Před poslanci jste řekl, že v boji proti černému trhu s lihem se podařilo mnoho pozitivního. Unie lihovarníků však stále vidí rezervy. Navrhuje třeba vrátit výrobu a prodej černého lihu mezi trestné činy, jak to bylo před rokem 2010 před změnou trestního zákoníku. Pomohlo by to?
Především bych chtěl říct, že se loni podařilo vybrat téměř 7,2 miliardy Kč na spotřební dani z lihu. Celní správa rekordní inkaso interpretuje nejen jako úspěch státu, ale i signál, že se legálním výrobcům a distributorům daleko lépe daří umisťovat své zdaněné výrobky na trh. Tím se přirozeně zmenšuje prostor pro černý trh. Jinými slovy: zlepšuje se tedy nejen výběr daní z lihu, ale kultivuje se i podnikatelské prostředí. To má také významný vliv na kvalitu lihovin v distribuční síti, a tedy na jejich nezávadnost pro spotřebitele.
A když se vrátíme k té původní otázce?
Osobně si daleko víc slibuji od znovuzavedení trestnosti přípravy trestného činu zkrácení daně. Tedy i jednání spočívající v tom, že si opatříte například stáčecí zařízení či suroviny na nelegální výrobu lihovin, ale dosud neprodukujete a neuvádíte na trh nezdaněné lihoviny.
V čem je hlavní problém?
Pokud například někdo připravuje nelegální výrobu alkoholu a my to víme, nemůžeme zasáhnout, protože to není trestné.
Petr Kašpar (52)
Vystudoval práva na Masarykově univerzitě v Brně a také Pedagogickou fakultu Univerzity Hradec Králové. Celníkem je od roku 1988. V roce 1997 se stal ředitelem Celního úřadu v Pardubicích, o čtyři roky později pak začal vést Celní ředitelství v Hradci Králové. Přes další manažerské funkce v Praze a ve východních Čechách byl v září 2014 pověřen generálním ředitelem Generálního ředitelství cel. Od února 2015 pak byl do funkce ustanoven. V květnu 2015 jej prezident jmenoval na návrh vlády brigádním generálem. Je ženatý, má dvě děti.
Takže zasáhnete, až se naplní první lahve?
Pokud například máme informace o subjektu, který není registrován jako plátce spotřební daně a nemá povolení k provozování daňového skladu, ale disponuje stáčecím nebo výrobním zařízením, nakupuje obalový materiál, aromata a další komponenty pro nelegální výrobu, tedy připravuje se na výrobu, za současné situace nelze efektivně zasáhnout.
Návrh zákona už prošel třetím čtením u poslanců a teď o něm budou hlasovat senátoři. Jak konkrétně vám tedy pomůže?
Usnadní naši úlohu na poli odhalování daňové trestné činnosti a bude mít i preventivní účinek s dopadem na ochranu státního rozpočtu. Čili dokážeme včas zabránit daňovým únikům.
A nebude těžké dokázat, že dotyčný chtěl ošidit stát na daních? Vždycky může říct, že ve skutečnosti nic neprovedl.
Troufám si říct, že vzhledem k našim zkušenostem a rovněž díky spolupráci s finanční správou a policií dokážeme rozlišovat, co je daňová optimalizace, a co naopak lze klasifikovat jako přípravu ke zkrácení daní. Je to také otázka dostatku důkazních prostředků.
Jakých? Třeba z odposlechů a sledování?
Obecně řeknu, že používání operativních prostředků při potírání nelegální činnosti na lihovém trhu není jediným nástrojem, kterým disponujeme my nebo policie. Je to jen jeden z kamínků do mozaiky v řadě opatření, které jsme za tři a půl roku od vypuknutí metanolové kauzy uvedli do praxe. Jde zkrátka o to, že budeme mít víc nabito pro případ, že se dozvíme, že někdo někde něco připravuje. Taková informace se musí ověřit, vyhodnotit a zvážit, zda je nutné v případu pokračovat dál a co přesně udělat. Dalším nástrojem, který využíváme a který je poměrně přesným indikátorem míry rizika na trhu, je spolupráce s legitimní podnikatelskou sférou, zájmovými svazy a sdruženími.
Celníci mohou sami vyšetřovat kauzy související se spotřební daní a nově mají od poloviny roku sami bez policie prověřovat i úniky na DPH. Potřebujete tedy vůbec ještě policii?
Samozřejmě ji potřebujeme a budeme potřebovat. V polovině letošního roku získá celní správa pravomoc prověřovat trestné činy, jejichž předmětem je zkrácení daně z přidané hodnoty, přičemž tato kompetence bude s policií sdílena. Naše věcná působnost se tedy rozšíří v oblasti prověřování některých fiskálních trestných činů, nikoliv o jejich vyšetřování. Spolupráce s policií je pro nás naprosto nezbytná, společně sdílíme postupy, vyhodnocujeme rizika a dochází k úzké výměně informací. Klíčovým a vynikajícím nástrojem je daňová Kobra, kde spolupracujeme s partnery z policie a finanční správy. Naše síla je ve vzájemném sladění, koordinaci. Spolupráce se osvědčila, o čemž mimo jiné svědčí i více než čtyři miliardy zachráněné pro státní rozpočet. Funguje jak Centrální Kobra na celostátní úrovni, tak rovněž od roku 2015 se tato metoda práce přenesla směrem do krajů na platformu Regionální Kobry.
Takže už se nedohadují celníci s policisty a daňaři, kdo zasáhne? Neexistuje rivalita a soupeření o plusové body?
O žádné rivalitě nemůže být řeč. Základním cílem je ochrana státního rozpočtu, případně odčerpání finančních zdrojů získaných krácením daní, a teprve sekundárně postihování skutečných organizátorů trestné činnosti.
Jak je to s další novinkou zavedenou po metanolové kauze - kamerami ve stáčírnách? Někteří výrobci alkoholu tvrdí, že investovali sto tisíc zbytečně a celníci se stejně v přímém přenosu nepřipojují a provozy nesledují. Využíváte kamery, nebo ne?
Většina firem kamerovými systémy disponovala a nemusela je pořizovat. Toto kontrolní opatření celní správě efekt přináší. Opět je tu prevence: pokud víte, že vás správce daně může monitorovat, dáte si větší pozor. Druhou věcí je práce s informacemi. Orgány celní správy využívají jako důkaz i takto pořízené záznamy, které se ukládají na servery. My jsme si navíc rozdělili kontrolované subjekty do tří kategorií podle rizikovosti a zvýšenou pozornost věnujeme té nejproblémovější skupině.
Jeden z menších výrobců mi loni na podzim říkal, že záznam stejně nic nedokazuje. Že vidíte jen linku, kde se dokola točí lahve.
Kamery ukážou víc. Třeba jestli linka jede jen ve dne nebo i v noci. A pak jsou kamery i na vstupu do výroby a na výstupu. Monitorují pohyb cisteren, kolik lihu do výroby přijelo a kolik lihovin výrobu opustilo. A tuto skutečnost už si dokážeme porovnat s naší evidencí, zda vše souhlasí.
V souvislosti s metanolovou kauzou se podařilo policii odhalit i lihovou mafii na Zlínsku, kterou vedl Radek Březina nepravomocně odsouzený na třináct let za miliardové daňové úniky. Spekulovalo se o tom, že mu museli pomáhat i celníci, a loni bylo několik z nich i obviněno z korupce. Co jste jako ředitel udělal pro to, aby se to neopakovalo?
Důsledně jsme začali odebírat vzorky lihu určeného k denaturaci (proces, při kterém se do lihu přidávají nepoživatelné a znehodnocující látky). Vše se prověřuje a v jednotlivých fázích se odebírají kontrolní vzorky – tedy z lihu jako vstupní suroviny, denaturantu i zdenaturovaného finálního produktu. U těchto procedur jsme v minulosti nemohli vyloučit riziko nestandardního postupu ze strany kontrolujících celníků, přičemž denaturace lihu byla pravděpodobně jedním z největších zdrojů nelegálního lihu. Z každé denaturace je pořizován také kamerový záznam, který následně vyhodnotí nadřízený.
Stejně tak jsme již v roce 2014 zavedli rotaci kontrolních skupin určených k dozoru nad denaturacemi lihu. Celník se konkrétní informace o místě a dalších parametrech kontroly dozví až bezprostředně před vlastním provedením kontrolních úkonů. Tímto systémem chceme eliminovat potenciální vazby, které by mohly vznikat mezi správcem daně a podnikatelským subjektem.
