Pobíral sociální dávky, čistil Vsetín od vředů. Nyní Čunek opět zazářil ve volbách

Tomáš Pergler
6. 10. 2018 21:37
I když jeho raketový nástup ve vysoké politice před lety ztroskotal na několika aférách, na Vsetínsku si Jiří Čunek (KDU-ČSL) vždy dokázal udržet popularitu. Politik, který má kvůli sklonům k populismu mnoho nepřátel i ve vlastní straně, si ve svém regionu na východní Moravě vybudoval pevnou základnu, kde je každý jeho protikandidát předem téměř bez šance. Potvrdilo se to i tento víkend, když v doplňovacích volbách do Senátu zvítězil už v prvním kole.
Jura je naše hvězda, Jura je nejlepší! Čunek slavil vítězství v senátních volbách. | Video: Česká televize, twitter @CT24zive
  • V obecní politice se Čunek začal angažovat v 90. letech, v roce 1998 se stal starostou Vsetína; radnici vedl do roku 2007 a pak ještě v letech 2014 až 2017.

  • Na celostátní úrovni Čunkova hvězda vylétla v roce 2006; na podzim byl poprvé zvolen senátorem a v závěru roku nahradil Miroslava Kalouska v čele lidovců. Krátce nato se stal místopředsedou vlády a ministrem pro místní rozvoj v koaličním kabinetu Mirka Topolánka (ODS).

  • Ještě téhož roku si však Čunek vysloužil ostrou kritiku některých médií a politiků, když nechal jako starosta vystěhovat nepřizpůsobivé romské obyvatele ze Vsetína do obytných buněk a později to odůvodnil slovy, že město pouze "čistí od vředů".

  • Jako člen vlády se Čunek potýkal s několika aférami; největší vyústila do trestního stíhání, když jej policie obvinila z přijetí půlmiliónového úplatku od firmy, která spolupracovala se vsetínskou radnicí při prodeji bytů; trestní stíhání bylo nakonec zastaveno poté, co se kauza na příkaz Nejvyššího státního zastupitelství přesunul k jinému státnímu návladnímu.

  • Z vlády Čunka vytlačila až aféra s pobíráním sociálních dávek; ve stejné době, kdy je čerpal, uložil v bankách přes tři miliony korun; v listopadu 2007 Čunek rezignoval na funkce ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra; za půl roku se ale do vlády vrátil, když státní zastupitelství mezitím konstatovalo, že nespáchal trestný čin.

  • I po návratu do vlády jej ale tížily další aféry a na začátku roku 2009 z Topolánkova kabinetu odešel podruhé; v témže roce pak neobhájil funkci předsedy KDU-ČSL, delegáti strany dali přednost Cyrilu Svobodovi.

  • Valaši ale Čunkovi věřit nepřestali, už v komunálních volbách v roce 2010 dostal ve Vsetíně nejvíce preferenčních hlasů; o čtyři roky později obecní volby vyhrál a stal se znovu starostou; před dvěma lety navíc přidal ještě funkci hejtmana; opakovaně také obhájil křeslo v horní komoře (na funkci starosty rezignoval v dubnu 2017 po kritice, že je nejlépe placeným politikem v zemi).

  • Pokus o větší comeback na národní úrovni Čunkovi nevyšel; na loňském sjezdu KDU-ČSL kandidoval proti Pavlu Bělobrádkovi, získal však jen asi čtyři desítky z více než 200 hlasů.

    Jiří Čunek označil Prague Pride za pochod smrti:

    Sexualita by měla zůstat v ložnicích, Prague Pride ale zakázat nemohu, říká hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek. | Video: DVTV, Daniela Drtinová

 

Právě se děje

před 44 minutami

Boeing vyplatí odškodné rodinám obětí dvou nehod stroje 737 MAX

Americký výrobce letecké techniky Boeing odškodní rodiny 346 lidí, kteří zahynuli při haváriích dvou letadel typu 737 MAX v Etiopii a Indonésii. Poškozeným vyplatí 144 500 dolarů (3,4 milionu korun), uvedla dnes společnost v prohlášení.

Padesátimilionový fond, který vznikl letos v červenci a z něhož chce Boeing pozůstalé vyplatit, začne okamžitě přijímat žádosti od pozůstalých. Částka bude uvolněna nezávisle na žalobách, kterým firma kvůli haváriím čelí. Odškodnění si rodiny mohou nárokovat do konce listopadu.

Letecká společnost také v červenci prohlásila, že hodlá vyhradit dalších 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun) na podporu vzdělávání a hospodářství v obou zemích, kde k nehodám došlo.

Boeing 737 MAX 8 letecké společnosti Ethiopian Airlines spadl letos v březnu šest minut po startu z letiště zhruba 60 kilometrů od etiopské metropole Addis Abeba. Při nehodě zemřelo všech 157 lidí na palubě. Oběťmi byli lidé z 35 zemí, včetně čtyř Slováků.

Stejný stroj měl nehodu už loni v říjnu, kdy se letadlo nízkonákladové společnosti Lion Air se 189 lidmi na palubě zřítilo po startu z letiště v Jakartě. Ani tehdy neštěstí nikdo nepřežil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy