reklama

Jak léčit záplavu depresivních titulků? Vtipy o krizi

1/20 Přehled fotografií

14. listopad 2008. Zahajovací zvon newyorské burzy rozezněl klaun z Big Apple Circus. Tenhle makléř pak celý den pracoval s jeho nosem na nose. Burza stejně dávno připomínala jízdu na kolotoči. (Zdroj: AP)

Na bříšku má želva ekonomiku, na hřbetě hypoteční krizi. Jen leží vzhůru nohama...

Křižovatka Wall Street a nejmenované jednosměrky.

Burzovní horská dráha.

"Ne, omlouvám se, ale nevím, co se stane tam dole."

Býk z Wall Streetu drží cedulku "konec je blízko." Tapír s oslíkem si říkají, že by měli hodit pár doláčů.

Přepněte do modu nekonečné krize. "Jak se chovat? Tohle je normální."

Hlavně klid... Uprostřed centrální banka, z jedné strany inflace, z druhé recese.

Na horním obrázku vysvětluje z televizoru zabavovaného za nesplacenou hypotéku exprezident Bush, že "technicky nejde o recesi." Na dolním obrázku se obyvatelé zabavovaného domu ptají "a co teď?"

Jak se ty časy mění... V osmdesátých letech byznysmeni volali po co maximální deregulaci ("Ať mi dá vláda pokoj," křičí jeden z nich na prvním obrázku). Vloni, když jim teklo mnohem výš než do bot už jim byla vláda a záchranné kruhy jejích "balíčků" dobrá ("Kde je moje vláda? Kdo my bude krýt záda?!" ptá se o něco starší byznysman v roce 2008).

"Přišel jsem vás požádat o půjčku." "Zvláštní. Já vás chtěl požádat o totéž."

"Až na tento jediný datový bod jdou reality vždycky nahoru."

"Tak co? Vyřešil už Obama tu ekonomickou krizi, nebo co?"

Na loďce sedí daňový poplatník, před blížící se potopou do ní naskakuje korpulentní hypoteční ústav Fannie Mae a za chvíli se přidá i Freddie Mac. Když je vloni 7. září zachránila vláda USA, přerostla tím podle některých názorů hypoteční krize v k rizi finanční.

Žádám o pomoc, ale dolary nechci, říká bezdomovec poté, co si přečetl zprávy o slábnoucím kurzu této měny.

Aneb: Pan Broadbank už tu nepracuje.