Praha - Projekt nové Národní knihovny, která bude do čtyř let stát v Praze na Letné, dnes poprvé veřejně komentoval premiér Mirek Topolánek.
Zvykám si, řekl o vizi, s níž vyhrál soutěž architekt Jan Kaplický. Ten se s premiérem sešel a krátce poté dostal oficiálně vyrozumění, že jeho projekt byl mezi všemi dalšími nejúspěšnější.
Nové knihovny před nedávnem otevřela i další světová města - Berlín, Seattle anebo Alexandrie. Deník Aktuálně.cz se zeptal českých architektů, co jim říkají a jak by je srovnali s Kaplického návrhem. Připravili jsme také profily knihoven, které jsou považovány za absolutní světovou špičku.
Na nové knihovny v Alexandrii, Berlíně, Kodani, Paříži a Seattlu se můžete podívat.
Seattle: Vše pro čtenáře
"Knihovna podle mne musí splňovat dvě základní kritéria. Musí to být jednak prostor vzdělávání, jednak prostor setkávání," říká architekt Petr Bílek, který připravoval podklady pro soutěž na pražskou Národní knihovnu.
"Když se to řekne trochu jinak, knihovna by měla být jako středověká katedrála. Tam se nechodilo jenom rozjímat a studovat, ale také komunikovat s lidmi a uzavírat obchody," doplňuje Bílek. Všem těmto kritériím podle něho dokonale vyhovuje například knihovna v Seattlu. "Jednak má krásné a pohodlné prostory pro studium, jednak řadu kaváren a míst, kde se lidé mohou jen tak setkávat," vysvětluje architekt.
"Knihovna v Seattlu je také příjemně útulná. Její centrální studovna se dokonce jmenuje living room (obývák) a jsou v ní gauče a na zemi koberce, pro rodiče je za rohem dětský koutek s vyhřívanou podlahou, aby se děti mohly batolit po zemi," popisuje.
Alexandrijská knihovna: slunce nad mořem
Mezi světovou špičku podle Bílka patří také Alexandrijská knihovna v Egyptě. "Je dokonale položená na břehu Středozemního moře, ke kterému se obrací svou zkosenou střechou, kterou dopadá přirozené světlo a která nabízí úžasné výhledy," říká Bílek.
"Skvěle jsou řešeny také vnitřní prostory, které jsou rozděleny do čtrnácti členitých kaskád podle jednotlivých oborů," dodává.
Pražský návrh Jana Kaplického může podle Bílka knihovnám v Alexandrii i Seattlu směle konkurovat. "Stejně jako ony totiž splňuje požadavek, aby knihovna byla veřejným místem, kde se lidé setkávají," myslí si.
Architekt Kuba: hold pravému úhlu
S jeho pohledem nesouhlasí brněnský architekt Ladislav Kuba, který je spoluautorem nové knihovny Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. V roce 2002 za ní dostal Grand Prix Obce architektů. Na knihovně Jana Kaplického se Kubovi nelíbí především vnější vzhled, který ignoruje kontext.
"Ten návrh mi připadá beztvarý a neaktuální, protože vychází z překonané estetiky 70. let," říká. "Domněnka, že se pravý úhel přežil, je nesmyslná. Pravý úhel je přesně to, co odlišuje člověka od opice," doplňuje svou kritiku.
"Organické tvary mohou mít své opodstatnění, ale velmi záleží na jejich začlenění do okolí, a to se v případě Jana Kaplického příliš nepovedlo," dodává. "Další problém je skandální průběh soutěže, který nemá v porevoluční historii české architektury obdoby" dodává.
Mezi novými knihovnami ve světě vyzdvihuje kromě Seattlu knihovnu v Utrechtu, otevřenou v roce 2005.
Berlín, Paříž, Kodaň...
Další český stavitel knihoven, Roman Brychta, který navrhl novou budovu Národní technické knihovny, zase doporučuje knihovnu berlínské technické univerzity. Zajímavá je podle něj také knihovna Svobodné univerzity v tomtéž městě, kterou navrhl britský architekt Norman Foster.
Mezi dalšími knihovnami, které architekti uváděli, byly nejčastěji Národní knihovna Francie v Paříži, za kterou její architekt Dominique Perrault dostal v roce 1997 Cenu Miese Van der Rohe anebo Dánská královská knihovna v Kodani. Na všechny budovy se můžete podívat v infografice ve článku.
