Praha - Kde se stala chyba při opravě unikátního Karlova mostu? Deník Aktuálně.cz má k dispozici přesné znění protokolu vypracovaného inspektory ministerstva kultury, který uvádí na pravou míru některá nepřesná tvrzení, jež se o závěrech šetření objevila.
Ministerský protokol, ač nikdy nebyl v plném znění zveřejněn, způsobil velké pozdvižení mezi odbornou i laickou veřejností a vyvolal ostré reakce ze strany města i firem provádějících opravu.
Společnosti zainteresované na rekonstrukci - SMP, Pudis a Mott MacDonald společně s Přírodovědeckou fakultou UK - dokonce poslaly ministru kultury Václavu Jehličkovi dopis, v němž vysvětlují, proč se cítí zprávou inspektorů poškozeny. I proto se s ním chtějí sejít a celou záležitost řešit.
Jiří Petrák, ředitel pražské pobočky konzultační společnosti Mott MacDonald (ta zastupuje při opravě hlavní město a na stavbu dohlíží - pozn. red.), se například na základě informací v tisku rozčiloval nad údajným zpochybňováním koncepce opravy, která je připravována dvě desetiletí.
Ale například o kritice podchycení základů stavby, opravě popraskané klenby či zajištění stability mostu tolik diskutovaná zpráva vůbec nehovoří.
Zabývá se dvěma základními pochybeními: nedostatky při administrativní přípravě - v tomto případě byl podle ministerstva dokonce porušen zákon - a dosavadním provedením rekonstrukčních prací na kamenném zábradlí a přilehlých částech mostu.
Chybějící dokumentace porušuje zákon
Praha začala provádět opravu národní kulturní památky pouze na základě stavebního povolení a zanedbáním další dokumentace podle ministerstva porušila hned v několika případech normu o státní památkové péči.
Protokol upozorňuje například na to, že stavebník nedodal oznámení o stavební činnosti na území s archeologickými nálezy, které měl dostat na stůl Archeologický ústav Akademie věd ČR.
Hlavní město Praha si, coby vlastník památky, nevyžádalo ani závazné stanovisko před zpracováním přípravné a projektové dokumentace od orgánu státní památkové péče. Tím byl v tomto případě památkový odbor magistrátu.
Posudek: Jde o řemeslně špatnou práci
Veřejnost ale nejvíce zaujaly nedostatky při opravě kamenného zábradlí Karlova mostu, o nichž hovoří nejen inspektoři, ale i sám ministr kultury Václav Jehlička a připouští je i ředitel poradenské firmy Mott MacDonald Jiří Petrák.
"Jestli je spára široká dva nebo tři centimetry, není pro mě jako mostaře tak důležité, i když chápu, že to pro někoho může být zásadní," řekl Aktuálně.cz Petrák. Zároveň říká, že některé problematické úseky budou ještě před kolaudací znovu opraveny.
Inspektoři - opírající se ve své zprávě především o studii akademického sochaře a restaurátora Petra Siegla - označují popsaná pochybení za zásadní přehmaty, které mohou jedné z nejvyhledávanějších českých památek z architektonického hlediska velmi uškodit.
"V žádném případě nelze považovat provedení těchto prací za odborně provedenou kamenickou práci, která odpovídá v rámci stavební činnosti příslušným revidovaným normám nebo technickým normám Svazu kameníků a kamenosochařů České republiky," cituje protokol Sieglovu studii Oprava kamenného zábradlí na Karlově mostě v Praze.
Inspekce rozepisuje svou kritiku opravy kamenného zábradlí do sedmi bodů. Pozastavuje se například už nad rozebíráním prvních úseků, které proběhlo bez stavebně historického průzkumu a není při nich pořizována fotodokumentace, která by umožnila přehled o vyřazených kvádrech.
Bylo nutné měnit tolik kamenů?
Právě o nutnosti vyřazování některých často i historicky cenných kamenů kontroloři pochybují. "Například při opravě úseku XV B bylo vyřazeno 70 procent původních kamenných kvádrů, ačkoli podle průzkumu nevyhovělo požadavku dlouhodobé životnosti pouze 30 procent," píše se v protokolu.
Na základě znaleckého posudku restaurátora Siegla, který zkoumal vyřazené kvádry ve skladu v pražských Kobylisích, úřad tvrdí, že téměř třetinu všech kamenů, které dělníci z mostu vyjmuli, nebylo třeba vůbec měnit.
Kvádry, které už dosloužily, byly na základě studie Přírodovědecké fakulty UK z roku 2006 měněny za kocbeřské pískovce. Ty sice vykazují velmi dobrou odolnost vůči povětrnostním podmínkám, ale nezapadají do původního vzhledu stavby a nepodobají se karbonským arkózám, které při výstavbě mostu převládaly.
I proto studie doporučuje bílošedé kocbeřské pískovce pouze jako náhradní variantu, pokud by do zahájení stavby nebyly zprovozněny lomy vhodnějších karbonských arkóz. Dnes už Praha o takových lokalitách ví, ale zahájení těžby je procesem trvajícím několik let.
"Ačkoli je obnova Karlova mostu připravována již od počátku 90. let minulého století, nebyla průzkumu lokalit karbonských arkóz věnována potřebná pozornost," uzavírá památková inspekce jednu z kapitol protokolu.
