Praha - Státní rozpočty ministra financí Miroslava Kalouska na roky 2008 a 2009 byly přehnaně optimistické. A když sněmovna schválila tento týden jeho třetí rozpočet (na rok 2011), opozice říká, že přehání zase.
"V roce 2009 se namísto plánovaného schodku ve výši 38 miliard dosáhlo obludných dvou set miliard," připomněl například jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) a dodal: "Bohužel, mám vážnou obavu, že podobně tomu bude i v navrhovaném rozpočtu pro rok 2011."
Podle sociálních demokratů předpovídá ministerstvo financí v příštím roce příliš vysoký ekonomický růst ve výši 2,3 procenta HDP. Pokud se nenaplní optimistické předpovědi, propadne se státní rozpočet obdobným způsobem, jako se to už stalo v roce 2009. Podle Haška proto rozpočtový deficit překročí přinejmenším hranici pět procent.
Shrnul a poděkoval
Miroslav Kalousek na výpady opozice nereagoval. Během jednání o rozpočtu se zdržel jakýchkoli komentářů.
"Rozpočet obsahuje aktivní opatření, která vláda musela učinit, aby jeho deficit nebyl 6,6 procenta HDP, jak by to dopadlo při pasivním vývoji, ale 4,6 procenta," shrnul obsah dokumentu, který přerozděluje bilion korun.
Pak už jen poděkoval, když byl rozpočet schválen hlasy vládních poslanců.
Optimista mezi skeptiky
Ekonomická prognóza, na níž postavil rozpočet, Kalouskovi skutečně v letech 2008 a 2009 nevyšla.
V tom se ale nelišil od svých kolegů Bohuslava Sobotky a Eduarda Janoty. Sobotka v letech 2006 i 2007 a Janota v roce 2010 plánovali nižší růst, než jakého české hospodářství skutečně dosáhlo.
Kalousek měl smůlu, že rozpočty plánoval na první dva roky finanční krize. Bylo to v době, kdy se ještě nikomu nechtělo věřit, že krize zasáhne také Čechy. Proto svými prognózami přestřelil nahoru.
O devět procent
V roce 2008 Kalousek čekal pětiprocentní ekonomický růst a nakonec byl pouze poloviční.
Z podrobnějších údajů o rozpočtu od Českého statistického úřadu vyplývá, že tento propad zavinily firemní investice, které byly v očekávání krize nakonec mnohem nižší, než Kalouskovi úředníci předpovídali.
Tehdy ještě Kalouskovi vyšel aspoň plánovaný rozpočtový schodek. Bilanci zachránily podniky, které platily daně za minulý rok, kdy dosáhly rekordních zisků. Zajistily tak státu výnosy, se kterými ministerstvo financí nepočítalo.
V roce 2009 se firemní investice propadly ještě hlouběji a začaly šetřit také domácnosti. Ekonomický růst se nakonec oproti Kalouskově prognóze snížil o rekordních devět procent. Nezachránily ho ani mimořádné "protikrizové" vládní výdaje.
Pomohl export
Janota se v roce 2010 vrátil k praxi skeptických předpovědí. Očekával prakticky nulový růst v roce, kdy se ekonomický výkon velmi pravděpodobně zvýší o dvě procenta.
Bližší analýza ovšem ukazuje, že vyšší růst zajistil pouze nečekaně vysoký přebytek v zahraničním obchodě. Případné výnosy stát získá nejdříve v příštím roce, až zdaní podnikům případný zisk.
Bez exportních přebytků by česká ekonomika klesala i letos.
Především se znovu snížily investice, spotřeba domácností i objem mezd. Proto poklesl výběr daní proti očekávání o 40 miliard.
Odstupující Janota a jeho nástupce Kalousek bilanci zachránili jen škrty v provozu jednotlivých ministerstev.
Co je doma, se počítá
Po této zkušenosti sází Kalousek opět na stejnou kartu.
Příští hospodářský růst předpovídají jeho úředníci obdobně jako experti německého výzkumného institutu Ifo. Mírně se zvýší spotřeba domácností, firemní investice i bilance zahraničního obchodu, ekonomický růst se přiblíží ke dvěma a půl procentům.
Rozdíl je pouze v jedné položce. Německá vláda zvýší o procento své výdaje, česká vláda je sníží.
Při boji s rozpočtovým schodkem tedy Kalousek příliš nespoléhá na předpovědi budoucího růstu. Místo toho volí přístup: co zůstane doma, to se počítá.
Dvě možnosti, jak zpomalit
Právě tento přístup kritizují sociální demokraté a odvolávají se na odhad České národní banky, podle níž škrty ve vládních výdajích zpomalí ekonomiku o 0,8 procenta HDP.
K boji s rozpočtovým schodkem navrhli jiný recept. Bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek doporučil zavést po vzoru jiných evropských zemí bankovní daň. Ta se nejčastěji vypočítává z rizikových aktiv každé banky, které mají být například v Německu zdaněny sazbou 0,15 procenta, v Rakousku 0,08 procenta.
Paroubek ale nechce Němce následovat v tom, že se z výnosů daně vytvoří rezervní fond pro banky. Spíše se mu líbí přístup francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho či maďarského premiéra Viktora Orbána, kteří se chystají využít daňový výnos ke snížení rozpočtového schodku.
Orbán prosadil neobvykle vysokou sazbu 0,5 procenta, která mu ročně vynese částku odpovídající osmnácti miliardám korun. Evropská centrální banka však Orbána varovala, že využití bankovní daně ke snížení schodku zhorší stabilitu finančního systému a právě tím zpomalí ekonomický růst.
