Příbram - První poválečná mezinárodní dohoda mezi Československem a Sovětským svazem se týkala uranu. Už v listopadu 1945 si Sověti přisvojili zásoby strategicky významné suroviny z českých ložisek. Pro sovětské potřeby výroby jaderného arzenálu bylo v roce 1950 otevřeno nové ložisko u Příbrami. Dobývací prostor zaujímal celkovou plochu 57,6 km2. Vytěženo bylo celkem 48 432 tun uranu, 6200 tun olova, 2400 tun zinku a 30 tun stříbra.
V roce 1990 byla těžba ukončena. Doly zavřeny, podzemí zatopeno.
Zbylo více než dvacet hald hlušiny - odvalů. K příbramské Svaté Hoře tak přibylo pohoří hald pekelných. Co s nimi? Jen největší z nich, halda u dolu 15, váží třináct milionů tun a obsahuje až 700 tun uranu. Září asi čtyřikrát víc než okolí. Kyselý déšť z ní vymývá do podloží další těžké kovy, hlavně kadmium a arzen. Původně zamýšlená rekultivace se měla platit z výnosů privatizace, ty však posloužily jinde.
Správce haldy státní podnik DIAMO by ji nejraději prodal. Zájemci jsou. Soukromé firmy z nich těží kamení, třídí a prodávají. Zbylý prach ukládají do státního odkaliště na Bytízu. Je to levnější než otevírat nový lom.
Místní obyvatelé se bouří, haldy se staly součástí krajiny, pomalu obrůstají mechem, břízami, tu a tam roste borovice a už se tu rozsemenily i duby. Rozebírání haldy by znamenalo stovky aut pod jejich okny denně, víření prachu a šíření radioaktivity do okolí.
Ministerstvo životního prostředí si zaplatilo analýzu, kterou vypracoval Ústav pro ekopolitiku v roce 2011. Závěr zní. "Vzhledem k dynamice zvětrávání navrhujeme s haldami ve většině případů nehýbat, neotvírat je a nerozvážet na cesty." Dále vědci navrhují hlídat odtékající vody, neutralizovat kyselé vody vápencem. " U hald je možné volit strategii postupného, přirozeného zarůstání. Pravděpodobně nejcennějším biotopem jsou holé, kamenité svahy haldy, které by alespoň na jednom místě měly zůstat zachovány."
Než "nesvaté hory" od Příbrami zmizí v podloží českých dálnic, podívejte se na ně v galerii.