Praha - Úterní konference odborníků na boj s hazardem v České republice, která se konala v Senátu, přinesla řadu otázek. Aktéři se nakonec shodli na tom, že loterní byznys je třeba účinně regulovat.
Prostor dostali řečníci, kteří bojují za nulovou toleranci heren, jako například aktivista Matěj Hollan z občanského sdružení Brnění, ale také vlastníci loterijních společnosti.
Podle senátora Miloše Janečka z Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku takovýto formát diskuze umožnil podívat se na problematiku objektivně z více stran.
Mezi řečníky se objevil například starosta Chrastavy Michael Canov, Viktor Mravčík z Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti, zástupce VZP Gríša Vodička či vyléčený gambler Martin Svoboda, současný předseda sdružení Občané proti hazardu. Slovo dostal také Miroslav Valenta, spoluzakladatel SYNOTU a zástupce Sdružení provozovatelů centrálních loterních systémů (SPELOS).
V Česku je nejvíce automatů na tisíc obyvatel z celé EU
Zástupci státní správy představili především výzkumy v problematice gamblerství. Podle nejnovější analýzy dopadů hraní hazardních her, kterou představil Mravčík, připadá dnes na tisíc obyvatel osm hracích přístrojů, což je nejvíce v Evropské unii. "Počet přístrojů však není jediný ukazatel, technické parametry her jsou také důležité," dodal.
Mezi okresy, ve kterých připadá na tisíc obyvatel více než deset hracích automatů patří Břeclav, Cheb či Ostrava. Podle něj to může být dáno také příhraničním cestovním ruchem v těchto oblastech. Valenta mu však ve své prezentaci oponoval tím, že Rakušané sází až 3,5 krát více než Češi.
Problémy s hraním má v Česku přes čtyřicet tisíc osob. Podle ministerstva zdravotnictví jsou závislí především muži. Kromě psychických poruch, například sklonům k sebevraždě, mají hráči také somatické problémy, jako je vysoký tlak či cukrovka. Proto jsou, podle Vodičky, údaje o léčených gamblerech pouze špičkou ledovce.
Své o tom ví také Martin Svoboda. Bývalý student práv a tenisový trenér byl závislý na hraní automatů. Jeho problémy zašly tak daleko, že pomýšlel na sebevraždu. Nakonec se však rozhodl se svou závislostí bojovat. Nyní pořádá se svým sdružením besedy na podporu prevence patologického hráčství. Upozornil na to, že každý hráč ovlivňuje také svoje okolí.
Jsou herny klidová místa?
Předseda občanského sdružení Brnění a jeden z nejvýraznějších protihazardních aktivistů, Matěj Hollan, představil možnosti boje obcí s tímto byznysem. Zdůraznil, že herny často kumulují kriminalitu v dané oblasti, umožňují praní špinavých peněz z trestné činnosti a "ničí ceny normálního podnikání, jako jsou ceny nemovitostí nebo piva".
Podle Hollana by měl být zakázán hazard zejména v sociálně vyloučených lokalitách, aby nedocházelo ke kumulaci problémů. Proti tomu se však ohradil Valenta. Podle něj není hazard vinen za všechno. "Herny jsou klidová místa, kde si hráč chce v klidu zahrát," řekl.
Tomu později oponoval zastupitel městské části Praha 7: "Na Praze 7 herny opravdu nejsou klidná místa, a když tak bych je chtěl vidět," uvedl.
Podle Valenty jsou v boji proti loteriím často používána zkreslená fakta. Upozornil také na to, že zákaz hazardu by stát ochudil o několik miliard korun a připravil o zaměstnání až šedesát tisíc lidí. "Jsme ochotni jednat o regulaci, nikoliv o omezení," tlumočil stanovisko společnosti SPELOS.
Většina aktérů diskuze se na účinné regulaci shoduje. Podle Janečka by úplná restrikce totiž mohla vést k bujení černého trhu. Hollan například navrhuje nastavení stropu pro počet automatů, snížení sázkových limitů či změnu systému zdanění.
Ministerstvo financí už připravuje nový loterní zákon, který by měl sázkové a hazardní herny regulovat. Podle ministerské zástupkyně, přítomné na konferenci, by součástí měla být také regulace internetového hazardu, který se začíná v Česku rozmáhat.
