické pasáže zákona však již senátoři vnímali odlišně. Jiří Zlatuška navrhoval změnit jen paragraf obsahující věkovou diskriminaci a další "technické" paragrafy.
"Zákonné normy nemusí být úplně dokonalé, lze je upravit v budoucnu. Tady je hlavní odstranit věkovou hranici pro rodičovství, do toho stát nemá co zasahovat," říká.
Tomáš Julínek byl naopak pro vyloučení celé pasáže o asistované reprodukci. "Je potřeba dát tomu zákonu normální rozměr, aby upravoval to, co má, a ne to, co nemá," uvedl.
Náš právní systém nezná druha a družku, jen manžele
Při práci na zákoně přišli senátoři na to, že spolu se zákonem, aby měl vůbec smysl, je potřeba změnit některé paragrafy v zákoně o rodině (především kvůli určování rodičovství) a také v občanském zákoníku.
"Aby bylo možné tu pasáž o asistované reprodukci opravit, je nutné zavést do občanského zákoníku termíny jako druh a družka," upozorňuje Alena Palečková na jeden z problémů. Právě proto se do úprav zákona zapojilo i ministerstvo spravedlnosti.
Novela nemine ani zákon o rodině. "Jsme moc rádi, že kromě již platných způsobů orčení rodičovství přibude i ten, že otcem a matkou dítěte je ten, kdo požádá o provedení asistované reprodukce," říká Karel Řežábek.
"Existují extrémní případy, kdy se z dítěte stane slavná hvězda a pak se může hlásit o svá práva třeba biologický otec, nebo naopak bude dítě postižené a pak se může stát, že rodiče budou chtít, aby se o dítě postarali ti biologičtí," upozorňovala Palečková na možné komplikace.
Podle senátorky Palečkové zatím není jisté, zda bude zákon o zdraví a péči o lid schválen do voleb, a proto byla pasáž o asistované reprodukci včleněna právě do zdánlivě souvisejícího zákona o výzkumu na embryích.
