Praha - Hlavní překážka, která podle ministryně obrany Karly Šlechtové bránila v podpisu smlouvy na nákup osmi moderních izraelských radarů pro protivzdušnou obranu, podle všeho padla.
"Největší problém, který tam byl s certifikací toho systému do systému velení a řízení NATO, byl vyřešen. S Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost to bylo vydiskutováno, je to ve fázi, kdy společně s vojskovými zkouškami proběhne certifikace toho systému," řekl na zasedání sněmovního výboru pro obranu náčelník generálního štábu Aleš Opata.
Karla Šlechtová radarovou zakázku zdědila po svém předchůdci Martinovi Stropnickém. Protože státy NATO mají vybudovanou společnou protivzdušnou obranu, prohlašovala, že nemůže smlouvu - podle Stropnického připravenou k podpisu - odsouhlasit, dokud nebude mít dobrozdání, že Izrael dodává Česku techniku kompatibilní s tou alianční. Právě proto se obrátila na Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost.
Jednání výboru pro obranu, na němž se radary řešily, se ministryně Šlechtová k nelibosti šéfky výboru Jany Černochové (ODS) neúčastnila. Zabývala se obhajobou armádního rozpočtu, který má v příštích dvou letech oproti původním plánům přijít o dvě miliardy korun.
Na prostou otázku šéfky výboru, zda tedy byl problém s certifikací vyřešen, generál Opata jednoslovně odvětil, že ano. Černochová jej také v nepřítomnosti ministryně žádala, aby řekl, zda se Česko smlouvu chystá podepsat. Postěžovala si, že s výborem vedení resortu příliš nekomunikuje.
"Technicky jsem přesvědčen o tom, že za vojáky to problém není. Kdy bude smlouva podepsána, to povědět nemohu. Ale je tlak na to, aby to v nějakém časovém horizontu bylo. Pokud se to nestane, dojde k ohrožení bezpečnosti České republiky v oblasti monitorování prostoru do výšky tří tisíc metrů. Do dvou let tam prostě 'bude tma', protože radary, které máme, přesluhují pětadvacet let," reagoval Opata.
Redakce Aktuálně.cz oslovila ministryni Šlechtovou s žádostí o vyjádření, dosud jej ale neobdržela.
V květnu nicméně ministryně v rozhovoru pro ČTK uvedla, že v radarové zakázce zjistila inspekce ministerstva obrany "extrémně závažné nálezy", kvůli čemuž se obrátila na Vojenskou policii. Šlechtovou si také policisté předvolali k výpovědi. Ministryně rovněž uvedla, že ji někdo sleduje a že už musela zasahovat její ochranka.
Izraelské radary dokážou na přímou viditelnost spatřit vzdušné cíle na vzdálenost až 475 kilometrů. V jiném režimu umí monitorovat a vyhodnocovat dělostřelecké a minometné náboje a rakety ve vzduchu. Češi jich pořizují osm, plánují je nasadit pro pokrytí vzdušného prostoru do výšky tří kilometrů. Vyšší hladiny hlídají pomocí páteřních radarů sítě NATO.
