Na blokování příspěvků si začali stěžovat uživatelé sociálních sítí. Facebook totiž začal mazat nejen příspěvky, v nichž uživatelé sdíleli články na podporu Robinsona, ale i články kritické či prosté textové příspěvky obsahující pouze jeho jméno. Některým uživatelům, kteří takový příspěvek sdíleli, přišlo od Facebooku varování, že porušují zásady komunity.
"Upřímně nevím, proč se to děje, a myslím si, že je to špatná cesta. Ukazuje to, že Facebook je naprosto bezradný v úsilí regulovat obsah tak, aby v něm nebyla tzv. hate speech a další fenomény. Ale to, co dělá teď, je naprosto vymknuté z kloubu a je to medvědí služba všem, kteří se snaží o kultivaci diskusí na sociálních sítích," řekl Aktuálně.cz odborník na analýzu sociálních sítí Josef Šlerka.
V tom je s ním zajedno i expert na komunikaci přes sociální sítě Adam Zbiejczuk. "Považuji to za velmi špatný postup. Nemám nic proti blokování profilů lidí, kteří vyzývají k násilí nebo nenávisti, ale toto rozhodně není ten případ," uvedl Zbiejczuk pro Aktuálně.cz.
Facebookový profil samotného Tommyho Robinsona společnost zablokovala již letos v únoru kvůli porušování podmínek této sociální sítě. Facebook dokonce věnoval případu zvláštní příspěvek na blogu, kde vysvětluje, že Robinson opakovaně porušoval pravidla, když psal nenávistné příspěvky obsahující výzvy k násilí vůči lidem jiných etnik či vyznání. Společnost v prohlášení doplnila, že porušením podmínek je také podpora "organizované nenávisti" nebo skupin či osob, které ji šíří. O blokování konkrétních jmen však nehovoří v textu ani v obecných podmínkách.
Právě to považuje Zbiejczuk za největší problém. "V zásadách komunity na Facebooku rozhodně není nic o tom, že by měly být blokovány příspěvky obsahující jméno nějakého člověka. Tady jsou navíc mazány i příspěvky, které se rozhodně jako podpora nenávistných skupin označit nedají," říká.
Oba experti se shodují, že pravidla Facebooku a regulace obsahu na něm nejsou zcela jednoznačné, dosud se však nestalo, že by blokoval sdílený obsah i textové příspěvky obsahující konkrétní jméno. Navíc se zdá, že jde pouze o blokaci lokálního charakteru. V polovině července podobný případ zaznamenali také ve Švédsku, z jiných zemí však nejsou o podobném problému zprávy.
Nejasná pravidla vedou k frustraci
"Podle mého názoru největší problém je, že není naprosto zřetelné, jaká jsou pravidla Facebooku ve vztahu k obsahu. Hra, ve které neznáte pravidla, a přesto jste nahodile trestána, vede k frustraci. A je to velmi nebezpečné," upozorňuje Šlerka a zároveň vylučuje, že by za mazáním mohl stát například chybný algoritmus nebo nahlašování příspěvků.
"Proces přezkoumání na Facebooku je poměrně dlouhý a na konci vždycky rozhoduje nějaký člověk. Obzvlášť pak u textových příspěvků. Podle mě to s nahlašováním souvisí nepřímo, je to pouze jeden ze signálů," řekl Šlerka. To potvrdil i Zbiejczuk, který považuje za podezřelou také míru bleskově odmítnutých odvolání proti smazání.
Facebook dosud blokoval pouze konkrétní adresy webů, které byly považovány za závadné. Mohly to být weby obsahující viry nebo některá dezinformační média. Odkaz na ně pak nebylo vůbec možné přidat do příspěvku ani komentáře, a dokonce ani poslat Messengerem. Zároveň se snaží mazat také komentáře a příspěvky obsahující nenávistné projevy či výzvy k násilí. Odborníci se však shodují, že by regulace obsahu měla být minimální a měla by mít písemnou oporu v uživatelských podmínkách.
"Facebook by podle mě měl obsah regulovat co nejméně. A když už to dělá, tak by si měl dát záležet na tom, aby dobře vysvětlil, proč to udělal. A neslaná nemastná věta 'příspěvek porušuje zásady komunity' je naprosto nedostačující," dodal Šlerka.
Oba odborníci také upozorňují na nedostatečnou možnost revize takového rozhodnutí. "Je nutné, aby uživatel, který má pocit, že jeho příspěvky nejsou proti pravidlům, se mohl domoci spravedlnosti," říká Šlerka.
Zbiejczuk na druhou stranu ale odmítá přirovnání k cenzuře před rokem 1989, která se na Facebooku nyní začala v souvislosti s kauzou objevovat. "Nelíbí se mi hysterie formátu, že je to jako cenzura za komunistů. Není, protože to není státní aparát. Je to soukromá firma, může si pravidla nastavit podle sebe," říká. Dodává však, že pravidla by měla být jednoznačná a neměla by omezovat svobodu projevu zbytečně.
Kdo je Tommy Robinson?
Šestatřicetiletý Tommy Robinson (vlastním jménem Stephen Yaxley-Lennon) vedl několik let krajně pravicovou antiislámskou organizaci Anglická obranná liga (EDL), kterou v roce 2009 spoluzaložil. Protipřistěhovalecká skupina vznikla kolem takzvaných fotbalových hooligans (chuligánů). Je napojena na neonacisty a zaměřuje se na protiislámské demonstrace. Robinson se ve Velké Británii také pokusil založit odnož německého protiislámského hnutí Pegida a v květnových volbách do Evropského parlamentu se ucházel o křeslo europoslance, avšak neúspěšně.
Britské veřejnosti je ale známý také jako člověk, který se opakovaně dostal za hranu zákona. Největší pozdvižení vyvolalo jeho zatčení loni v květnu. Soud mu tehdy uložil třináctiměsíční nepodmíněný trest za to, že i přes zákaz vysílal přes sociální sítě video od soudní budovy, kde právě probíhal proces se třemi desítkami osob obžalovanými ze zneužívání a obchodu s bílým masem. Jednalo se o pákistánský gang. Robinson pak záběry zveřejnil na internetu, ačkoli média nesměla s ohledem na oběti o průběhu procesu informovat.
Jiný soud později rozsudek zrušil, nařídil nové líčení a muže propustil na kauci. Letos v červenci ho pak jiný soud ve stejném případu odsoudil na devět měsíců vězení za pohrdání soudem. Podle obžaloby porušil Robinson úřední embargo na zveřejňování informací ze soudu. Část trestu si ale již odseděl, podle zahraničních agentur mu tak zbývá už jen 19 týdnů, z nichž za mřížemi musí strávit polovinu.
Kauza kolem Tommyho Robinsona vyvolala loni ve Velké Británii protesty, podle demonstrantů Robinson čelil "násilnému potlačení své svobody projevu". Podobné názor se začaly šířit také na sociálních sítích. Situace se vyostřila i tím, že případ začaly komentovat známé osobnosti, včetně nizozemského protiimigračního politika Geerta Wilderse. Část britské veřejnosti vnímá Robinsona jako aktivistu, který bojuje za svobodu slova, nikoliv ultrapravicového extremistu. Sám Robinson se označuje za občanského novináře.
Kromě případu s uveřejněním videa byl Robinson v minulosti opakovaně odsouzen za napadení, podvody, vyhrožování nebo držení padělaných dokladů. Letos v dubnu měl Robinson navštívit Prahu, když ho poslanec hnutí ANO Milan Pour pozval jako hosta na konferenci s názvem Rodina a její práva v 21. století. Událost měla proběhnout na půdě Poslanecké sněmovny a Robinson měl mluvit během prvního bloku, který nesl název Dítě jako objekt zločinu, a to o hromadném zneužívání dívek ve Velké Británii. Po kritice ale Pour akci zrušil.
