reklama
 
 

Herzmann: Politická scéna? Místo kyvadla asijské zvonky

23. 3. 2014 15:19
Pokud by hnutí ANO v eurovolbách nepotvrdilo svou pozici ze sněmovních voleb, vyvolalo by to pnutí v koalici, říká přední sociolog Jan Herzmann. Do budoucna pak podle něj hrozí další fragmentace.

Rozhovor – Ukrajinská krize nebude mít vliv na výsledek evropských voleb v Česku, ale evropské volby budou důležité zejména pro Babišovo hnutí ANO, které musí potvrdit svou pozici na české politické scéně.

Takto odhaduje dopady evropských – a následně i komunálních – voleb na českou politickou scénu sociolog a expert na průzkum veřejného mínění Jan Herzmann.

Do budoucna pak varuje před přesuny na české politické mapě.

"Myslím, že systém velkých politických stran jako takový není překonaný a bude nadále fungovat. Ale myslím, že můžeme mluvit o soumraku oněch tradičních stran, kterým hrozí buď výrazné oslabení, což je případ ODS, nebo možná rozštěpení, což je podle mého názoru případ sociální demokracie," říká Jan Herzmann v rozhovoru pro Aktuálně.cz

Aktuálně.cz: Podle vás ovlivní situace na Ukrajině rozhodování českých voličů v eurovolbách?

Jan Herzmann: Já pevně doufám, že situace na Krymu nebude eskalovat do takových podob, aby to tyto volby ovlivnilo. Zatím si myslím – ale musím říct, že nejsou k dispozici žádné průzkumy -, že by se tato krize neměla na výsledcích podepsat.

A.cz: Takže bude moci vládní koalice po evropských volbách odhadnout, jak je na tom na domácí scéně po pár měsících vládnutí?

Myslím, že tentokrát ne. Zvlášť proto ne, že jedna z významných stran koalice, tedy ANO, měla velkou část právě těch voličů, kteří k evropským volbám pravděpodobně nepřijdou, protože nemají zatím vytvořenou žádnou stranickou loajalitu a volili situačně, možná spíše protestně.

Takže je dost pravděpodobné, že ANO nedopadne tak dobře, jako kdyby se v tomtéž termínu konaly volby do Sněmovny. A totéž pravděpodobně čeká i Úsvit.

A.cz: Nemáme data, takže jen váš odhad: mohou letošní volby, ať už evropské, nebo komunální, nějak zatřást vládní koalicí?

Tím rizikem jsou právě evropské volby pro ANO. Protože kdyby se nepodařilo potvrdit pozici velmi silné politické strany, to znamená, kdyby hnutí dostalo kolem 10 procent hlasů, a nikoliv 20, jak vypadá momentálně v modelech různých agentur pro sněmovní volby, tak by to vládní koalici velmi znejistilo.

A pravděpodobně by to vyvolalo velké pnutí v sociální demokracii, kde by se začaly projevovat odstředivé tendence. Osobně si myslím, že se to nestane, ale je to jen můj soukromý názor, který není podložen daty.

Žádná jiná překvapení podle mého názoru na obzoru nejsou.

A.cz: A komunální volby?

S těmi je to jinak. Tam velmi výrazně sílí odstředivé tendence a pravděpodobně v nich bude kandidovat spousta nových subjektů ve velkých městech.

Pod drobnohledem to vidím v Praze, kde vznikají třeba Starostové pro Prahu a jiní, některé jen v jednotlivých městských částech, některé možná s celopražskou působností. A je velmi pravděpodobné, že tato hnutí a malé strany získají při volbách do pražského zastupitelstva dohromady daleko větší procento hlasů, než tomu bylo minule. Přitom ale není vyloučeno, že žádná z nich nepřeleze přes 5 procent a hlasy pro ně propadnou.

To by pak vlastně paradoxně znamenalo upevnění pozice těch nejsilnějších subjektů.

A.cz: Jak se podle vás bude zisk stran v komunálních volbách lišit od evropských voleb?

Myslím, že některé rysy evropských voleb výrazně ovlivní výsledky voleb komunálních. A to především právě ta otázka, jestli uspěje hnutí ANO a potvrdí tak, že patří k té špičce českých politických subjektů. A jestli uspěje Úsvit a potvrdí, že je perspektivní strana ne jen pro jedno použití.

Jestliže v obou těchto případech – nebo alespoň v tom jednom, významnějším z nich – volby potvrdí to, co se stalo v říjnu loňského roku, tak alespoň ve velkých městech budou znovu mít komunální volby charakter malých sněmovních voleb, bude se hlasovat více stranicky. Samozřejmě to platí pro města s alespoň 20, ale spíš od 50 tisíc obyvatel výš. V menších městech a zejména v malých obcích hraje větší roli, jak se jeví jednotliví kandidáti jako osoby, a jejich stranická příslušnost je málo podstatná.

A.cz: Mluvíme stále o hnutí ANO na jedné straně a o tradičních partajích na straně druhé. Jsme podle vás ve stadiu eroze velkých a tradičnějších stran natolik, že bychom mohli mluvit o jejich soumraku?

Myslím, že systém velkých politických stran jako takový není překonaný a bude nadále fungovat. Ale myslím, že můžeme mluvit o soumraku oněch tradičních stran, kterým hrozí buď výrazné oslabení, což je případ ODS, nebo možná rozštěpení, což je podle mého názoru případ sociální demokracie.

A.cz: Myslíte na levicovější a středovější část?

Ano. A české politické strany mají velmi malou schopnost vytvářet aliance jiné než účelové pro to konkrétní jedno volební období. Pak je otázkou, co by takto fragmentovaný systém znamenal a jestli by posílil jiné subjekty.

Osobně si myslím, že je to velká příležitost pro ANO, pokud se mu podaří přetvořit se ve skutečně strukturované hnutí, anebo dokonce politickou stranu. Zatím ovšem ony struktury nemá.

Je to svým způsobem příležitost i pro TOP 09, ale na druhé straně nemůžeme přehlížet, že její úspěch je do značné míry podmíněn spoluprací se Starosty a jako strana sama o sobě zatím výrazně pozici ODS nepřekonala. Takže je sporné, zda můžeme hovořit o tom, že na pravici je nový lídr. Zatím ODS i TOP 09 samy o sobě jsou asi tak stejně silné a není to dost.

A.cz: Jak se vám tedy rýsuje možný politický půdorys?

Jako situace, kdy máme dvě stejně silné, nebo slabé, pravicové strany, dále tři levicové strany – komunistickou a dvě nějaké sociální demokracie nebo socialistické strany a jednu etablovanou středovou nebo středopravou KDU-ČSL. A pak už jen velkou spoustu subjektů různého typu, z nichž ten nejsilnější, tedy ANO 2011, je ne příliš strukturované hnutí.

To by znamenalo prostor pro velké výkyvy v české politice. Byla by to situace, kterou jsme tady řekněme od roku 1998 neměli. Od té doby až dosud stál systém na "kamenných" stranách a jejich dlouhodobé perspektivě, které se střídaly v režimu nějakého kyvadla.

A najednou by místo onoho kyvadla tady mohlo být cosi podobného asijským zvonkům: uprostřed je kladívko a kolem mnoho různých tyček, které znějí různými tóny podle toho, jak vítr zafouká. To by bylo dost špatně čitelné. Neříkám, že se tak nedá vládnout, pravděpodobně se tak vládnout dá. Ale my pořád nejsme v situaci dokončené transformace. Nikoliv ekonomiky, ale společnosti. Takže by to nebylo úplně snadné.

autor: Jan Němec | 23. 3. 2014 15:19

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama