Brusel - Odpovědi na desítky doplňujících dotazů chtějí europoslanci po české kandidátce na eurokomisařku Věře Jourové před tím, než padne definitivní stanovisko k výsledku jejího středečního slyšení.
Plyne to z návrhu textu dopisu, kterým europoslanci požádali předsedu Evropského parlamentu Martina Schulze, aby jejich otázky předal předsedovi příští Evropské komise Jeanu-Claudeovi Junckerovi. Schulz večer dopis skutečně odeslal. Podle informací ČTK v něm stojí, že Jourová má na odpověď čas do nedělních 21:00 SELČ.
"Dostanu otázky, pokud vím, tak dnes nebo zítra. Nevím, musím se podívat. A dostanu termín, který splním, a pak se uvidí, co bude dál. Já samozřejmě nechci předjímat rozhodnutí Evropského parlamentu," prohlásila dnes v Praze Jourová po setkání s prezidentem Milošem Zemanem.
Jourová, která by se měla v Junckerově týmu stát eurokomisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost pohlaví kvůli rozsahu své odborné náplně musela ve středu oslovit poslance hned ze čtyř výborů - pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, pro právní záležitosti, pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a pro práva žen.
Po slyšení rozpačitost
Přestože ona sama měla po tříhodinovém slyšení dobrý pocit, europoslanci se ve středu večer na hodnocení jejího vystoupení shodnout nedokázali. Vadila jim například přílišná obecnost odpovědí.
Zástupci frakcí ve výborech, takzvaní koordinátoři, nedošli ohledně slyšení Jourové ke konsensu. Před definitivním verdiktem si tedy výbory vyžádaly ještě písemné odpovědi na doplňující otázky. Jejich soupis vznikal dnes. Další setkání koordinátorů je naplánované na úterý, až tehdy by se tedy zřejmě mělo o Jourové rozhodnout.
Spolu s dopisem o Jourové odešly večer z europarlamentu také dokumenty týkající se žádosti o dodatečné odpovědi od maďarského kandidáta Tibora Navracsicse a také pro britského uchazeče o křeslo v komisi Jonathana Hilla. Ten byl měl ale příští týden přijít odpovídat ještě jednou osobně.
S vystoupením české kandidátky Jourové měli problém především členové výboru pro občanské svobody a spravedlnost. Nyní žádají konkrétní odpovědi a vyjasnění některých částí z vystoupení kandidátky, třeba okolo dohod s USA o ochraně dat evropských občanů, evropského zatykače či zřizování úřadu Evropského veřejného žalobce. Dotazy se týkají i svobody pohybu, antidiskriminační politiky či návratů islamistických bojovníků z unijních zemí zpět domů a jejich případných postihů.
Jednou z klíčových otázek je ale také, jak hodlá Jourová například v otázce ochrany dat prakticky spolupracovat s jinými členy a místopředsedy budoucí komise, s nimiž se její portfolio často překrývá.
Nejméně otázek sepsal výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele. Vědět například chce, jak Jourová hodlá ochranu zákazníků prosazovat do evropské legislativy a jaký přístup hodlá v této věci zvolit z hlediska harmonizace unijního práva.
Výbor pro vnitřní trh přitom jako jediný ze čtveřice v dopise kromě otázek také zdůraznil, že Jourová při středečním slyšení prokázala nadání i profesionální zkušenost potřebnou pro práci eurokomisaře.
