Superúplněk bude možné pozorovat letos podruhé a zároveň naposledy. Další možnost budou mít lidé až příští rok v srpnu. Aby k tomuto jevu totiž došlo, musí se sejít naráz dvě okolnosti. "Musí nastat úplněk a zároveň být Měsíc na své eliptické dráze kolem Země v nejbližším bodě k Zemi, tedy v takzvaném přízemí," vysvětluje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.
"Přesněji řečeno je to situace, kdy se vzdálenost Měsíce v úplňku liší od nejmenší možné o méně než deset procent," dodává astronom. Ve středu v 11 hodin se Měsíc přiblíží k Zemi na 357 267 kilometrů a bude tedy o zhruba 30 tisíc kilometrů blíže než normálně. Měsíc dosáhne úplňku ve 20:38.
Suchan však upozorňuje, že nejvhodnější je superúplněk pozorovat mimo město, které kvůli lampám znemožňuje užít si schopnost Měsíce osvětlit noční krajinu. "Jeho světlo nám stačí k běžné orientaci. Přitom svítí 0,25 luxu, tedy hodnotou zhruba osmkrát menší, než jsou nejméně osvětlená místa pod lampami veřejného osvětlení," vysvětluje.
Ne vždy je superúplněk zřetelně zářivější než běžný úplněk. Spojení jevu s mimořádně jasným a velkým měsíčním kotoučem na obloze je podle Suchana víceméně iluzorní. "Pokud jde o jas Měsíce, záleží na jeho výšce nad obzorem a také na tom, jak přesně se okamžik úplňku shoduje s okamžikem dosažení přízemí. Každý superúplněk tak není stejně super," říká astronom.
Tomu červencovému se přezdívá jelení, protože právě v tomto měsíci začínají jelenům růst nové parohy. Někdy se mu však říká také senný nebo bouřkový. Zatímco pojmenování úplňků je staré i několik století, termín superúplněk je relativně novým, avšak ne oficiálním astronomickým pojmem.
Před více než dekádou byl ještě neznámým, do povědomí veřejnosti se dostal až 30 let od svého prvního použití. Až zemětřesení o síle 9,1 stupně Richterovy škály, které v březnu 2011 zasáhlo Japonsko, vyvolalo větší zájem o tento jev. Právě superúplněk měl podle některých katastrofu způsobit. K této teorii se přidal i sám autor pojmu Richard Nolle, vědci však taková tvrzení vyvracejí.
Superúplněk není jediným astronomickým jevem, který se nad oblohou tento rok ještě odehraje. V noci z 12. na 13. srpna bude k vidění každoroční meteorický roj Perseidy a hned 14. srpna se dostane Saturn do opozice se Sluncem. Druhá největší planeta sluneční soustavy proto bude pozorovatelná po celou noc.
