reklama
 
 

K volbám vyrazili i lidé s mentálním handicapem. Jiným to však soud zakázal

14. 10. 2018 13:37
Mentální postižení lidi z účasti ve volbách nijak nevylučuje. Záleží na rozhodnutí soudů. Ty loni zakázaly volit 1920 lidem.

Praha - Denisa Střihavková z Prahy 8 chodí k volbám pravidelně a ráda. Na rozdíl od 84 procent voličů si tento víkend nenechala ujít ani druhé kolo senátních voleb.

"Kandidáta volím, aby nám pomohl. Aby i ostatní kamarádi a lidé s handicapem dostali takovou práci, jakou mám já," vysvětluje dívka s Downovým syndromem, která už pět let pracuje v kuchyni radotínské školky. Žije se dvěma spolubydlícími v chráněném bydlení.

Do volební místnosti v ďáblické základní škole Denisu Střihavkovou doprovází její maminka Jana. Právě s rodiči se Denisa před volbami radí. "Než tam jdeme, bavíme se o tom, koho budeme volit," vysvětluje.

Zda si vybrala Pavla Dungla za TOP 09 a STAN, nebo pirátského kandidáta Lukáše Wagenknechta, který nakonec zvítězil, Denisa Střihavková říct nechce. "To vám říct nemůžu, protože je to tajné," připomíná jednu ze zásad svobodných voleb. Dvě hodiny před koncem voleb doufá, že to dobře dopadne.

Denise Střihavkové soudy svéprávnost nijak neomezily. V Česku ale žije 36 tisíc lidí, jejichž svéprávnost kvůli handicapu omezená je. Část z nich má od soudců zakázáno i volit. Nezisková organizace Quip, která prosazuje práva handicapovaných, upozorňuje, že v roce 2017 soudy omezily volební právo 1920 lidem. Z celkového počtu rozsudků, které loni svéprávnost upravily, jde asi o pětinu.

"Volební právo je omezováno v rozporu s tuzemským právem i mezinárodní Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením," říká zakladatelka Quipu Milena Johnová. Dodává, že podle občanského zákoníku je nutnou podmínkou pro jakékoli omezení svéprávnosti skutečnost, že člověku hrozí závažná újma. "To si lze v souvislosti s účastí v tuzemských volbách stěží představit," podotýká Johnová.

Upozorňuje na to, že řada lidí v minulosti k volbám chodit mohla a vadí jim, že teď už z rozhodnutí soudu hlasovat nemohou. Příkladem je podle Johnové Jiří Vosmík z Prahy. "Člověk by měl mít právo volit a zvolit si prezidenta, který by něco udělal pro lidi s důchodem. Nebo kdyby byla nějaká strana, co by bezdomovcům sehnala práci," myslí si Vosmík.

Duševně handicapovaným, kteří své politické reprezentanty vybírat mohou, nabízí pomoc i Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením. Pro obě kola senátních voleb připravila ve spolupráci s ministerstvem vnitra návodný leták, který názorně popisuje celý proces.

"Setkáváme se s lidmi s mentálním postižením, kteří mají zájem o veřejné dění a vítají jakoukoli podporu a možnost, jak se zapojit. Moci dát svůj hlas ve volbách jako ostatní dospělí lidé je pro ně jedním z důležitých momentů potvrzujících, že je společnost bere jako plnohodnotné občany," vysvětluje ředitelka organizace Camille Latimier.

Podporu handicapovaným před letošními volbami nabídla i ombudsmanka Anna Šabatová. Připravila názorné schéma, z něhož může volič poznat, zda i přes omezenou svéprávnost k volbám může, či ne. Záleží na tom, zda je to výslovně zmíněno v rozsudku. "Pokud ne, může se taková osoba voleb zúčastnit, ale ombudsmanka doporučuje vzít si rozsudek s sebou do volební místnosti a případně se jím prokázat u volební komise," dodala mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdílková.

autor: Markéta Šrajbrová | 14. 10. 2018 13:37

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama