Hradec Králové, Morušovka: úžasné vily byly tak luxusní, že své majitele zruinovaly

Hradec Králové, Morušovka: úžasné vily byly tak luxusní, že své majitele zruinovaly
Vila Novákových (Nezvalova č. 221/6).
Klumparova vila (Nezvalova č. 423/8).
Vila Bohumila Hobzeka (Orlické nábřeží č. 447).
Vila Bedřicha Honzáka (Balbínova č. 657/1). Zobrazit 32 fotografií
Foto: Pavel Švec
Pavel Švec Pavel Švec
Aktualizováno 18. 9. 2022 14:52
Dříve řeka Orlice tvořila přirozenou obrannou překážku královéhradecké pevnosti. Když barokní hradby na konci 19. století zcela zmizely, na jejím břehu vznikla nejstarší vilová čtvrť ve městě. Ohromující jsou tu zejména honosné neorenesanční rodinné domy stavitele Václava Rejchla. Sekundují jim velkorysé funkcionalistické vily, které patřily ve své době k nejluxusnějším stavbám ve městě.
Trasa měří jeden kilometr.
Trasa měří jeden kilometr. | Foto: Pavel Švec, Mapy.cz

Hradec Králové je úchvatné město, jehož rozumné plánování má dlouhou tradici. Promyšlený urbanismus doplňují cenné stavby významných architektů i pozoruhodné vily různých stylů. Nejstarší vilová čtvrt vznikla mezi Komenského třídou a pravým břehem řeky Orlice. Na konci 19. století získalo město zdejší rozlehlé pozemky bývalé pevnosti, hradby zbořilo a již v roce 1902 tu vznikly první honosné vily.

Vila Matějkových
Vila Matějkových | Foto: Pavel Švec

Procházkovou trasu začínáme v příjemné Hradební ulici č. 851/8 (na mapě: 1), kde stojí rodinný dům z roku 1935 se zajímavě řešeným vstupním portikem s předsazeným schodištěm a částečně zastřešenou terasou se třemi hranolovými sloupky nad ním. Domek navrhl architekt František Machač pro manžele Františka a Annu Matějkovy.

Hrouzkova vila
Hrouzkova vila | Foto: Pavel Švec

V sousední zahradě po pravé straně je o něco mladší vila právníka a vládního rady politické správy Františka Hrouzka. Vybudovaná byla v roce 1932 v puristickém duchu podle návrhu architekta Jana Rejchla (1899-1985), mimo jiné spoluautora klasicistního centrálního nádraží v Hradci Králové či budovy lékařské fakulty blíže centru města (Hradební č. 819/6, na mapě: 2). O Rejchlovi a jeho rodině bude ještě řeč.

Vila Novákových
Vila Novákových | Foto: Pavel Švec

Kousek odsud, na křižovatce Hradební a Nezvalovy ulice, zaujme nepřehlédnutelná rohová vila s nárožní polygonální věží a dekorativním štítem s polovalbou, kterou pro učitele Františka Nováka a jeho manželku v roce 1909 postavil architekt Jaroslav Pažout (Nezvalova č. 221/6, na mapě: 3).

Poblíž se za stromořadím vzrostlých lip, v prostoru styku Komenského třídy a Nezvalovy ulice, vypíná "raný příklad moderní architektury (Nezvalova č. 529/1, na mapě: 4), dílo Oldřicha Lisky (1881-1959), jednoho z vůdčích představitelů architektury první poloviny 20. století ve městě, působícího tehdy na postu městského architekta," popisuje katalog Národního památkového ústavu.

Evangelický kostel
Evangelický kostel | Foto: Pavel Švec

Liska byl mimořádně produktivní, spolupracoval s ikonami české moderní architektury Janem Kotěrou (1871-1923) a Josefem Gočárem (1880-1945), projektoval například zdejší Městské lázně s bazénem, Tylovo divadlo v Lomnici nad Popelkou či Jubilejní chrám Mistra Jana Husa, s kubistickým interiérem, v Pečkách. Jedním z charakteristických prvků jeho evangelického kostela v Hradci Králové z roku 1912 je střecha věže ve tvaru husitské helmice se zakončením v podobě palcátu.

Waldekové vila
Waldekové vila | Foto: Pavel Švec

Naproti přes ulici pak stojí robustní funkcionalistická nárožní vila (Nezvalova č. 826/2, na mapě: 5), kterou nechal pro svoji dceru Emilii Waldekovou-Kmochovou zbudovat její otec Vilém Waldek jako svatební dar. Dům z roku 1932 navrhl významný žák Jana Kotěry na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, František Janda (1886-1956), autor mnoha povedených staveb v Poděbradech postavených před první světovou válkou - jmenovitě dvou kolonád, hotelu Zimní lázně, secesního lázeňského penzionu či vily Amálky.

"Dům Waldeková-Kmochová nevlastnila dlouho, ještě ve třicátých letech jej musela prodat, protože její rodiče nebyli schopni dál platit hypotéku. Po roce 1948 byl dům vyvlastněn," upozorňuje web Královéhradecký architektonický manuál. Nejde o jediný případ na trase, kdy majitelé nedokázali velkorysou stavbu svého domu zaplatit.

Urbanové vila
Urbanové vila | Foto: Pavel Švec

O jednu zahradu dál, na adrese Jana Koziny č. 845/6 (na mapě: 6), je zástupce pozdně funkcionalistického stylu s nezvykle řešenou fasádou, která je členěna cihlovými pásy a hladce omítnutými plochami. Vilu, jejíž stavba zabrala pouhé čtyři měsíce, navrhl roku 1933 pro Annu Urbanovou architekt Bedřich Novotný.

Vorlíčkova vila
Vorlíčkova vila | Foto: Pavel Švec

Přilehlá Plácelova nás vrátí do Hradební ulice s travnatým pásem a stromořadím. Po pravé straně stojí dvojice rodinných domů, které bychom neměli jen tak minout. Ten první, s dekorativním štítem a se dřevěnou konstrukcí zimní zahrady na boční fasádě, si v roce 1921 zbudoval továrník z pražských Vinohrad Čeněk Vorlíček. Autorem projektu byl architekt Josef Povýšil (Hradební č. 586/4, na mapě: 7).

Klumparova vila
Klumparova vila | Foto: Pavel Švec

A vlevo od něj zaujme velkolepá stavba nesoucí znaky neorenesance a secese. Ve své době šlo o největší městskou vilu v Hradci Králové (Nezvalova č. 423/8, na mapě: 8). "Stavěl si ji stavitel Václav Rejchl st. pro sebe a svou vlastní rodinu. Avšak z důvodu finančního prodělku při výstavbě činžovních domů v Mostecké ulici musel od záměru dokončení a užívání vily ustoupit a nabídnout ji k prodeji rodinnému příteli, lékaři, městskému hygienikovi a místnímu politikovi Otakaru Klumparovi," líčí královéhradecký manuál.

Kniha: Pražské vilové čtvrti

Dvanáct vycházek po čtvrtích v Praze vyšlo knižně v nakladatelství Čas.

Úspěšnější byl Václav Rejchl st. (1853-1928) v případě tří nedalekých honosných vil, které v letech 1902 až 1904 vystavěl na břehu Orlice v místě zvaném Morušovka a následně prodal. Kdysi tu stával val bastionu barokní pevnosti, nahradil ho ideál rodinného bydlení v zeleni.

Vieweghova vila
Vieweghova vila | Foto: Pavel Švec

První z neorenesančních domů (zdobnost na fasádě se nedochovala) patřil Karlovi Vieweghovi, úředníkovi, který plnil funkci okresního tajemníka. Předán do užívání byl v roce 1903. Dnes je tu modlitebna Církve adventistů sedmého dne (Nezvalova č. 377/14, na mapě: 9). Zajímavostí jsou sluneční hodiny ve štítě s latinsky psaným úryvkem z Bible Fiat voluntas Tua neboli Buď vůle Tvá.

Wiplerova vila
Wiplerova vila | Foto: Pavel Švec

O mnoho dekorativnější je sousední mohutná dvoupatrová budova o třinácti pokojích, postavená roku 1902 v novorenesančním stylu pro gymnaziálního profesora Karla Wiplera (Orlické nábřeží č. 376/17, na mapě: 10). "Kvalitní, autenticky dochovaný doklad neorenesanční architektury, který se výrazně urbanisticky uplatňuje v prostředí vilové zástavby v jihovýchodní části městské památkové zóny," shrnuje památkový katalog.

A architektonický manuál doplňuje: "Zvláště výzdoba vychází z kánonu takzvané české renesance. Snahu vystihnout český živel najdeme na Wiplerově vile jak v dekorativních snítkách lipových listů vyvedených sgrafitovou technikou v pásech pod korunní římskou, tak i v užití mravoučných nápisů, které měly evokovat lidovou slovesnost: Opatruj Bůh dům tento i ty, kteří v něm žijí."

Václav Rejchl st. byl zručným kreslířem a absolventem večerních kurzů dekorativní architektury v třebechovické uměleckoprůmyslové škole a bohatý dekor fasád navrhoval sám.

Vila Morušovka
Vila Morušovka | Foto: Pavel Švec

Jeho poslední zmiňovaná stavba ve zdejší čtvrti stojí za Wiplerovou vilou v ulici Plácelova č. 374/5 (na mapě: 11). V roce 1903 si ji pořídil příručí městské spořitelny Josef Bečička. Krátce nato se sem nastěhovala rodina Hájkových. Architektonický manuál upozorňuje: nejnápadnějším prvkem objektu - zvaným Morušovka (viz kování nad brankou) - je osmiboká věž zdobená sgrafity a římsou prolomenou lunetami. Rostlinná sgrafita na věži jsou novodobá, neboť původní malířskou výzdobu již nebylo možné obnovit.

"Zajímavostí této stavby je také to, že se vila stala v roce 1912 rodným domem jugoslávské spisovatelky Jary Ribnikarové. Ta o svém dětství v Hradci napsala knihu Dítě z Hradce: memoárová próza," popisuje web. Později odešla se svým otcem, pianistou a profesorem konzervatoře a rovněž hradeckým rodákem do Bělehradu, kde se provdala. Za druhé světové války pracovala ve štábu maršála Tita.

Schimannova vila
Schimannova vila | Foto: Pavel Švec

Na Orlickém nábřeží, o tři parcely dál, si lze všimnout zajímavého rodinného domu historizujícího stylu, který si roku 1913 nechal vybudovat stavitel Jan Schimann podle návrhu architekta Františka Jaroslava Černého (Orlické nábřeží č. 532/11, na mapě: 12).

Hobzekova vila
Hobzekova vila | Foto: Pavel Švec

V sousední zahradě si pořídil rodinný dům s vysokou stanovou střechou a obloukovými segmentovými štíty profesor královéhradeckého dívčího gymnázia Bohumil Hobzek (Orlické nábřeží č. 447/8, na mapě: 13). Na jméno stavebníka poukazují iniciály BH umělecky vykované na vstupní brance. Autorem návrhu z roku 1909 je významný pražský architekt Josef Fanta (1856-1954), který je podepsaný například skvostnou budovou hlavního nádraží v Praze, budovou nynějšího ministerstva průmyslu tamtéž nebo impozantní Mohylou míru u Brna, která je spjata s bitvou u Slavkova.

Eliptický reliéf Madony s dítětem v jednom ze štítů je dílo sochaře Čeňka Vosmíka, mimo jiné autora kopií barokních soch na Karlově mostě či sousoší zápasících gigantů při vstupu do Pražského hradu. A majitele netradiční vily s ateliérem na pražském Smíchově, kterou rovněž navrhl Fanta.

Honzákova vila
Honzákova vila | Foto: Pavel Švec

Než se přilehlá Balbínova ulice protne s Hradební, mine dvojici o něco mladších vil. Na parcele vpravo (Balbínova č. 657/1, na mapě: 14) vznikl v roce 1924 dům pro primáře královéhradecké nemocnice Bedřicha Honzáka, který o projekt požádal svoji neteř Miladu Petříkovou-Pavlíkovou (1895-1985) a jejího manžela Theodora Petříka. Stavba má neobvykle zkosené nárožní rohy, čemuž odpovídá i tvar střechy, prvky na fasádě připomínají tvary kubismu.

Milada byla vůbec první ženou, která absolvovala architekturu na pražské technice a mimo jiné vyprojektovala spolkový dům Ženského klubu českého v Praze 1, kde dnes sídlí Činoherní klub, či zaoblený činžovní dům na náměstí 5. května v Hradci Králové.

Steinova vila
Steinova vila | Foto: Pavel Švec

Naproti přes ulici je zástupce funkcionalistické architektury, která se svou plochou střechou v nejstarší vilové čtvrti Hradce Králové poněkud vyčnívá (Balbínova č. 821/8, na mapě: 15). "Dům si pořídil Walter Stein, ředitel dřevozpracujícího podniku, který obhospodařoval pilu v Plotištích nad Labem a těžil dřevo z královéhradeckých lesů. Později provozoval pily v Borové u Poličky, v Novém Městě na Moravě či v Šošůvce na Blanensku," vyjmenovává architektonický manuál.

Progresivní vilu v roce 1932 navrhl Jan Rejchl, syn zmiňovaného stavitele Václava Rejchla. Hmotová dispozice stavby byla původně členitá a velmi nápaditě řešena. To už neplatí, v pozdějších letech se zastavěla terasa v přízemí, která směřovala do zahrady, podobný osud potkal terasu v prvním patře na severozápadním nároží, přistavěly se garáže. Zachoval se snad jen vlajkový stožár na střeše - prvek, který nesly mnohé funkcionalistické vily.

Foto: Pavel Švec

Poslední zastávkou této trasy je někdejší Studentský domov, dnes divadlo Drak, který sloužil pro denní stravování a ubytování sociálně nejslabších přespolních žáků (Hradební č. 632/1, na mapě: 16). Obě boční křídla jsou dřevěná, střední vstupní trakt vyzděný v jakémsi neoklasicistním stylu. V této části se nachází velká hala sahající přes přízemí a první patro. Autorem budovy dostavěné z roku 1923 je v Hradci Králové velmi plodný architekt Václav Rejchl ml. (1884-1964), další ze synů nám již známého stavitele.

Další díl "vycházek" Aktuálně.cz se vydá do oblasti Střelecké ulice v západní části Hradce Králové.

 

Právě se děje

Další zprávy