Elektronické náramky začaly hlídat prvních padesát lidí v domácím vězení

ČTK Domácí ČTK, Domácí
Aktualizováno 21. 9. 2018 14:47
Náramky mají zajistit provádění trestu domácího vězení, které trestní zákoník zavedl už v roce 2010. Počítá se, že budou hlídat až 600 odsouzených.
Ilustrační foto. | Video: DVTV

Praha - Probační a mediační služba spustila po mnoha letech odkladů ostrý provoz elektronických náramků pro domácí vězně

"Již kontrolují přes padesát odsouzených a ještě během dneška se jejich počet zvýší," uvedl v pátek po poledni ministr spravedlnosti Jan Kněžínek, podle něhož začali náramky nasazovat během minulého týdne. Ten počítá, že by je mohly postupně nasadit až šesti stům odsouzených.

Část náramků by mohla hlídat i vazebně stíhané, podle Kněžínka to však zřejmě připadá v úvahu jen u těch, kteří jsou ve vazbě kvůli tomu, aby se před stíháním neskrývali.

Lidí odsouzených k trestu domácího vězení je nyní 125. Náramek zatím dostali na nohu například pachatelé maření výkonu úředního rozhodnutí nebo krádeží. Šéfka služby Andrea Matoušková ale upozornila, že ne pro každého domácího vězně je monitoring vhodný, a to například s ohledem na jeho zdravotní stav.

Ministr nyní očekává, že po zavedení náramků soudci budou častěji udělovat tresty domácího vězení.

Problémy posunuly start

Ostrý start nové metody hlídání odsouzených se několikrát odsouval kvůli problémům s technologií.  "Nyní náramky v pořádku fungují," uvedla ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková. Právě její organizace má nad domácími vězni dohled.

Pokud domácí vězeň poruší podmínky stanovené soudem a nezdržuje se na určeném místě, elektronický monitorovací systém dokáže zjistit, kde se nachází, a zachytí trasu jeho pohybu.

Systém umí také kontrolovat, zda pachatel dodržuje soudem nařízený zákaz konzumace alkoholu. V případě porušení pravidel upozorní zařízení okamžitě pracovníky v operačním středisku, které se nachází v sídle ministerstva.

Vybrat dodavatele technologie trvalo státu osm let, pět předchozích tendrů vypsaných na dodání náramků skončilo neúspěšně. Z šestého vzešel vítězný uchazeč, společnost SuperCom, s nímž Probační a mediační služba podepsala smlouvu loni v září.

Za pořízení technologie a za šestiletý provoz monitorovacího centra zaplatí ministerstvo spravedlnosti maximálně 93 milionů korun - a to za maximální počet 2500 náramků. Zatím nakoupilo 280 náramků za 15,6 milionu korun. Ještě před šesti lety se přitom plánovalo, že pořízení celého systému a provoz na deset let vyjde na dvě miliardy korun. 

Náramky začal resort zkoušet počátkem letošního roku. Následné testování však ukázalo, že zařízení vyvinuté izraelskou firmou nepracuje bezchybně. Například hlásilo, že se monitorovaný člověk pohybuje mimo vymezený koridor, i v případech, kdy to nebyla pravda. Proto se testy protáhly a termín definitivního zprovoznění náramků se z původně plánovaného přelomu letošního února a března několikrát posunul.

Náramky mají zajistit provádění trestu domácího vězení, které trestní zákoník zavedl už v roce 2010 a které se prozatím v praxi využívá jen minimálně. Monitoring nahradí dosavadní namátkové kontroly domácích vězňů, které mají na starosti probační úředníci. Má tak přesvědčit soudce, že ukládání tohoto alternativního trestu je smysluplné a bezpečné. Zařízení by také mělo ohlídat některé obviněné, kteří by jinak skončili ve vazební cele.

Trest domácího vězení může soud uložit až na dva roky, a to pachatelům všech nedbalostních trestných činů a těch úmyslných činů, u nichž horní hranice trestní sazby nepřevyšuje pět let. Odsouzený musí písemně slíbit, že se ve stanoveném časovém období bude zdržovat na určené adrese.

Domácí vězení vyjde na 130 korun za den

Plnění podmínek bude od nynějška kontrolovat náramek. Pokud je pachatel nedodrží, soud mu může domácího vězení přeměnit na klasické odnětí svobody.

Zatímco za pobyt jednoho odsouzeného ve vězení zaplatí stát 1200 korun denně, domácí vězení vyjde na 130 korun na den, přičemž 50 korun si hradí odsouzený.

Výhodou alternativních trestů včetně domácího vězení je to, že odsouzení mohou pracovat, a tedy i platit daně či splácet škodu obětem trestné činnosti. Domácí vězeň také zůstává se svou rodinou, takže se nepřetrhají sociální vazby a může pečovat o děti.

Zavedení náramků vítá nezisková organizace Rubikon Centrum, která pomáhá se začleněním do společnosti lidem s trestní minulostí. Dosavadní systém kontrol domácích vězňů byl podle ní neefektivní, neúměrně zatěžoval probační úředníky a dával prostor k obcházení trestu.

Poukázala také na to, že v přeplněných věznicích jsou i lidé, u nichž by bylo vhodnější, aby si trest odpykávali venku - například neplatiči alimentů. "Pobyt ve vězení totiž možnosti splácet výživné rozhodně nezvyšuje," podotkla Lenka Ouředníčková z Rubikonu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Lyžařka Smutná skončila v dálkovém běhu v Itálii pátá

Lyžařka Kateřina Smutná doběhla pátá v závodu seriálu Ski Classics La Venosta na 34 kilometrů. Na vítěznou Norku Astrid Slindovou ztratila česká reprezentantka čtyři a půl minuty, za třetím místem zaostala o 19 sekund. Mužský závod v Itálii vyhrál Rus Jermil Vokujev, Jan Šrail obsadil 28. místo

Už v prvním stoupání nastoupila Slindová, která si na vrchařskou prémii na 11. kilometru přivezla náskok 20 sekund. V cíli měla k dobru více než tři minuty před Švédkou Brittou Norgrenovou. Boj o třetí místo ovládla další Norka Kari Gjeitnesová.

"Během závodu jsem se necítila úplně špatně, i když trať byla dost náročná. V posledních stovkách metrů mi ale totálně odešly nohy. Cítila jsem to už včera na tréninku, když jsem jela něco rychlejšího. Myslím, že v tom sehrála roli ta vysoká nadmořská výška," uvedla v tiskové zprávě eD system Bauer Teamu Smutná, která na začátku prosince doběhla v prologu v Livignu druhá.

Seriál Ski Classics bude pokračovat po Novém roce, 11. ledna se v Rakousku pojede Kaiser Maximilian Lauf.

Zdroj: ČTK
Další zprávy