Antonín Holub (*1919 – †2010) se narodil do katolické rodiny s pěti dětmi v Lukách nad Jihlavou. V roce 1935 nastoupil do učení u malířské firmy, kde pracoval až do roku 1942. Dne 3. listopadu 1942 obdržel povolávací rozkaz pracovního úřadu v Jihlavě k přeškolení do Říše. Za tři dny už seděl ve vlaku do Berlína, kde byl přidělen k Organizaci Todt na práce do Norska, a to do Trondheimu, k německé malířské firmě Hans Hemmer. Po příjezdu do Trondheimu byl záhy převeden jako pomocný dělník k firmě Paproth na stavbu ponorkového bunkru Dora – největší německé ponorkové základy na severu Evropy. Práce spočívala v prohlubování a zpevňování mořského dna. Po půl roce ho vrátili k původní firmě a posléze přidělili k dalším firmám v okolí města Mo i Rana za polárním kruhem. Během pobytu se dvakrát dostal domů na dovolenou. Konec války ho zastihl v Heimdalu u Trondheimu. Dva měsíce čekal s dalšími Čechy na repatriaci, než se počátkem července 1945 vydali na cestu domu. | Foto: Archiv rodiny / Vojtěch Vlk / Vendula V. Hingarová, Zdenko Maršálek / Projekt Česko-norská memorabilia za podpory Fondů EHP / Univerzita Karlova, Filozofická fakulta