Oldřich Svoboda (*1921 – †1996) se v říjnu 1942 dostal do soukolí nuceného pracovního nasazení. Z brněnského nádraží odjel do Berlína, kde se dozvěděl, že je zařazen k Organizaci Todt a bude poslán do Norska k německé firmě Otto Conrad A. G. v oblasti Nordreisa. Původně měli pracovat na výstavbě železnice Nordlandbahn, ovšem firma je přesunula na stavbu přístaviště. Po pěti měsících ho poslali na stavbu silnice v lokalitě Okselv, 130 kilometrů od mysu Nordkapp, nejsevernějšího bodu Evropy. V listopadu byla skupina nasazených stažena jižněji u Rognanu v těsné blízkosti polárního kruhu. Na začátku ledna 1944 dostal třítýdenní dovolenou, dorazil k rodičům do Přibyslavic u Třebíče. Dovolenou prodloužil pobyt v nemocnici kvůli záškrtu a na začátku března se oženil s Anežkou, svojí přítelkyní a matkou syna Oldřicha, který se narodil již v květnu 1943. Následně vyrazil zpět do Norska, dojel však jen k Rostocku, odtud se ze zdravotních důvodů vrátil zpět domů. Po rekonvalescenci již další nařízenou cestu na sever nenastoupil, a do konce války se ukrýval u rodičů a příbuzných na Vysočině. | Foto: Archiv rodiny / Vojtěch Vlk / Vendula V. Hingarová, Zdenko Maršálek / Projekt Česko-norská memorabilia za podpory Fondů EHP / Univerzita Karlova, Filozofická fakulta