Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr odmítl, že by byl za komunistické éry prorežimním soudcem. Senátorům řekl, že v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988 vědomě zákon neporušil. Uvedl, že nezákonné praktiky při jejím vyšetřování nebylo možné odhalit bez znalosti spisů Státní bezpečnosti (StB), tedy komunistické tajné policie. Za pochybení a nepřesnosti ve svých vyjádřeních se omluvil.

Někteří senátoři ale přesto během nebývale dlouhé tříhodinové debaty Fremrovu morální integritu zpochybňovali. Fremrovu nominaci osobně hájil prezident Petr Pavel, který se schůze Senátu zúčastnil na půldruhé hodiny. Senátoři o kandidatuře rozhodnou v tajné volbě, výsledek by měl být zveřejněn v 16:40.

"Nezákonné praktiky jsme neodhalili. Vyvolává to ve mně hořký pocit, vyslovil jsem svou upřímnou lítost," uvedl Fremr. Dodal, že se o zmanipulování obžaloby ze strany StB dozvěděl teprve před několika dny. Už dříve řekl, že k odsouzení tří chlapců včetně Alexandra Ereta mimo jiné pro vandalismus za ničení pomníků sovětských vojáků na Olšanských hřbitovech dospěl na základě jejich doznání a znaleckých posudků. "Já a náš senát jsme se vědomě porušení zákona nedopustili," uvedl.