Emil Tůma (*1921 – †1997) byl na práce do Říše povolán pracovním úřadem v Jičíně dne 30. října 1942. Odjel do Berlína, kde ho úředníci Organizace Todt vybrali do Einsatzgruppe Wiking, tedy na práce do Norska. Jeho cesta vedla přes Oslo a Trondheim až daleko za polární kruh, k německé firmě Laule & Kirchenbauer, pracující na výstavbě baterie Dietl na izolovaném ostrově Engeløya, asi 100 km vzdušnou čarou od Narviku. Tam pak spolu s dalšími sedmdesáti Čechy strávil téměř dva roky. Hloubili ve skalách prostory na umístění palebných postavení obřích pobřežních děl, stavěli silnice a pracovali v přístavu. Bydleli v dřevěných barácích v táboře Tivoli u obce Bø. Domů do Čech se dostal pouze jednou, v rámci dovolené, kterou však strávil v nemocnici. I přes nepříznivý zdravotní stav se musel vrátil zpět do Norska. V srpnu 1944 se vrátil domu a v lednu 1945 se zapojil do domácího odboje na Vrchovině. Za účast v odboji byl gestapem v březnu a dubnu 1945 vězněn ve Valdicích. | Foto: Archiv rodiny / Vojtěch Vlk / Vendula V. Hingarová, Zdenko Maršálek / Projekt Česko-norská memorabilia za podpory Fondů EHP / Univerzita Karlova, Filozofická fakulta